Benešov

Výklad o nejstarším zdejším osídlení stále ještě do značné míry spočívá více na dohadech a kombinacích než na přesných historických datech. V této souvislosti jsou uváděny roky 1038 (Vincenc Horáček), 1048 (Antonín N. Vlasák).
 
Zřícenina minoritského kláštera - historická fotografiePředchůdcem města, ležícího jižně od řeky Sázavy na významné obchodní cestě z Prahy do jižních Čech, byl opevněný dvorec na žulovém ostrohu dnes zvaném Karlov, který tu zřejmě ve 2. polovině 11. stol. založil a po sobě pojmenoval jistý Benedikt (Beneš). Toto místo pak bylo hlavním sídlem pánů z Benešova až do r. 1318, kdy získali nedaleký hrad Konopiště a dvorec opustili. Při něm vznikla záhy osada, v r. 1327 poprvé připomínaná jako městečko a v r. 1512 jako město, jejímž jádrem bylo prostorné tržiště (dnešní Masarykovo náměstí). V r. 1420 Město Benešov vyplenili husité, kteří vypálili zdejší minoritský klášter. V r. 1627 proběhlo na Benešovsku vzbouření poddaných, protestujících proti násilné rekatolizaci.

Obdobná událost se váže ke kostelu svatého Jakuba a Filipa na Chvojně, kde jsou pochováni zastřelení účastníci povstání nevolníků z roku 1775. Naše město bylo vtaženo i do třicetileté války, když  zde roku 1648 bojovali Švédové.
V pohusitské době náležel Benešov mezi nejvýznamnější města v Čechách. Za vlády Jiřího z Poděbrad se v prostorách dnes již zaniklého minoritského kostela konaly zemské sněmy. Zmíněný panovník zde v r. 1451 jednal o smíření s katolickou Evropou s papežským legátem Eneášem Silviem Piccolominim, pozdějším papežem Piem II. V r. 1473 vystoupila na zdejším sněmu královna - vdova Johanka z Rožmitálu, aby se pokusila sjednat pro Čechy dočasný smír.
V 18. stol. za Přehořovských a především za pánů z Vrtby se Benešov stal centrem kultury a vzdělanosti, k čemuž přispívala hlavně nově založená piaristická kolej.

K dalšímu významnému rozvoji Benešova napomáhalo již od 1. poloviny 18. století poštovní spojení s Prahou a zejména pak dokončení železniční trati z Prahy přes Benešov do Českých Budějovic a lokální trať do Vlašimi. Od konce 19. stol. se stal majitelem zdejšího panství následník trůnu František Ferdinand d´Este, který je neodmyslitelně spjat se zámkem Konopiště. Za nacistické okupace v r. 1942 byla část města násilně vystěhována kvůli zřízení rozsáhlého cvičiště SS.

Kostel sv. Mikuláše - historická fotografieNejstarší dochovanou stavbou v Benešově je kostel sv. Mikuláše na Karlově, stojící na nejvyšším místě výrazného ostrohu nad Benešovským potokem. Byl vybudován raně goticky ve 2. polovině 13. stol. a ve 3. čtvrtině 14. stol. byl doplněn o nový presbytář. Po velkém požáru v r. 1420 byl tento kostel roku 1583 renesančně přestavěn a další velká přestavba v barokním stylu proběhla na konci 17. století. I přes veškeré přestavby má kostel svatého Mikuláše dochované gotické portály, v presbytáři také lomená okna a křížovou žebrovou klenbu. V bohatě zdobeném interiéru vyniká hlavní oltář a také kazatelna se sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna a obrazy Ignáce Raaba. U kostela stojí zděná zvonice, původně zapojená do ohradní zdi obklopující svatyni. Na masivní hranolové zvonici, která stojí po jižní straně kostela sv. Mikuláše na Karlově, je zavěšen cenný gotický zvon od mistra Rudgera. Pochází z r. 1322 a je jedním z nejstarších dochovaných zvonů v České republice.

Na vrchu Karlově se dále dochovalo torzo Minoritského kostela Nanebevzetí Panny Marie z 13. století, který vypálili a pobořili v r. 1420 husité. Jen vysoké torzo presbytáře se dvěma hrotitými okny a zbytky kružeb s opěrnými pilíři připomíná jeho tehdejší velikost. Také u tohoto kostela stojí zvonice s malými zazděnými fragmenty architektonických článků kláštera.

Benešov piaristická kolej - historická fotografieDalší významná církevní památka Benešova je bezesporu bývalá piaristická kolej s barokním kostelem sv. Anny z počátku 18. stol., vystavěná podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho s hodnotným barokním vybavením.

Nová radnice, kde nyní sídlí část Městského úřadu, byla obnovena podle projektu arch. Josefa Pleskota a obdržela cenu Grand prix obce architektů za r. 1995. Na náměstí a dalších místech v centru města se dochovalo několik barokních (např. čp. 225) a secesních domů (čp. 74, 474, 477, 480). Budovu banky na Masarykově náměstí z r. 1926 projektoval arch. Otakar Novotný.

V areálu benešovského nádraží se dochovala pozoruhodná místnost - novobarokní Císařský salonek, který sloužil jako pohodlná a komfortně vybavená čekárna pro cestující ze zámku Konopiště, především pro arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho rodinu.

Ve městě je i několik hodnotných soch a pomníků. Pod Karlovem je starý židovský hřbitov s nejstarším náhrobkem z r. 1687. Dnes je v Benešově mimo jiné i Památník obětem holocaustu.
 

• Adam Trajan Benešovský (1586-1650), český kazatel a spisovatel
• Josef Suk st. (1874–1925), hudební skladatel, houslista a pedagog, žil a zemřel v Benešově
• Otakar Novotný (1880–1959), architekt, návrhář, profesor
• Karel Nový (1890–1980), spisovatel a novinář
• Vladimír Antušek (1901–1968), malíř, autor mozaiky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě
• Jan Noha (1908–1966), spisovatel
• Václav Krása (* 1951), poslanec, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
• Jitka Bartoničková (* 1985), česká atletka, olympionička
• Miroslav Beránek (* 1957), bývalý československý fotbalista
• Aneta Langerová (* 1986), česká zpěvačka

• Kostel sv. Mikuláše – kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z roku 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z roku 1603 od Jakuba Konváře.

• Zřícenina klášterního kostela minoritů – klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V r. 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice, na ní se nachází vzácný zvon z r. 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracích v sutinách bývalého minoritského kláštera v r. 1799. Další zvon je z r. 1595 od Matouše Voříška.

• Chrám svaté Anny

• Piaristická kolej a kostel sv. Anny – kolej byla založena r. 1703 Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve r. 1717 za Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem.

• Zámek Konopiště – pravděpodobně založen koncem 13. století

• Starý židovský hřbitov – založen v 17. století, funkční do roku 1883, po roce 1980 byl téměř zlikvidován, nyní parčík s několika náhrobky

• Pivovar Ferdinand – chráněná kulturní památka z počátku 20. století

• Budova gymnázia – vystavěna v novorenesančním stylu v letech 1905–1907

• Dům Josefa Suka – dům, kde zbytek života trávil a také zde zemřel hudební skladatel Josef Suk

• Budova nádraží – zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek