Roudnice nad Labem

Karlovo náměstí, 413 01, Roudnice nad Labem, Tel.: +420 416 850 111, mesto@roudnicenl.cz
Roudnice nad Labem/Společnost - Roudnice nad Labem




Město Roudnice nad Labem je obec s rozšířenou působností. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně) jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale i pro další obce v okolí.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem je vymezen územím obcí Bechlín, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Ctiněves, Černěves, Černouček, Dobříň, Doksany, Dušníky, Horní Beřkovice, Hrobce, Chodouny, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Kyškovice, Libkovice pod Řípem, Libotenice, Martiněves, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Přestavlky, Račiněves, Roudnice nad Labem (orp, pou), Straškov-Vodochody, Vědomice, Vražkov, Vrbice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Židovice.

Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století.
 
Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá. Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.

V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo. Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města. Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány. Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.

Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor. Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.

  • Martin Húska řečený Loquis (†1421), táborský kněz, pikardský kazatel, byl zde popraven
  • Antonio della Porta (1631-1702), architekt zámkuEmanuele d'Astorga (1680-1736), skladatel, zemřel na zámku
  • Marie Josefa z Harrachu (1727-1788), šlechtična, zemřela na zámkuSeligmann Heller (1831-1890), rakouský básník, narodil se zde
  • Ervín Špindler (1843-1918), novinář a politik, starosta Roudnice
  • Karel Teige (1859-1896), muzikolog, vyučoval na gymnáziu
  • Max Dvořák (1874-1921), historik umění, narodil se zde
  • Fráňa Šrámek (1877-1952), básník, studoval zde gymnázium
  • Otakar Nejedlý (1883-1957), malíř, narodil se zde
  • Arthur Breisky (1885-1910), spisovatel, narodil se zde
  • Georg Wilhelm Pabst (1885-1967), rakouský režisér, narodil se zde
  • Max Lobkowicz (1888-1967), majitel zámku, čestný občan
  • Josef Hora (1891-1945), básník, studoval zde gymnázium
  • Konstantin Čcheidze (1897-1974), významný gruzínský prozaik a překladatel, žil zde a je pochován na roudnickém hřbitově
  • Jan Lauschmann (1901-1991), chemik a fotograf, narodil se zde
  • Václav Vydra (1902-1979), herec, otec dnešního Václava Vydry nejml., narodil se zde
  • Kurt Epstein (1904-1975), čsl. olympionik - vodní polo, narodil se zdeJan Sokol (1904-1987), architekt, narodil se zde
  • Svatoslav Štěpánek (1912-1938), zahradník, sériový vrah, narodil se zde
  • Vladimír Černík (1917-2002), tenista, narodil se zde
  • Svatopluk Beneš (1918-2007), herec, narodil se zde
  • Antonín Bradna (1922-2006), kněz, politický vězeň, zemřel zde
  • Václav Rykr (1927-1991), akademický malíř (poslední žák Emila Filly)
  • Jiří Mošna (1928-2010), kněz, osobní arciděkan
  • Václav Kozák (1937-2004), veslař, věnoval se zde sportu
  • Jiří Brožek (*1947), filmový střihač, narodil se zde
  • Michal Horáček (*1952), spisovatel, textař, žije zde
  • Zdeněk Radvanovský (*1953), historik, narodil se zde
  • Zdeněk Ščasný (*1957), fotbalista, žije zde
  • Martin Maxa (*1961), zpěvák, žije zde
  • Bohumil Klepetko (*1967), televizní moderátor, narodil se zde
  • Pavel Brycz (*1968), spisovatel, narodil se zde
  • Klára Melíšková (*1971), herečka
  • Lenka Bradáčová (*1973), vrchní státní zástupkyně, narodila se zde
  • Milan Děžinský (*1974), básník, žije zde
  • Aleš Pikl (*1975), fotbalista, hrál za místní klub
  • David Vršecký (*1975), automobilový závodník, narodil se zde
  • Ladislav Puršl (*1976), básník, narodil se zde
  • Tomáš Sedláček (ekonom) (*1977), narodil se zde
  • Roman Týce (*1977), fotbalista, narodil se zde
  • Martina Růžičková (*1980), cyklistka, narodila se zde
  • Ivana Myšková (*1981), novinářka a spisovatelka, narodila se zde
  • Pavlína Ščasná (*1982), fotbalistka, narodila se zde
  • Jana Komrsková (*1983), gymnastka, narodila se zde

(Zdroj: Wikipedie)

Roudnický hrad a zámek

Mohutný zámek je dominantou Roudnice. Na místě skalnatého ostrohu nad řekou se však kdysi tyčil velkolepý hrad. Byl asi 40 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký, jeho zdi byly silné 2 metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích věžicemi. V přízemí stavby byl velký sál, nad ním zřejmě slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy na jih od stavby, obehnané hradbou s opevněnou bránou.

Tento hrad byl první český kamenný hrad, který nebyl postaven panovníkem. Z původního hradu se dodnes dochovalo obvodové zdivo a velký přízemní sál, rozčleněný pozdějšími vestavbami. Hrad byl oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů, jedním z nich zde měl být vysvěcen na kněze i Jan Hus. Církev ho později prodala Janu Smiřickému, který později, jak se doba měnila, začal s přestavováním, doplňováním a upravováním. V polovině 16. století přibyla na jihovýchod od hradu nová obytná renesanční budova. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celý prvek byl poněkud nesourodý, takže ho pak nechal Václav Eusebius z Lobkovic přestavět na raně barokní zámek, jak se zachoval dodnes.

Kratochvílova rozhledna

Kratochvílova rozhledna byla postavena roku 1935 Rolnickou záložnou podřipskou, která tehdy slavila 60 let svého trvání. O projekt se potom postaral pražský architekt Ing. Dr. Štěpánek a o její stavbu provedli stavitelé Hádl a Hájek.

Rozhledna má vzdušnou betonovou konstrukci s kruhovým půdorysem, nesenou osmi vnějšími a jedním středovým sloupem. Kolem něj se vine točité schodiště vedoucí ke kryté vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů.

U paty věže je žulová pamětní deska věnovaná Václavu Kratochvílovi (1820-1893), rodáku z nedalekých Mlčechvost. Rolnická záložna tím uctila památku svého zakladatele a prvního předsedy. Na přelomu roku 2004 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Další pamětihodnosti

  • Městská věž "Hláska" z 15. století s ochozem a barokní střechou slouží dnes jako rozhledna.
  • Gotický kostel Narození Panny Marie, založený Janem z Dražic roku 1333 jako součást augustiniánského kláštera, stavěl francouzský architekt Vilém z Avignonu a v letech 1725-1750 přestavěl Octavio Broggio ve slohu barokní gotiky. K jižní lodi kostela přiléhá gotická křížová chodba se zbytky fresek.
  • Renesanční kostel sv. Václava z let 1615-1628 při bývalém klášteře kapucínů, přestavěn 1729.
  • Barokní kaple sv. Viléma na Purkyňově náměstí z roku 1729 od O. Broggia s freskami a oltářním obrazem od V. V. Reinera.
  • Starý židovský hřbitov z roku 1613 s cennými barokními, renesančními a klasicistními náhrobky. Je kulturní památkou ČR.

(Zdroj: Wikipedie)

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz