Nové Město na Moravě

Historie města je spjata se vznikem žďárského kláštera založeného Bočkem z Obřan v polovině 13. století, do té doby je téměř celé území česko-moravské hranice pokryté pomezním pralesem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267, kde je osada uváděna ještě jako Bočkonov (Bočkov) v listině potvrzující Bočkův odkaz klášteru.

Jako Nové Město (Nova Civitas) se poprvé objevuje na listině krále Václava II. z roku 1293, kde je již uvedeno jako městečko. V roce 1312, po smrti Smila z Obřan, připadlo Nové Město Jindřichu z Lipé. Ten nechal v obci vybudovat tvrz, která bývala pro svou rozlehlost nazývána hradem.

Od roku 1496 patřilo panství Pernštejnům, za jejichž doby zažívalo město výrazný ekonomický rozmach, zvláště za Vratislava z Pernštejna (1561–1582). Tři roky po jeho smrti bylo panství prodáno Janem a Maxmiliánem z Pernštejna Vilému Dubskému z Třebomyslic. Ten nechal pustou tvrz zbořit a na jejím místě vybudoval renezanční zámeček, ve kterém se usídlil, po dlouhé době vrchnost opět sídlila přímo ve městečku.

Po Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a novým majitelem se v roce 1624 stal kardinál František z Ditrichštejna, který měl v té době rovněž sousední klášterní panství žďárské, odkud byla nyní vykonávána správa zdejšího panství. Za jeho vlastnictví bylo Nové Město povýšeno na město (1635), současně byl městu obnoven znak.

V roce 1638 mění panství majitele znovu. Tentokrát se jím stává Šimon Kratzer ze Schönsperka (dříve hospodářský správce), který podporoval sklářskou výrobu v panství, zamýšlel vybudovat také železářské hutě. K jeho záměru však nedošlo, protože v roce 1645 byl zastřelen Švédy při jejich útoku na město. Panství od té doby spravoval a v roce 1660 převzal jeho syn František Maxmilián Kratzer. Ten mezi tím uskutečnil záměr svého otce, když v roce 1651 postavil na Kadově dvě železářské vysoké pece a k tomu výrobou navazující hamry na Kuklíku, Vříšti a Líšné. Tím položil základ železářské výroby na Novoměstsku.

V roce 1691 na základě soudního výnosu připadlo panství knížeti Ferdinandu Ditrichštejnovi. O 8 let později prodal jeho syn Leopold Nové Město světské nadaci šlechtičen v Brně, jíž patřil až do roku 1945.

V čele Nadačního ústavu se vystřídalo mnoho šlechtičen. Za dobu jejich nadvlády proběhla na novoměstském panství v 18. století tzv. pozdní horská kolonizace, při které vznikly nejmladší vesnice jako např. Blatiny, Koníkov, Samotín, Krátká a Moravské Milovy. Za hraběnky Hohenzollernové (1721–1745) byl nově přestavěn katolický kostel, její nástupkyně baronka Miniati di Campoli (1746–1759) barokně přestavěla zámek a prodloužila hřbitovní kostel. Zrušením poddanství v roce 1848 – za baronky Skrbenské (1836–1858) – pozbyla vrchnost dosavadního významu.

Roku 1723 město zachvátil velký požár, v roce 1791 zde proběhla podružská rebelie a v letech 1796–1797 helvetská rebelie.

V roce 1850 se Nové Město stalo sídlem okresního hejtmanství a zároveň jednoho ze tří soudních okresů. Od roku 1906 má Nové Město přívlastek "na Moravě" pro odlišení od ostatních Nových Měst. V roce 1949 bylo sídlo okresu přeneseno do Žďáru nad Sázavou.

Novější dějiny města výrazně ovlivnilo založení reálného gymnázia v roce 1894, vybudování železnice z Tišnova do Žďáru nad Sázavou v roce 1905, rozvoj lyžování od konce 19. století a s ním související výroba lyží a rovněž tak výroba chirurgických nástrojů zahájená v roce 1949.

