Nymburk

Královské město Nymburk vděčí za své založení Přemyslu Otakaru II. Přesné datum, kdy bylo započato s výstavbou Nymburka, však dodnes není úplně známo. V současnosti je za vznik města přijímán rok 1275.

Název Nymburk je odvozen od slova Neuburg (Nimburg = Nymburg, později Nymburk) a byl původně osídlen německy mluvícími osadníky. Podle Hájkovy kroniky se Nymburk dříve jmenoval Svinibrod a to z důvodu, že se zde na druhé části, dnes za Labem pásly svině (prasata). Český jazyk převládl nad německým jazykem až v 15. století po husitských válkách.

Již na konci 18. století bylo prvními osvícenci odmítnuto založení města (Vícemílova) roku 779, jak je uvedeno v Hájkově kronice. O století později bylo vyloučeno datum 1219 (vztahuje se k Litoměřicím) a později i rok 1257. K tomuto datu se totiž vztahuje nejstarší dochovaná listina o městě Nymburce vydaná pro zdejší dominikánský klášter. Tento text je znám pouze z rukopisu ve formulářové sbírce. A protože jde o text nezachovaný v originální listině ani v nějakém kopiáři, ale jen ve formulářové sbírce, je nutné k němu přistupovat obzvláště opatrně. Důkladnému kritickému rozboru bylo podrobeno zejména údajné datum vzniku zápisu do sbírky - rok 1257. Historický výzkum toto datum zcela jistě vyloučil a naopak klade vznik listiny pro dominikánský klášter až na samý sklonek vlády krále Přemysla Otakara II. přesněji mezi 25. listopad 1274 a 21. listopad 1276.[2] Proto se rok 1275 jeví jako nejpravděpodobnější datum, kdy král uložil lokátorovi Konrádovi (někdy se uvádí Kunrátovi), aby vyměřil a zřídil město Nymburk.

Samotné založení bylo však pravděpodobně dokončeno až za vlády krále Václava II.. Za Václava II. došlo též k výstavbě gotického chrámu sv.Mikuláše (dnes kostel svatého Jiljí) a dominikánského kláštera. Město bylo obehnáno hradbami z pálených cihel s asi padesáti věžemi a dvěma obranými příkopy napájenými z Labe. Součástí hradeb byly čtyři městské brány a branka k řece. Na západ vedla brána Svatojiřská, na severozápad Velibská či též zvaná Boleslavská, na severovýchod pak Bobnická brána. Na jižní straně stála Mostecká nebo-li Labská brána, na kterou navazoval dřevěný most přes Labe. Větší z věží této brány byla v renesanci opatřena zdobnou fasádou. Brány měly hranolový tvar a byly tří či čtyřpodlažní. Průjezd v přízemí vytvářely gotické lomené vstupní oblouky, na vnější straně doplněný spouštěcí mříží a bytelnými vraty. U Svatojiřské brány bylo navíc vybudováno předbraní s cimbuřím zasahující do obranného příkopu a padací most. Mostecká a Boleslavská brána byla stržena po velkém požáru města v květnu 1838. Svatojiřská brána byla zbořena roku 1871 a stejný osud potkal i poslední Boleslavskou bránu v roce 1884.

Koncem 16.století vznikla v Nymburku zásluhou Samuela Ignáce Turnovského poštovni stanice. Telegraf byl zaveden v roce 1850. První místní telefony byly instalovány v roce 1900 a o dva roky později i linky meziměstské.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

(Zdroj: Wikipedie)

Z Nymburka pochází několik významných osobností, např. František Rachlík (spisovatel), bratři Václav a Josef Kramolínovi (barokní malíři), Jan z Wojkowicz (básník a spisovatel) a ing. Emil Zimmler (projektant vodních cest).

Na počest hudebního skladatele Bohuslava Matěje Černohorského pořádá město každoročně mezinárodní hudební festival - Nymburské dny B. M. Černohorského.

Ve města žila a tvořila celá řada dalších osobností, např. spisovatelka Božena Němcová, básník Jan Neruda, hudební skladatel Václav Kálik či režisér Miroslav Macháček.

Zcela výjimečné postavení má ale v Nymburce světově proslulý spisovatel Bohumil Hrabal, který ve zdejším pivovaru prožil své dětství a mládí.

Město ve Vlastivědném muzeu zřídilo v r. 1999 stálou expozici, která přibližuje návštěvníkům jeho život a dílo. Návštěvník zde může dále zhlédnout ještě expozice „Nymburk v proměnách věků“ a „Z dějin železnice“. V muzeu jsou pravidelně pořádány výstavy historických sbírek, výstavy výtvarného umění a další kulturní akce.

Symbolem města jsou cihlové hradby s hranolovými baštami. Původně město o ledvinovitém půdorysu obepínala linie dvou hradeb, bílé opukové a červené cihlové, společně se dvěma příkopy (zachovány dodnes coby Malé a Velké Valy). Z hradeb dnes zůstaly jen zbytky, úsek na snímku byl počátkem 20. stol. romanticky zrekonstruován, další pozůstatky zdí nalezneme v Hradební ulici.

Dělnická kolonie - U hlavního nádraží dnes ohrožené pozůstatky „Zahradního města“, dělnické železniční kolonie – společné dílo Karla Schlimpa a urbanistického vizionáře Camilla Sitteho. Harmonické prostředí zeleně, na tu dobu kvalitní životní standard a občanská vybavenost v jednom místě - to vše se zde soustředilo v progresivní urbanistické myšlence.

Železničářská kolonie se stala samostatně hospodařícím městským celkem s centrálním zásobováním potravinami a službami. Tento model později převzal i Baťa ve Zlíně. Do roku 1916 byla vybudována první část zahradního města, jednoposchoďové dělnické domy, domy pro vyšší a nižší drážní úředníky, prádelna, koloniál a dřevěné domy pro dělníky. Poté začala výstavba druhé části zahradního města, postaveny byly přízemní domky. Celkem zde bydlelo 222 rodin, což odpovídá počtu přibližně 1 000 obyvatel. V původním návrhu bylo plánováno i vybudování kostela pro celý komplex. Z toho sešlo a potřeby věřících uspokojila kaple v novostavbě gymnázia. Roku 1933 byly definitivně odstraněny dřevěné domky (v místech dnešního „mrakodrapu“ bývalého železničního učiliště). Celý komplex zahradního města přešel pod správu místního národního výboru v roce 1961. Od té doby byly zbourány už zhruba dvě třetiny ojedinělého urbanistického pokusu. Zůstalo 10 „čtyřdomků“, které si jejich majitelé s větším či menším citem opravují. Zachováno a opraveno bylo pět domů původně určených pro vyšší drážní úředníky. Připomínkou staré krásy je opravená  budova prádelny, poslední původní budova dostala novou střechu a fasádu v létě 2007.

Dominantou města je gotický cihlový kostel svatého Jiljí. Původně měl dvě věže, jedna z nich však byla po požáru stržena, proto má zbývající věž zvláštní pozici mimo osu chrámu. Na náměstí vzácná renesanční radnice. Architektonicky významné kubistické krematorium od Bedřicha Feuersteina.