Jaroměř

nám. Československé armády, 551 01, Jaroměř, Tel.: +420 491 847 111, podatelna@jaromer-josefov.cz
Jaroměř/Společnost - Jaroměř




Poznejte a zamilujte si Jaroměř - město zahrad a parků na soutoku tří řek, královské věnné město a císařskou pevnost Josefov. Místo, které zve k návštěvě svými památkami a kulturní tradicí. Leží v Královéhradeckém kraji, 120 km severovýchodně od Prahy. Velmi výhodná poloha z něj učinila dopravní a železniční uzel, ve výstavbě je dálnice,  nachází se zde i letiště.

Dnešní historický střed města je trvale osídlen tisíc let. Na počátku 11.století zde založil přemyslovský kníže Jaromír hradiště a dal mu jméno Jaroměř. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z r. 1126. Královské město vzniklo za krále Přemysla Otakara.

Nejvýznamnější památkou Jaroměře je gotický chrám sv. Mikuláše s bohatě zdobeným hlavním oltářem. Ze středověkého opevnění města zůstala pouze jediná brána se zvonicí. Historickému náměstí s podloubím dominuje Mariánský sloup z let 1723-1727, dílo proslulého M.B.Brauna. Příjemná místa k posezení nabízí městský park. Jaroměř se pyšní i výstavnými veřejnými budovami a zejména školami, postavenými na přelomu 19. a 20. století. K předním památkám moderní české architektury patří Wenkeův dům postavený v r. 1911 podle návrhu J. Gočára. Je zde sídlo Městského muzea a galerie.

Od roku 1948 je součástí Jaroměře bývalé pevnostní město Josefov. V letech 1780 až 1787 tu podle plánů francouzských vojenských stavitelů vzniklo vrcholné dílo evropského urbanismu a fortifikačního umění. Největší turistickou atrakcí jsou podzemní chodby. Tajuplnost a romantiku josefovského labyrintu umocňuje osvětlení voskovými svícemi. Návštěvníci zde prochází  s průvodcem, ale část prohlídkového okruhu absolvují sami. Zažívají tak na vlastní kůži pocity vojáků bránících pevnost před nepřítelem. Promenády lemující horní část pevnosti poskytují v parném létě stín a klid a zájemcům o pevnostní architekturu možnost prohlédnout si objekty tvořící hlavní a vnější obranný val Josefova.
Návštěvu podzemí můžete zpestřit prohlídkou lapidária s originály soch M. B. Brauna nebo historické expozice v bývalé josefovské radnici. Pro milovníky vojenské historie je připraveno První vojensko-historické muzeum M. Frosta.

Mezi další zajímavosti Jaroměře patří Železniční muzeum v někdejší výtopně ČD vybavené historickými stroji, vagóny, železničními doplňky a reáliemi. Pokud Vás unaví procházka městem, můžete se osvěžit v plaveckém areálu s vyhřívanou vodou. A co takhle podniknout vyhlídkový let z místního letiště, navštívit divadlo, zabruslit si nebo si zahrát bowling? V okolí Jaroměře se rovněž nacházejí pěkné trasy pro cykloturistiku. V nejbližším okolí můžete navštívit lázně Velichovky, farmu Nová Amerika s chovem koní, jízdárnou a golfovým hřištěm, hospital v Kuksu a Braunův Betlém.

Mezi současné nejvýznamnější a nejúspěšnější jaroměřské firmy patří Karsit - strojírenská výroba pro automobilový průmysl, Tanex-Plasty -  chemická výroba pro automobilový průmysl, Kimberly-Clark - výroba hygienického zboží, JUTA - textilní výroba, Mileta - textilní výroba a Provio - mražené potraviny.

Dnešní Jaroměř má téměř 13 tisíc obyvatel. Město Jaroměř se rozvíjí do krásy, pečuje o své kulturní dědictví a životní prostředí. Navázala dobré partnerské vztahy s polským městem Ziębice, udržuje přátelské vztahy s anglickým městem Warringtonem. Je členem Euroregionu Glacensis, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Walled Towns Friendship Circle (Přátelský kruh opevněných  měst) a neformálního spolku - Sdružení věnných měst českých královen.

Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od raně středověkého hradiště z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od přemyslovského knížete Jaromíra. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126. Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny.

Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu.

V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I.. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Jaroměři jich tehdy bylo 300. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.

Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v Kuksu. Ztráta Slezska a Kladska pak vedla k výstavbě pevnosti na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného r. 1793 na Pevnost Josefov, postupovalo ovšem jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.

Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i železnice, která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství, později vzniká i několik drobnějších podniků, vyrábějících součásti automobilů.