(Zdroj: Wikipedie)

• Zdeněk Blažek (1905–1988), český skladatel, pedagog a hudební teoretik
• Oldřich Blažíček (1887–1953), akademický malíř
• Hana Brady (1931–1944), židovská dívka, která zahynula v koncentračním táboře, stala symbolem židovské perzekuce 2. světové války
• Leander Čech (1854–1911), národní buditel, středoškolský profesor, literární historik, kritik a teoretik
• Daniel Dítě (* 1954), český herec, dabér a dabingový režisér
• Věra Frömlová-Zezuláková (1924–1998), malířka a restaurátorka
• Jan Hlaváček (* 1949), plukovník
• Alois Chocholáč (1906–1983), český výtvarník, zakladatel umění samorostů.
• Josef Jambor (1887–1964), akademický malíř a grafik
• Radek Jaroš (* 1964), horolezec
• Jaroslav Kallab (1879–1942), právník, ředitelem kriminologického ústavu
• Karel Kalláb (1884–1963), učitel a spisovatel
• Jan Kasal (* 1951), český politik, čelný představitel KDU-ČSL
• Miloš Konvalinka (* 1919), český dirigent a skladatel
• Pavel Kopáček (1923–1996), akademický malíř a krajinář
• Jindřich Mahelka (1919–1990), český malíř, grafik a ilustrátor
• Jiří Macháček (* 1971), moravský archeolog který se specializuje na slovanskou archeologii raného středověku a počítačovou podporu v archeologii.
• Vincenc Makovský (1900–1966), akademický sochař
• Josef Vratislav Monse (1733–1793), národní buditel a rektor olomoucké univerzity
• Jaromír Nečas (1888–1945), český politik a ministr
• Josef Novotný (* 1952), český politik, senátor, poslancem za VV
• Jan Evangelista Nečas (1849–1919), český právník a soudce, básník a překladatel
• Karel Němec (1879–1960), malíř a grafik
• Miroslava Němcová (* 1952), česká politička, poslankyně za ODS
• Jaroslav Pospíšil (1905–1979), český operní a operetní zpěvák (tenor)
• Martina Sáblíková (* 1987), olympijská vítězka
• Ivan Sekanina (1900–1940), právník a novinář
• Ivo Strejček (* 1962), je poslanec Evropského parlamentu, člen ODS
• Jan Svítil-Karník (1870–1958), básník, spisovatel, překladatel a lékař
• Josef František Svoboda (1874–1946), všestranný vlastivědný a národopisný pracovník, historik, archivář a muzeolog
• Jan Štursa (1880–1925), akademický sochař
• Josef Veselka (1910–1992), sbormistr a hudební pedagog
• Eva Vítečková (* 1982), česká basketbalistka a vicemistryně světa

• Katolický kostel sv. Kunhuty na Vratislavově náměstí, se sgrafitovou výzdobou (jedoucí Sv. Václav) od akademického malíře Karla Němce.
• Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, o kterém je první písemná zmínka z roku 1596.
• Novorenesanční evangelický kostel z roku 1898.
• Tři kříže postaveny z vděčnosti za záchranu před morovou epidemií, na kterou nezemřel ani jeden obyvatel města, nacházející se asi 1 km jihovýchodně od centra města na vrcholu (675 m n. m.) zalesněného kopce.
• Novoměstský zámek
• Stará radnice – Původní novoměstskou radnici najdeme na Vratislavově náměstí. Vznikla v roce 1555 přestavbou původních dvou měšťanských domů. V roce 1723 ale vyhořela a při následné obnově přibylo další poschodí a také věžička. V roce 1938 byla místním rodákem Karlem Němcem vytvořena sgrafitovou výzdoba. Dnes je zde umístěno Horácké muzeum.
• Dům čp. 121, ve kterém byla roku 1608 zřízena škola.
• Dům čp. 13 rodiny Bradyových, který je připomínkou nacistické okupace a Holocaustu.
• Dům čp. 97 pochází z přelomu 15. a 16. století. V současnosti v něm sídlí městské informační centrum.
• Dům čp. 103 s renesančními základy z poloviny 16. století sloužil zpočátku jako dům právovárečný. Po rekonstrukci v letech 2002–2003 zde sídlí městský úřad.
• Dům čp. 7 – hotel Panský dům.
• Dům čp. 124 – budova I. základní školy z roku 1879
• Dům čp. 11 – rodný dům Vincence Makovského.
• Dům čp. 1439 – rodný dům Tobiáše Kamenického

Přírodní památky:

• CHKO Žďárské vrchy – Nové Město na Moravě je výchozím bodem do chráněné oblasti.
• Přírodní památka Pernovka – rašelinná louka
• Přírodní památka U Bezděkova – lokalita šafránu bělokvětého