Beroun

Husovo námětí, 266 01, Beroun, Tel.: +420 311 654 111, posta@muberoun.cz
Beroun/Společnost - Beroun




Beroun

beroun-8.jpg
Beroun (latinsky Verona, německy Beraun) je okresní město (od roku 1936) ve Středočeském kraji. Město leží na soutoku Berounky a Litavky, asi 30 km jihozápadně od Prahy. Žije zde téměř 19 tisíc obyvatel. Beroun je svým strategickým umístěním na spojnici Prahy a Plzně již od středověku významnou křižovatkou, místem obchodu i výroby. (Zdroj: Oficiální stránky)
Mapa - Beroun

Husovo námětí, 266 01, Beroun

Telefon: +420 311 654 111
E-mail: posta@muberoun.cz
Web: http://www.mesto-beroun.cz


První zmínka o královském městě Beroun je z roku 1265, i když místo bylo osídleno již dřív.

Město, založené pravděpodobně v době vrcholně středověké vlny zakládání měst v Česku, bylo však brzy bezmála opuštěno a muselo být znovu vybudováno za doby Václava II.. Město bylo tehdy silně opevněno (hradby byly vystavěny v první polovině 14. století) a vybaveno dvěma branami. Jeho význam však opět poklesl po třicetileté válce. Od 18. století se Beroun stal tzv. posádkovým městem, tj. městem, kde byla vojenská hotovost.

V šedesátých letech 19. století se v okolí města začalo s těžbou vápence a rozvinula se postupně i další průmyslová odvětví (průmysl textilní, železárenský). Díky železniční trati z Prahy do Plzně, která prochází údolím Berounky a samozřejmě i městem samotným, se stal Beroun vhodným místem pro zakládání nových průmyslových závodů, a to jak jihozápadním, tak i severovýchodním směrem od města. Vybudovány byly i méně významné železniční trati do Rudné, či do Rakovníka, které rovněž sloužily k dopravě zboží a umocnily tak význam Berouna jako průmyslového města.

Za komunistické vlády došlo k masivní výstavbě nejprve klasických městských domů, později pak panelových sídlišť a v neposlední řadě i nových průmyslových závodů (např. Železárny a válcovny a velká cementárna v Králově Dvoře). Po správní reformě v roce 1960 se Beroun stal okresním městem, jedním z několika ve Středočeském kraji. Zrekonstruováno bylo nádraží, které dostalo moderní odbavovací halu i nástupiště. K městu byly připojeny některé okolní obce (např. Králův Dvůr v roce 1980). Toto období se ale do tváře města zapsalo v mnohých směrech negativně. Přestože dopravně bylo Berounu odlehčeno po vybudování dálnice D5 (byť vedené velmi blízko centru města vzhledem k charakteru terénu), během čtyřiceti let komunistického období došlo k likvidaci mnohých památek, drastickému zhoršení životního prostředí i nárůstu dopravy obecně. Nová panelová výstavba nebyla situována pouze na okraji města, podobně jako v mnohých jiných sídlech, ale i v těsném sousedství historického jádra Berouna.

V listopadu 1990 se odtrhla od Berouna místní část Králův Dvůr, která se nacházela do té doby na jihozápadě města. Význam ekonomický, zejména význam průmyslu byl po roce 1989 potlačen. Tovární výroba byla přeorientována z těžkého průmyslu na lehký a střední (výstavba nové průmyslové zóny). Tradiční těžba vápence v okolí města ale příliš snížena nebyla. Po roce 2000 byl potlačen i význam správní - Po zrušení okresních úřadů Beroun přestal být sídlem okresu. Historické jádro města bylo zrekonstruováno; byly opraveny dochované fragmenty hradeb, obě brány (pražská i plzeňská), na hlavním náměstí vznikla pěší zóna. Město opět kulturně ožilo. Nová výstavba, která má nyní charakter hlavně rodinných domů, se soustředila do oblasti mezi Berounem a Královým dvorem a je doplňována různými logistickými areály, které využívají blízkosti dálnice z Prahy do Plzně (vzniká dvojměstí Beroun-Králův Dvůr).

Josef Jungmann (1773–1847), obrozenec a lingvista, studoval v Berouně
Čeněk Šercl (1843–1906), lingvista a polyglot
Alois Herout (1860–1943), pedagog a tvůrce českého těsnopisu
Alois Čenský (1868-1954), architekt, profesor
Josef Omáčka (1869–1939), varhaník a hudební skladatel
Jan Preisler (1872–1918), malíř
Václav Talich (1883–1961), dirigent
František Branislav (1900–1968), spisovatel
Marta Krásová (1901–1970), operní zpěvačka
Heda Průchová (1904–1997), spisovatelka
Jan Schneeweis (1904–1995), hudební skladatel
Viktor Palivec (1908–1989), historik
František Nepil (1929–1995), spisovatel
Jan Šinágl (* 1952), antikomunistický aktivista a publicista
Leoš Mareš (* 1976), moderátor
Jiří Fischer (* 1980), hokejista
Monica Sweetheart (* 1981), pornoherečka nejčastěji vystupující pod uměleckými jmény Monica Sweetheart či Monica Sweetearth
Karel Hromas (* 1986), hokejista, Piráti Chomutov


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz