Město Frenštát je oblíbeným kulturním i sportovním centrem. Mezi nejznámější akce patří každoroční Martinský trh a s ním spojené oslavy kolem 11. listopadu, Gulášové slavnosti (soutěže ve vaření guláše a soutěže o nejlepší guláš spojené s bohatým kulturním programem) a mnoho dalších akcí.
Frenštát nabízí také mnoho sportovních vyžití. Díky blízkosti sportovního areálu Pustevny je Frenštát oblíbeným zimním střediskem. Samotném město je známo jezdeckým skokovým pohárem Velká cena Frenštát p.R.. Zásluhou olympijského vítěze a mistra světa Jiřího Rašky vznikl projekt střediska skokanských můstků s umělou hmotou na svazích Horeček. V letech 1969 až 1973 byl vybudován areál můstků v dnešní podobě včetně parkoviště a večerního osvětlení. Každoročně je zde pořádáno několik závodů za účasti světové špičky. Frenštátští lyžaři využívají skokanský areál především k výchově mladých skokanů. V 90. letech bylo při TJ Frenštát vytvořeno Tréninkové centrum.
V současnosti jsou v skokanském areálu na Horečkách v provozu čtyři skokanské můstky K95, K45, K20, K9, které všechny prošly rekonstrukcí, včetně modernizace profilů a položení nové finské hmoty. Nakonec nemůže opomenout Aquapark Frenštát pod Radhoštěm z roku 2001. Chloubou areálu je velký plavecký a víceúčelový bazén s mnoha vodními atrakcemi.
(Zdroj: Wikipedie)
Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let pravděpodobného vzniku města v letech 1294–1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím a pravděpodobným zakladatelem města panem Jindřichem z Hückeswagenu, později pak s panstvím hukvaldským, patřícím olomouckému biskupství.
První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až 14. března 1382. V roce 1445 předstoupili před zástavního držitele Hukvald Jana Čapka ze Sán fojt, purkmistr a konšelé s prosbou, aby udělil městu práva odúmrti, rybolovu, osvobození ode všech robot a další výsady. V listině dané na Hukvaldech 25. července 1445 Jan Čapek ze Sán potvrdil tyto výsady, včetně znovupotvrzení připojení vsí Grenhovy, Lichnovy a Butnařov zaniklých před husitskou revolucí. Tyto osady byly "přidány na pomoc se vším svým užitkem". V roce 1584 olomoucký biskup Stanislav Pavlovský potvrdil městu právo odúmrtě, čtyř výročních trhů a jednoho týdenního trhu, šenku vína, zřízení radnice a další rozsáhlé výsady. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr (1556), řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen dánským generálem Mansfeldem, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl mor. Dle kronik, 19. listopadu 1661 vypukl ve Frenštátě velký požár. Následky byly zdrcující. Dobový zápis uvádí, že požár zachvátil celé náměstí, 37 šenkovních domů, 1 panský grunt a 19 chalup. Za své vzala fara, škola, pivovar i radnice. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací.
Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky, především do Texasu. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města.
Pohled na náměstí v roce 1909
Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. V roce 1850 s rozvojem samosprávy vzniká i Okresní soud ve Frenštátě pod Radhoštěm, jako instituce podřízená Krajskému soudu v Novém Jičíně, v době rozpadu feudálního zřízení. Do působnosti Okresního soudu Frenštát připadly obce z hukvaldského panství: Bordovice, Čeladná s osadou Podolánky, Frenštát p. R., Kunčice p. O., Lichnov, Tichá a Trojanovice. Tento soud byl zrušen k 1. 7. 1960, kdy došlo k novému správnímu členění. Železniční doprava (r. 1888) a nově budované silnice výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu. Výstavba významně pozměnila podobu města a to zejména tyto objekty:
- chlapecká škola - v roce 1876
- radnice - v roce 1890
- sokolovna - v roce 1906
- spořitelna - v roce 1931
- kino - v roce 1932
Frenštát pod Radhoštěm byl také sídlem mnoha spolků různého zaměření, významu i délky trvání. Nejvýznamnější z nich byly:
- střelecký spolek - od roku 1835
- ochotnické divadlo - od roku 1836
- Občanská beseda - od roku 1861
- Tělovýchovná jednota Sokol - od roku 1890
- Národopisný odbor - od roku 1893
- Křesťansko - sociální spolek - od roku 1897
- Odbor Národní Jednoty - od roku 1902
- Okrašlovací spolek - od roku 1903
- Matice Radhošťská od roku 1905
- Tělovýchovná jednota Orel - od roku 1909
- DTJ - od roku 1910
- obec umělecké tvorby Koliba - od roku 1914
- Pohorská jednota Radhošť - od roku 1884 nejvýznamnější z frenštátských spolků - položila základy organizované české
Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců. Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.