V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968 byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde mnohdy patrný dodnes. Dokumentuje to například skutečnost, že Josefov byl vybrán pro natáčení českého filmu Musíme si pomáhat, který se odehrává na konci II. světové války.

(Zdroj: Wikipedie)

  •  Otakar Binar – architekt, vědec
  •  Antonín Švorc – operní pěvec   
  •  Antonín Wagner - architekt, sochař, restaurátor

(Zdroj: Wikipedie)

Nejvýznamnější památkou Jaroměře je gotický chrám sv. Mikuláše – nejstarší zmínka o kostele je z roku 1325, s dnešní stavbou se započalo roku 1404 a pokračovalo až pak po husitských válkách, kostel zaklenut v 16. století. Roku 1590 byla před západní průčelí postavena renesanční předsíň, 1707 byla dokončena zvonice a roku 1753 se zřítila severní věž. Kostel byl roku 1904 a v letech 1906 – 1909 restaurován. Stavba je orientované síňové trojlodí s křížovou klenbou, šestibokým závěrem a kryptou. Průčelí je jednověžové s předsíní. K předsíni je připojena hranolová zvonice se sochou sv. Václava. Hlavní portál je gotický z roku 1410. Vybavení: rokokový hlavní oltář z let 1770 – 1772 se sochami – celek od M. Krupky. Kazatelna se sochařskou výzdobou a pontifikální křeslo od téhož. Dále čtyři boční oltáře z 2. poloviny 17. Století, hodnotná cínová křtitelnice z roku 1518 s pozdějším víkem a náhrobek litevského knížete Dimitrije Sangušky z roku 1554.

Ze středověkého opevnění města zůstala zachována pouze jediná brána se zvonicí. Menší gotický kostel sv. Jakuba na Jakubském předměstí byl založen ve 14. století a přestavěn ve století 16.

Historickému náměstí s podloubím dominuje mariánský sloup - z let 1722 – 1727, na hlavním náměstí, od sochaře Matyáše Bernarda Brauna za účasti Řehoře Thényho a dalších, trojboký obelisk završený sochou Panny Marie. Ve spodní části podstavce sloupu reliéfy, nad nimi na římsách sochy svatých a výše další reliéfy. Sloup obklopen zábradlím s dalšími sochami svatých. Originál sloupu dnes v pevnosti Josefov, na místě kopie. Z dílny tohoto sochaře Brauna pochází i náhrobek Anny Miseliusové (tchyně M. B. Brauna) - Plačící žena, umístěný na městském hřbitově. Originál náhrobku dnes v pevnosti Josefov, na místě kopie.

Jaroměř se pyšní i výstavnými veřejnými budovami a zejména školami, postavenými na přelomu 19. a 20. století. K předním památkám moderní české architektury patří Wenkeův obchodní dům postavený v roce 1911 podle návrhu známého architekta Josefa Gočára, kde v současné době sídlí městského muzeum a galerie. Mezi další zajímavosti Jaroměře patří Železniční muzeum v někdejší výtopně ČD vybavené historickými stroji, vagóny, železničními doplňky a reáliemi.

Zvláštní významné místo patří bývalému pevnostnímu městu Josefovu. V letech 1780 až 1787 tu podle plánů francouzských vojenských stavitelů vzniklo vrcholné dílo evropského urbanismu a fortifikačního umění. Značná část těchto značně zchátralých podzemních chodeb a opevnění byla renovována a jsou nyní přístupné pro veřejnost. Návštěvníci zde prochází podzemními chodbami osvětlenými voskovými svícemi s průvodcem, ale část prohlídkového okruhu absolvují sami. Zažívají tak na vlastní kůži pocity vojáků bránících pevnost před nepřítelem. Josefov byl vyhlášen v roce 1971 městskou památkovou rezervací.

Z dalších mnoha památek jmenujme:

  •     kaple sv. Anny na Pražském předměstí
  •     Boží muka z roku 1686 v Palackého ulici
  •     Socha sv. Jana Nepomuckého z doby okolo r. 1740 v Havlíčkově ulici
  •     Socha sv. Jana Nepomuckého z doby okolo r. 1800 v ulici Na cihelnách
  •     kaple Nejsvětější Trojice (Jaroměř) IV pod hřbitovem
  •     Ukřižovaný na kamenném podstavci s reliéfem ve čtvrti Na obci
  •     socha svatého Václava na věži zvonice u kostela sv. Mikuláše
  •     Radnice – původně renesanční, upravená v 17. století a roku 1851 přestavěna. Patrová budova, v přízemí sál s valenou klenbou a štuky.
  •     Děkanství – klasicistní z let 1785 – 1786, patrová budova se středovým mělkým rizalitem, v přízemí klenuté místnosti.
  •     Některé domy (zejména) na náměstí.

(Zdroj: Wikipedie)


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz