Česká Třebová

Počátky souvislejšího osídlení jsou nejasné. Dosavadní názor, že to nejstarší - z 1. poloviny 13. stol. - se nacházelo na pravém břehu říčky Třebovky, v blízkosti dochované románské rotundy svaté Kateřiny, vyvrátila nová zjištění. Archeologický průzkum lokality blízké Starému náměstí ukázal, že ve stejné době existovalo souvislé osídlení i zde, tedy na levém břehu říčky. Proces osídlování se také odráží v názvu města, o němž máme první zmínku z období let 1278–1281. Jméno Třebová je totiž odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les.
Pověst o České Třebové

Krátce po svém založení se Česká Třebová stává majetkem zbraslavského kláštera, později pak litomyšlského biskupství. Po zániku biskupství, v době husitských bouří, se pak město spolu s dalšími stává majetkem světské vrchnosti z Lanšperka. Česká Třebová byla v té době malým městečkem o několika stovkách obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím a částečně řemesly. Po husitských válkách se postupně dostává do majetku několika šlechtických rodů: Kostků z Postupic, Pernštejnů, od roku 1544 Bohdaneckých z Hodkova. Toto období je zároveň dobou rozkvětu panství. Petr Bohdanecký z Hodkova totiž podporoval zejména textilní řemesla, navíc roku 1547 nechává na českotřebovském náměstí postavit renesanční zvonici, která dodnes nese kamenný reliéf jeho erbu.
Pověst o České Třebové

Později se Česká Třebová stává opět majetkem Pernštejnů, následně Hrzánů z Harasova a konečeně Lichtensteinů. Když v roce 1622 Českotřebovsko získali, skoncovali s relativní náboženskou svobodou a zahájili na zdejším panství rekatolizaci.
Pověst o České Třebové

V dalších desetiletích byla Česká Třebová - ostatně jako další města českého království - sužovaná útrapami třicetileté války. Nadto byla v roce 1636 postižena velkým a ničivým požárem. Během jediné noci shořela veškerá vnitřní zástavba. Tato rána poznamenala město na velmi dlouhou dobu. O sto let později, přesněji v roce 1745, došlo bohužel k velkému požáru znovu. Opět vyhořelo celé město. Před ničivými plameny zůstaly uchráněny pouze kostel, fara a po třech domech na každém jeho okraji. Následky této katastrofy se podařilo zahladit až ve druhé polovině 18. století. I tak ale zůstává Česká Třebová až do poloviny devatenáctého století malým poddanským městečkem s převážně neprogresivním hospodářstvím.
Historické fotografie - Gymnázium Historické fotografie - Hýblova ul. Historické fotografie - dům čp. 472 v Kobylím dole Historické fotografie - Nádražní ul. Historické fotografie - Nádražní ul.

Radikální změnu v životě města přineslo až zprovoznění železniční trati z Olomouce do Prahy, ke kterému došlo v roce 1845. Se zahájením pravidelné dopravy vznikla nová pracovní místa a to přivedlo do města další obyvatele. Když byla v roce 1849 zprovozněna trať z Brna do České Třebové, stala se z tohoto města důležitá železniční křižovatka. Industrializace přinesla rychlý nárůst obyvatelstva. Zatímco v roce 1845 měla Česká Třebová asi 3000 obyvatel, o půlstoletí později to už bylo přes 6000.
Historické fotografie - Náměstí - žertovná fotografie Historické fotografie - Staré náměstí Historické fotografie - Hýblova ul. Historické fotografie - Na Splavě Historické fotografie - Zámostí

Dalším významným zdrojem růstu i prosperity České Třebové byl textilní průmysl.Od poloviny 19. století se zde - přesněji v tehdy samostatné obci Parník, která je dnes jednou z městských části - začíná rozvíjet textilní výroba. Rozjíždí se tu pobočka vídeňské firmy Hermann Pollack´s Söhne (HPS), která nabízí zaměstnání stovkám dělníků nejen z České Třebové, ale i z okolí. Hospodářský rozkvět podnítil ve městě čilý spolkový život. Tento slibný vývoj byl však přerušen vypuknutím první světové války, která si vyžádala nemalé oběti z řad obyvatel města.
Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí

Život v 1. republice jakoby navázal na předválečný vývoj; ve městě panoval čilý stavební ruch, stavěly se celé nové čtvrti, školy, obecní domy. Místní spolky navázaly na svou předválečnou činnost, byly zakládány nové. Bohužel také tentokrát byl vzestupný trend - v krátké době již podruhé - přerván válečným konfliktem. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se Česká Třebová stala hraničním městem. Veškerý život v něm se musel přizpůsobit novým podmínkám. Řada obyvatel města, ať osoby židovského původu, ať účastníci protifašistického odboje, skončila svou životní pouť v koncentračních táborech.
Město Město Dopravní terminál Jana Pernera Město Město

Po válce byla zahájena obnova města, demokratický vývoj byl však přerušen únorem 1948. Na přelomu let 1948 a 1949 navíc prohrála Česká Třebová svůj boj o sídlo okresního úřadu, když okresním městem se, jak známo, stalo sousední Ústí nad Orlicí. V dalších letech přesto Česká Třebová rostla. Byla budována nová panelová sídliště, nové výstavbě musel ustoupit i starý Trávník.
Letecký snímek - městská část Lhotka Letecký snímek - městská část Trávník, Staré a Nové náměstí Letecký snímek - městská část Parník

V současnosti je Česká Třebová s necelými 16 000 obyvateli jedním z nejlidnatějších měst Pardubického kraje.

(Zdroj: oficiální stránky Česká Třebová)

• Jan Kubelka    1853-1900    básník, člen sboru hasičů
• Vilém Kyral    1909-1961    učitel hudby, kapelník a dirigent v Praze
• MUDr. František Lašek    1872-1947    lékař, veřejný činitel a historik
• Jan Mehl    1912-1990    akademický malíř, restaurátor, žák Františka Kupky
• Jiří Pichl    1872-1953    novinář, politik, senátor, někdejší starosta dnes pražských Vinohrad
• František Preisler ml.    1915-1983    hudebník a dirigent, působil např. v Pardubicích, Kladně, Olomouci a Opavě
• Ing. Otakar Runa    1915-1941    z Prahy udržoval styk s protifašistickou skupinou v Č. T., které dodával nálože pro sabotážní akce, byl pak Němci popraven
• Ing. Eduard Stříbrný    1891-1974    strojní inženýr a kulturní pracovník
• Miroslav Škrabal    1875-1896    skladatel, houslista
• Bohuslav Štangler    1895-1980    pedagog, kulturní pracovník, spisovatel, správce městského muzea
• Karel Tomeš    1912-1991    malíř a divadelník
• Stanislav Víša    1924-1984    výtvarník, loutkář, modelář, pracovník v loutkovém filmu, vyzdobil sgrafity nádražní halu
• Ing. Michal Dlouhý    1931-1992    řídící pracovník a mecenáš
• Antonín Felcman    1852-1929    podnikatel a kulturní činovník
• Otto Fusek    1909-1987    akademický malíř a grafik
• Grete Salus    1910-1996    učitelka tance, jako jedna z prvních zveřejnila zprávu o osudu Židů během Holokaustu (1945)
• Josef Hořička    1870-1939    ředitel, pedagog a sběratel lidových písní
• Josef Jindra    1885-1967    podnikatel a ředitel
• Josef Poštulka    1923-2009    na Slovensku působící architekt a projektant
• PhDr. Jindřich Růžička CSc.    1926-2011    regionální historik, archivář, spisovatel
• Ing. Bohuslav Řehák CSc.    1936-1986    chemik a vývojový pracovník
• Jaroslav Burian    1922-1980    rusista, pedagog, autor rozhlasových relací, literární vědec, překladatel a filolog
• Vratislav Bělský    1924-2003    varhaník
• František Stránský    1914-1954    konstruktér, vynálezce, zkonstruoval tříkolku Velorex, zahynul v ní při nehodě, bratr Mojmíra
• Mojmír Stránský    1924-2011    konstruktér, vynálezce, zkonstruoval tříkolku Velorex, bratr Františka
• Jan Kapusta    1932-2011    český muzikolog a publicista
• Jiří Musílek    1942*    –    pedagog, kulturní a politický činitel, kronikář, publicista, ochotnický herec, televizní redaktor, komunální politik, v letech 1990 – 1992 poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění
• Doc. RNDr. Ilja Pek, CSc.    1945-1998    přírodovědec (geologie), historik, pedagog a vědec, vedoucí katedry geologie univerzity v Olomouci
• Pavel Langhans    1945*    –    malíř a karikaturista
• Mgr. Milan Michalski    1945*    –    spisovatel, pedagog, přírodovědec, mineralog, fotograf a zakladatel Mineralogického klubu Česká Třebová

• Klasicistní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1801, umístěn mezi ul. Hýblova a Klácelova   
• Soubor vrcholně barokních soch z let 1712 – 1719 u děkanského kostela                                                                          
• Dům čp. 1, ul. Klácelova - budova děkanství postavena v letech 1783 - 1786                                                                 
• Sloup se sochou P. Marie Immaculaty z roku 1706, na Starém náměstí
• Kaplička P. Marie z poloviny 19. století, nachází se na rozcestí ulic Chorinova a Moravská                                                
• Dům čp. 77 na Starém náměstí - radnice s reliéfní deskou s erbem Bohdaneckých z Hodkova, datovanou do roku 1547
• Dům čp. 11 v ul. Klácelova – klasicistní dům z r. 1804 slouží v současné době jako stálá expozice Městského muzea Česká Třebová.
• Dům čp. 72 v  ul. Hýblova - budova České spořitelny s klasicizujícím tvaroslovím z r. 1904
• Dům čp. 97 v ul. Hýblova - dům z r. 1927, s fasádou upravenou v duchu národního dekorativismu
• Dům čp. 310 v ul. Lidická – roubený objekt lidové architektury se sedlovou střechou a bedněným štítem
• Dům čp. 472 v Kobylím dole – jednopatrový objekt lidové architektury s dřevěnou pavlačí
• Rotunda sv. Kateřiny – románská rotunda z první poloviny 13. století, nachází se severovýchodně od Starého náměstí
• Kaple P. Marie Na Horách, postavena v r. 1838
• Budova Gymnázia na Tyršově nám. čp. 970 - postavena v r. 1912 v duchu modernismu podle návrhu architekta A.Dryáka
• Dům čp. 388 v ul. Podbranská – zděný objekt lidové architektury se sedlovou a polovalbovou střechou, postaven v r. 1842
• Dům čp. 21 v ul. Husova – roubený objekt lidové architektury z r. 1845
• Socha Šárky od Q. Kociána z r. 1911 v parku Javorka
• Sousoší Sbratření od K. Pokorného z r. 1950, Dopravní terminál na náměstí Jana Pernera