Ústí nad Orlicí
Sychrova ulice, 562 24, Ústí nad Orlicí
Telefon:
+420 465 514 271
E-mail:
ic@muuo.cz
Web:
http://www.ustinadorlici.cz
Převážná většina obyvatel se v minulosti živila zemědělstvím a domácím tkalcováním. K rozmachu továrenského textilního průmyslu a strojírenské výroby došlo v polovině 19. století v souvislosti se stavbou železnice Olomouc - Praha. Těmito faktory byl život města ovlivněn natolik, že mu dokonce přinesl označení "východočeský Manchester".
Ústí nad Orlicí má také významnou kulturní tradici. Zasloužili se o ni velké muzikantské osobnosti. Za všechny jmenujme houslového virtuosa Jaroslava Kociana a violoncellistu Bohuše Herana, jejichž odkaz připomínají každoroční mezinárodní hudební soutěže. Ve městě působí jeden z nejstarších pěveckých sborů ve Střední Evropě Cecilská hudební jednota. Mezi další významné tradice patří malování a stavění betlémů, jejichž počátky bychom našli již v 18. století.
V Ústí nad Orlicí se nachází velký sportovní areál s fotbalovým a atletickým stadionem, s umělým trávníkem, volejbalovými, basketbalovými a tenisovými kurty. Součástí areálu je v roce 2000 vybudovaný Aquapark. Ve městě je dále k dispozici krytý plavecký bazén, kluziště, kuželkářská dvoudráha a bowlingové centrum. Nedaleko centra města naleznete tábořiště a loděnici v Cakli.
Ústí nad Orlicí je křižovatkou nových cyklostezek vybudovaných v letech 2007 – 2009. Na 40 km dlouhých unikátních cyklostezkách Vás čekají nevšední zážitky a bohaté sportovní vyžití. Vedou nádherným údolím řek Tiché Orlice a Třebovky do Chocně, Letohradu a České Třebové a jsou určeny pro cykloturistiku a in-line bruslení.
Podobně pestrá je i nabídka rekreace v okolí. Navštívit můžete zříceniny hradů Lanšperk, Žampach, Potštejn či Litice nad Orlicí, nebo zvolit kratší trasu podél kapliček Křížové cesty vedoucí na Andrlův chlum.
Město Ústí nad Orlicí udržuje partnerské styky s pěti evropskými městy. Nejdéle spolupracuje se slovenským Popradem. Ke vzájemnému poznávání a výměně zkušeností dochází také s polskou Bystřicí Kladskou či německými Ambergem a Neuköllnem. Pátým partnerským městem je italská Massa Martana.
První zmínka o městě spadá do druhé poloviny 13. století,kdy za vlády Přemysla Otakara II. začala rozrůstat stará slovanská osada Oustí a dala tak základ ke vzniku dnešního města. Většina obyvatel se v minulosti živila hlavně zemědělstvím a domácím tkalcovstvím. K rozmachu továrenského textilního průmyslu a strojírenské výroby došlo v polovině 19.století v souvislosti se stavbou železnice Olomouc - Praha.
- Jan Leopold Mosbender (1693–1776) – první ústeckoorlický děkan
- Matěj Josef Sychra (1776–1830) – kněz, spisovatel a národní buditel
- Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845) – spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz
- Bedřich Peška (1820–1904) – básník, spisovatel, překladatel
- Jan Ludvík Lukes (1824–1906) – operní pěvec a hudební pedagog
- Quido Kocián (1874–1928) – sochař
- Jaroslav Kocian (1883–1950) – houslový virtuos a skladatel
- Fritz Löhner-Beda (1883–1942) – rakouský spisovatel a libretista židovského původu
- František Korte (1895–1962) – český právník a hudební skladatel
- Bohuslav Heran (1907–1968) – violoncellista a hudební pedagog
- Alfréd Piffl (1907–1972) – architekt, výtvarník, archeolog, básník a historik
- Oldřich Marek (1911–1986) – učitel a entomolog
- Josef Havel (* 1937) – spisovatel, autor literatury faktu, filmař a publicista
- Stanislav Motl (* 1952) – novinář a spisovatel
- Slávek Janoušek (* 1953) – folkový zpěvák
- Josef Lux (1956–1999) – politik, předseda KDU-ČSL, první ministr zemědělství ČR
- Václav Moravec (* 1974) – redaktor, moderátor a vysokoškolský učitel
- Jaroslav Kulhavý (* 1985) – cyklista, olympijský vítěz v cross country, LOH 2012 v Londýně
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776 s márnicí
- Barokní Děkanství u kostela
- Socha Bičování Krista
- Hartmanova vila
- Hernychova vila
- Kociánova vila
- Křížová cesta z ulice Jana Štyrsy směrem na Andrlův chlum
- Sousoší Nejsvětější Trojice
- Sochy Ikara a Matky
- Roškotovo divadlo
- Kostel sv. Petra a Pavla v Knapovci. Kostel byl vystavěn v 1. polovině 19. století na místě starší stavby
- Empírová budova železniční zastávky Ústí nad Orlicí město.
- Ojedinělá budova železniční stanice z roku 1874. V roce 2008 byla plánována její demolice v rámci výstavby železničního koridoru. Později se ale sdružení "Nádraží nedáme"[3] podařilo likvidaci stavby zabránit a stavba byla roku 2010 prohlášena kulturní památkou; otázkou je však její další osud.
