Kadaň

Oblast byla osídlena různými národy již od 18. do 13. století před naším letopočtem. Když roku 805 Karel Veliký usiloval o dobytí Čech, byla Kadaň slovanskou pevností, jež svým obléhatelům dlouho odolávala. První písemná zmínka o Kadani je z roku 1183. Město v dnešní podobě bylo založeno pravděpodobně na konci 11. století. 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich obchodní sídlo řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. O několik desetiletí později byla Kadaň povýšena na svobodné královské město, byl vystavěn královský hrad a minorité si zde zřídili klášter s kostelem sv. Michaela. Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.

Za vlády krále Karla IV. město znovu rozkvetlo. Král a císař rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd krále Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den. Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.

Až do 1. světové války byla Kadaň sídlem c. k. Rakousko-Uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.

U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno 17 osob, 30 těžce a 80 lehce zraněno (jiný zdroj uvádí 18 mrtvých, 70 těžce raněných, z nichž dalších 6 zemřelo na následky zranění[2]). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově.

Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.

(Zdroj: Wikipedie)

Wilhelm Nigrinus (též: Černý, nebo Schwartze; * 28. května 1588 v Kadani; † 23. září 1638 ve Wittenbergu), etnolog
Kurt Lenk (* 1929), politolog
Josef svobodný pán z Löschneru (1809-1888), profesor lékařské fakulty UK v Praze
Erwin Stranka (* 1935), filmový režisér
Hans Zeisel (1905-1992), profesor statistiky, práva a ekonomie
Arvín (13. století) - první písemně doložený kadaňský měšťan (1261)
Mikuláš z Kadaně (†1419) - hodinář, tvůrce Staroměstského orloje v Praze (1410)
Jan Hasištejnský z Lobkovic (asi 1450 – 1517) - politik, spisovatel, humanista; vedl diplomatické poselstvo do Lucemburska (1477) a do Říma (1487) a cestoval východním Středomořím do Svaté země (1493)
Carl Furtmüller (1880 – 1951) - pedagog a psycholog, vyučující na místním gymnáziu
Josef Kokeš (1906 - 1967) - pedagog a malíř
Karel Havlíček (1907 - 1988) - právník pronásledovaný komunistickým režimem, moderní abstraktní malíř-autodidakt
Josef Liesler (1912 – 2005) - akademický malíř, grafik
Josef Dvořák (* 1942) - český herec, započal v Kadani svou kariéru

Kadaňský hrad

Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků

Křížová cesta k františkánskému klášteru

Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže

Sloup Nejsvětější Trojice

Městská radnice s gotickou věží

Svatá (Mikulovická) brána

Barbakan Žatecké brány

Špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Hřbitovní kostel sv. Anny

Kaple sv. Jana Křtitele

Alžbětinský klášter s kostelem Svaté rodiny

Minoritský klášter sv. Michaela (dnes Státní okresní archiv)

Šlikova kašna

Kaple Růžencového bratrstva

Kostel sv. Petra a Pavla (pseudogotický)

Měšťanské domy na náměstí i kolem

Národní přírodní rezervace Úhošť

Přírodní památka Želinský meandr