Rumburk

Při obchodní cestě z Míšně do Žitavy a z Lužice přes Českou Lípu do středních Čech vznikla koncem 12. století pohraniční tržní osada, jež byla panstvím hradu Honštejna. Sídlem manů (drobných zemanů) byla rumburská tvrz.  Roku 1298 se Rumburk v historické literatuře označuje jako město, ale poprvé písemně se tak připomíná až roku 1377. Tehdy se v latinské listině městské rady ve Zhořelci mezi svědky uvádí Jindřich mladší z Rumburka jako „Heinricus de Romberch iunior“.

Pro obchodní a strategický význam na česko-německé hranici město napadli husité. Proto si roku 1423 Hynek Berka z Dubé, držitel Rumburka a hradů Honštejn a Vildštejn, od lužických měst vyžádal na obranu Rumburka vojenskou pomoc, která skutečně přišla a čítala 400 mužů. Přesto roku 1429 husité Rumburk obsadili a podnikali odtud nájezdy do katolické Lužice.
Roku 1607 panství koupili Kinští ze Vchynic. Vilém Kinský byl roku 1634 zavražděn v Chebu spolu s Albrechtem z Valdštejna a jeho zkonfiskovaný majetek získal Kryštof Löbl z Krainburku (Grönburgu). Zakrátko k Rumburku přikoupil panství Leutersdorf a Varnsdorf. Během třicetileté války roku 1642 zámek v Rumburku napadlo a zapálilo švédské vojsko. Roku 1656 získal panství hrabě František Eusebius Pötting sňatkem s Marií Markétou Löblovou. Ten také založil rumburskou loretu.

Na mapě se Rumburk objevil roku 1569.

Roku 1681 panství od Pöttingů koupili Lichtenštejnové.  Roku 1724 zámek postihl již druhý požár, po němž Lichtenštejnové ihned zahájili jeho barokní přestavbu, dokončenou již roku 1726 včetně patrové brány kryté valbovou střechou.
Rumburku se pro jeho honosnost říkalo „Malá Paříž“.

Velmi důležitým mezníkem města byla tzv. Rumburská vzpoura, která reagovala na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků. Vypukla 21. května 1918 a ještě téhož dne byla krátce po deváté hodině večer potlačena pod Chotovickým vrchem u Nového Boru. Povstalci byli popraveni v Rumburku a v Novém Boru.
Dodnes se v obci nachází Pomník popraveným vzbouřencům z 60. let 20. století.

2. října 1938 bylo území Rumburka spolu s celým Šluknovským výběžkem dle Mnichovské dohody zabráno Wehrmachtem. O 4 dny později si Rumburk při triumfální projížďce přijel prohlédnout i sám Adolf Hitler. Po té vydal Městský úřad Rumburk vyhlášku o tom, že do 13. října musí být odevzdány všechny zbraně.

Po 15. prosinci roku 1946, tedy po vysídlení Němců z Československa (vyhnáno bylo 26 255 obyvatel), zbylo v Rumburku jenom 623 občanů německé národnosti.

Johann Christoph Kridel – varhaník a hudební skladatel (1672–1733)

Robert Allason – zakladatel továrny na textil († 7. dubna 1724, Rumburk)

Anton Salomon – průmyslník (1717–1793)

Jacob Kolditz – houslař (1718–1796)

Josef Anton Laske – houslař a výrobce hudebních nástrojů (1738–1805)

Johann Nepomuk Fischer – oční lékař a profesor medicíny na Karlově univerzitě (29. května 1777, Rumburk – 17. října 1847, Praha)

Josef Emanuel Fischer – průmyslník a přírodovědec (19. února 1787, Rumburk – 17. března 1866, Hetzendorf)

Franz Xaver Chwatal – hudební skladatel (1808–1879)

Franz Pfeifer – statkář a politik, poslanec zemského sněmu a Říšské rady (1832–1897)

Anton Emanuel Schönbach – literární vědec (1848–1911)

Wilhelm Ressel – spisovatel a básník (1852–1938)

Eduard Pfeifer – novinář (1855–1929)

Jakob Groh – grafik (1855–1917)

Heinrich Pfeifer – vydavatel, tělovýchovný funkcionář a politik, poslanec zemského sněmu (1862–1936)

Heinrich Bandler – hudebník (19. listopadu 1870, Rumburk – 8. června 1937, Hamburk)

Hermann Fischer – hudební skladatel (4. ledna 1884, Rumburk – 6. července 1967

Albin Hugo Liebisch – konstruktér motorky "Čechie-Böhmerland" (1888–1965)

Bohumila Horáčková – akademická malířka (1905–1987)

Rudolf Demel – historik, pracovník muzea (17. května 1905, Chomutov – 8. září 1974, Rumburk)

Franz Palme – letecký lékař a vysokoškolský profesor (1907–1960)

Rita Schober – romanistka a literární vědkyně (1918–2012)

Helmut Baierl – spisovatel (1926–2005)

Franz Fukarek – botanik a vysokoškolský profesor (1926–1996)

Gerhard Fischer – klarinetista a učitel hudby (* 1938)

Ralf Petersen – hudebník a hudební producent (* 1938)

Jiří David – malíř, fotograf (* 1956)

Antonín Střížek – malíř, fotograf (* 1959)

Martin Pohl – rapper vystupující pod pseudonymem Řezník (*1986)

Loretánské kaple Panny Marie - byla stavěna v letech 1704–1709 stavitelem Janem Lukasem Hildebrandtem a na rozdíl od svého originálu, který je z mramoru, je celá z pískovce. Uvnitř kaple najdeme sochu Černé Madony s dítětem, která byla roku 1694 zhotovena v Římě a posvěcená papežem Inocencem XII. Rumburská Loreta je přesnou kopií svého italského originálu a je nejen nejsevernější Loretou v Čechách, ale i v Evropě. Postavit jí nechal zdejší kníže Anton Florian z Lichtenštejna.

Další kostely a kaple

Kapucínský kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Bartoloměje
Evangelický kostel sv. Jana Nepomuckého na Krásnolipské ulici
Pravoslavná kaple sv. Jana Křtitele na Strážném vršku
Hřbitovní kaple

Další památky a zajímavosti

Zámek
Budova rumburského gymnázia postavená v secesním stylu v letech 1908–1909
Venkovské usedlosti ve Šmilovského ulici – soubor tkalcovských podstávkových domů (Vesnická památková rezervace od roku 1995)
Pomník Rumburské vzpoury
Morový sloup na náměstí
Morový sloup na Lužickém náměstí v únoru
Domy na náměstí s podloubím
Šmilovského ulice (tzv. Ulička zvědavých)
Rozhledna Dymník
Městské muzeum (vlastivědné)
Dům kultury Střelnice

Parky

Park Rumburské vzpoury na místě bývalé klášterní zahrady
Bývalý městský park v ulicích U parku a Okružní
Bývalý park na Strážném vršku s letním kinem