Město se rozprostírá po stranách řeky Labe. Ze strany Brandýské vystupují příkré svahy k terase polabské nížiny, v níž vymodeloval hlubokou rokli Vinořský potok vlévající se zde do řeky. Staroboleslavskou stranu tvoří kotlina nivy, která byla v minulosti vyplněna řadou tůní a vedlejších ramen řeky a formovaly ji časté povodně. Na území města a v jeho okolí jsou zachovány a chráněny zbytky původního lužního lesa.
Každoročně na svátek sv. Václava probíhá ve Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť. Jedná se o největší oficiální oslavu státního svátku 28. září - Dne české státnosti. Ta vrcholí slavnostní bohoslužbou na Mariánském náměstí, kterou celebrují čeští a moravští biskupové. Po celý den je připraven bohatý duchovní i kulturní program. V roce 2009 se pouti zúčastnil papež Benedikt XVI.. Ten navštívil nejdříve místo mučednické smrti sv. Václava baziliku sv. Václava a poté celebroval bohoslužbu pro více než 5 000 věřících.
Mezi významné tradiční akce, které se ve městě pořádají patří festival Hopsa hejsa do Brandejsa s řadou hudebních a divadelních představení, ukázkami, exhibicemi, soutěžemi pro děti, pouťovými atrakcemi a dalším bohatým programem pro všechny bez rozdílu věku. Akci, která každoročně přiláká kolem 10 000 návštěvníků pořádá od roku 1998 Brandýské kulturní sdružení.
V oblasti rockové hudby patří k brandýskému koloritu místní skupina Diogenes, která v regionu působí nepřetržitě již od roku 1986. Za tu dobu zde odehrála přes 300 koncertů a rockových zábav.[zdroj?]
Od roku 2009 zde působí a na domácí scéně vystupuje nadějná Ska-rocková kapela Interpret neznámý, která se za svou nedlouhou existenci může pochlubit hraním s českou Ska legendou Sto Zvířat, nebo vydáním desky Pani z Pryže.
(Zdroj: Wikipedie)
Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Proto v roce 1960, kdy byla obě města sloučena v jedno, nebyly akceptovány návrhy na nový název a zůstaly zachovány původní historické názvy obou měst. Vznikl tak nejdelší název českého města.
Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což – spolu s blízkostí hlavního města Prahy, která je vzdálena jen asi 20 kilometrů – odedávna ovlivňovalo vývoj území dnešního města. Labe bylo významnou komunikační cestou a zejména v boleslavské části hranicí archeologických kultur a kmenových území. První zemědělci kolonizovali povodí Labe v mladší době kamenné. Ve městě nebo jeho blízkém okolí se nacházejí pozůstatky osídlení z doby kamenné i doby bronzové, z nichž nejstarší nad Kabelínem u Záp pochází z období 5500 – 4300 př. Kr. V nálezech na městském území jsou zastoupeny jak doba železná, tak období římské a období stěhování národů.
Příchod Slovanů je doložen nálezy z 9. století. Stará Boleslav byla významnou lokalitou z počátků českého přemyslovského státu, zejména v souvislosti s expanzí kmene Čechů do zlického a charvátského území. Na ochranu labského brodu vzniklo na přelomu 9. a 10. století staroboleslavské hradiště.
Významnou událostí v dějinách města byl vznik staroboleslavské kapituly v r. 1052, která tak je nejstarší v Čechách. V následujících staletích množství obyvatelstva značně vzrostlo a osídlení se rozšířilo směrem na východ. Za Karla IV. a Václava IV. byly na místě starých románských hradeb vybudovány nové, silnější. Často v těchto místech pobýval Karel IV., který tu lovil černou a vysokou zvěř. Staroboleslavský hrad byl za husitských válek pobořen Pražany.
Písemné doklady z 12. století dokládají vznik kostelíka sv. Petra na břehu Vinočského potoka, písemné záznamy z přelomu 13. a 14. století dokládají existenci kostelíka sv. Vavřince. Postupně tu vzniklo městečko Brandýs s mostní pevností, na niž ještě dnes upomíná věž ze silného zdiva, koncem 15. století začleněná do východního křídla hradu, v 16. století přestavěného na honosný zámek.
Za třicetileté války byly Stará Boleslav i Brandýs prakticky zničeny. V pobělohorské době se město Stará Boleslav stalo významným střediskem mariánského kultu. Roku 1680 Byla vybudována Svatá cesta z Prahy do Boleslavi, zahrnující řetěz kapliček s obrazy Panny Marie a sv. Václava. V důsledku tereziánských a josefínských reforem v 18. století se začala obě města rozrůstat, byla však znovu postižena válečnými útrapami. Za prusko-rakouské války v roce 1757 část Staré Boleslavi lehla popelem. Přímo u zdí mariánského chrámu byla svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg.
Do historie se zapsal rok 1813, kdy se na brandýském zámku sešli tři panovníci /císař František I., pruský král Vilém III. A ruský car Alexandr I./ spolu s vrchním velitelem koaličních proinapoleonských armád knížetem Karlem Schwarzenbergem, aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Císař František v té době přesídlil z Jičína na brandýský zámek. Při úpravách okolí města byl objeven pramen s minerální vodou, který se vorce 1820 stal základem nedalekých lázních Houštka.
Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely komunikace. Některé závody, například Melicharova továrna na zemědělské stroje založená v roce 1883, dosáhla věhlasu i za hranicemi a měla pobočky v mnoha evropských městech.
- Prof. Jan Tesánek (1828–1888), matematik, fyzik
- Justin Václav Prášek (1853–1924), historik, orientalista, autor místopisu
- RNDr. Antonín Bečvář (1901–1965), astronom
- Josef Olexa (1901–1983), malíř
- Vilém Plocek (1905–2001), malíř
- František Nekolný (1907–1990), boxer, olympijský vítěz
- Sammy Vomáčka, roz. Jiří Vomáčka (* 1946), kytarista
- Čeněk Pavlík (* 1955), houslista
- Ondřej Synek (* 1982), veslař, olympionik
K pamětihodnostem Brandýsa nad Labem patří především zámek na místě gotického hradu z roku 1300(1306). Zámek byl roku 1919 zkonfiskován státem, od roku 1995 pak patří městu. Pod zámkem se nachází mlýn, dále kamenný most z roku 1603 se sochou sv. Jana Nepomuckého a barokní pivovar postavený podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Mezi gotické památky patří kostel sv. Vavřince s dochovanou freskovou výzdobou ze 14. století a později barokně přestavěný a také kostel sv. Petra. Z doby renesanční pochází katolický farní kostel Obrácení sv. Pavla, původně sbor Jednoty bratrské, postavený Matteo Borgorellim v letech 1541–1542, některé obytné domy na náměstí, a hlavně katovna s psaníčkovými sgrafity.
Z barokních staveb lze jmenovat například děkanství a zvonici u katolického kostela z roku 1773. Mezi jeden z nejstarších u nás patří židovský hřbitov založený již roku 1568.
Stará Boleslav je spojená se svatováclavskou tradicí. Nachází se zde románská bazilika sv. Václava založená spolu s kolegiátní kapitulou roku 1039 knížetem Břetislavem I. s kryptou sv. Kosmy a Damiána v místech, kde byl podle tradice sv. Václav zavražděn a původně pohřben. Jedná se o nejstarší křesťanské poutní místo v Česku.
Vedle stojí románský kostel sv. Klementa s výjimečnými románskými freskami ze 3. čtvrtiny 12. století, nejstarší v Čechách. Dalším významným poutním chrámem je kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený na počátku 17. století podle návrhu G. M. Fillipiho, ve kterém je uchováváno Palladium země České, uctívaný milostný obraz Madony. Nedaleko Mariánského kostela se nachází kaple blahoslaveného Podivena, postavená podle návrhu K. I. Dientzenhofera roku 1738 na místě, kde měl být Podiven, sluha sv. Václava, umučen.
Městská brána je pozůstatkem středověkého opevnění z počátku 10. resp. 2. poloviny 14. století. Nachází se zde řada barokních budov: Jezuitská kolej z 2. poloviny 17. století, budova proboštství z let 1728–1734 či budova kapitulního děkanství z let 1710–1712. Kostely sv. Václava a kostel Nanebevzetí Panny Marie jsou národními kulturními památkami.