Ve čtyřicátých letech obohatil město a jeho okolí několika stavbami slavný architekt Bohuslav Fuchs. Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945. Boj o město si vyžádal život sovětského poručíka S. S. Rožkova.
Po válce dochází k rozvoji města, probíhá velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou jsou budovány jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní zařízení, kulturní zařízení. Jsou budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, je provedena plynofikace města.
17. února 2013 v jednom z panelových domů explodoval plyn, dům byl zdemolován a zahynulo jeho šest obyvatel. Šlo o úmyslně spáchanou tragédii.
(Zdroj: Wikipedie)
- Břetislav Bartoš (7. května 1893 Frenštát pod Radhoštěm – 28. června 1926 Dolní Mokropsy u Prahy) byl český malíř a grafik
- Iveta Bartošová (8. dubna 1966 Čeladná, česká zpěvačka)
- Ing. Karel Buzek (2. května 1904 – Frenštát pod Radhoštěm 10. listopadu 1998) byl zakladatelem Československého sdružení v Kanadě
- František Horečka (25. březen 1894 Frenštát pod Radhoštěm – 25. únor 1976 Nový Jičín) byl kulturní pracovník a spisovatel
- Josef Kalus (6. února 1855 Frenštát pod Radhoštěm – 11. prosince 1934 Frenštát pod Radhoštěm) byl básník
- Bohuslav Knebl (10. října 1905 Frenštát pod Radhoštěm – 3. května 2000 Frenštát pod Radhoštěm) byl výtvarný teoretik
- Jan Knebl (31. prosince 1866 Trojanovice – 22. listopadu 1962 Frenštát pod Radhoštěm) byl sochař a malíř
- Albín Polášek (14. února 1879 Frenštát pod Radhoštěm – 19. května 1965 Winner Park, USA) byl český sochař
- Jiří Raška (4. února 1941 Frenštát pod Radhoštěm – 20. ledna 2012 Nový Jičín) byl olympijský vítěz ve skocích na lyžích
- Antonín Strnadel (10. května 1910 Trojanovice – 31. října 1975 Praha) byl malíř a grafik
- Bohumír Strnadel-Četyna (29. října 1906 Trojanovice – 11. ledna 1974 Čeladná) byl spisovatel
- Josef Strnadel (23. února 1912 Trojanovice – 4. března 1986 Praha) byl prozaik a literární vědec
- Tomáš Harabiš (1972 Čeladná) je správcem a zakladatelem Valašského království
- Dr. Libor Knězek (1929 Frenštát pod Radhoštěm) je literárním historikem, kritikem a autorem řady literatury faktu
- Radnice
- Kostel sv. Martina (1661, postaven na místě staršího kostela zničeného požárem)
- Kostel sv. Jana Křtitele (1834)
- Sloup P. Marie (1686)
- Socha sv. Floriána (1773)
- Plastika sv. Jana Nepomuckého (1719)
- Kašna se sochou Neptuna (1840)
- Náměstí a měšťanské domy (17. - 19. století)
- Budova chlapecké školy (1876, druhá česká škola na Moravě)
- Hotel Vlčina (1946)
- Stará Vlčina (1905)
