Náchod

Náchod je okresní město v Královéhradeckém kraji na severovýchodě Čech. Bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do průsmyku zvaného Branka. První písemná zmínka pochází z roku 1254. Název vznikl od toho, že se přes Náchod chodí do Kladska a Polska. Hraniční přechod Náchod-Běloves/Kudowa Słone leží na hlavní trase Praha–Varšava. (Zdroj: Wikipedie)

Masarykovo náměstí, 547 01, Náchod

Telefon: +420 491 405 200
E-mail: podatelna@mestonachod.cz
Web: https://www.mestonachod.cz/

Náchodem protéká řeka Metuje. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Vzhledem k uzavření Lázní Běloves je Náchod v současnosti (2013) jediným českým lázeňským městem bez fungujících lázní. Dříve byl také významným textilním centrem („Manchester východu“).

Dále po proudu Metuje se na Staré Město napojuje vesnička Bražec. Zde u čistírny odpadních vod začíná hluboké údolí, jehož značná část byla vyhlášena v roce 1997 přírodní rezervací. Čarokrásným údolím dojdeme po novém povrchu cyklostezky po pár kilometrech do osady Ostrovy (kde se lze občerstvit) a pokračovat dál, přes nové dřevěné lávky do Pekla. V Pekle se nachází zastávka sezónního autobusu směr Nové Město nad Metují a rozcestík poukazující například na cestu na Lipí. Z Pekla lze pokračovat podél levostranného přítoku řeky Metuje, říčky jménem Olešenka. Ještě hlubší a uzavřenější údolí nás dovede do Dolů, části obce Nový Hrádek. Odbočkami z údolí se lze dostat i na Českou Čermnou, Borovou či Krahulčí.

Centrem města Náchoda prochází mezinárodní silnice 1. třídy (I/33, E67), která je hlavním tahem tranzitní nákladní dopravy z Prahy do přilehlého Polska. Městem projede denně několik tisíc nákladních vozidel a v dopravní špičce se zde tvoří dopravní zácpa, která mnohdy sahá až za hranice města samotného. Tuto dopravní situaci by měl vyřešit obchvat města Náchoda, který je již vyprojektován a momentálně je ve stádiu před územním řízením. Existují také stále pochybnosti, zda budoucí obchvat městu pomůže, nebo zda tranzitní dopravu do Polska odvede uvažovaná rychlostní silnice R11.

Dále je zatím ve stádiu projektu železniční propojení Náchoda s Českou Skalicí, tedy železniční tunel, jenž by dopravě pomohl pravděpodobně minimálně srovnatelně jako obchvat, neboť železnici k svým cestám využívají jak lidé při cestě do práce, tak při cestě do školy a aktuální stav neodpovídá poptávce po dopravním spojení v 21. století, kdy se jezdí po tratích vybudovaných v století devatenáctém. Další variantou železničního spojení Náchoda na západ je uvažovaná levnější varianta - trať Nové Město nad Metují - Jaroměř.

Více informací

Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeradiců hrad sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem/Polskem a pod ním pravděpodobně i město. Hrad se nacházel na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do průsmyku nazvaného Branka. Jméno Náchod je poprvé zdokumentováno v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.

Předchůdcem města byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokumentuje hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele ze 13. století. Od začátku 14. století bylo město Náchod chráněno hradbami, na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo této doby začala též vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí - Horské a Krajské před oběma branami.

Během staletí se majitelé hradu střídali - mezi nimi král Jan Lucemburský a od roku 1437 sirotčí hejtman Jan Kolda II. ze Žampachu. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo - mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Náchod byl nadán výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských.
Náchod od západu (A. Haun, chromolitografie, 1867)

Třicetiletá válka ovšem přerušila rozvoj města. Statky Smiřických z důvodu oddanosti rodu králi Fridrichu Falckému propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 byly majetky opět zabaveny a získal je od císaře darem generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tímto se dostal Náchod do majetku italského rodu, za jehož vlády trpěl válečnými událostmi a násilnou rekatolizací. Došlo ale i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650-1659. Ve městě byly také prováděny stavební práce a roku 1638 byla vydlážděna první ulice - do dnes zvaná Kamenice. Po požáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice a byl též přestavěn kostel svatého Vavřince na náměstí. Měšťané získali v této době četná privilegia.

Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po smrti Petra Kuronského v roce 1800 patřil Náchod jeho dceři vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe.
letecký snímek zámku

Druhá polovina 19. století přinesla změny do života malého poddanského městečka. Vznikla městská samospráva, průmysl a železnice, rozvíjelo se školství, prudce vzrostl počet obyvatel. Stavební rozmach pokračoval až do 20. století a určil dnešní podobu středu města - např. pseudorenesanční nová radnice a secesní městské divadlo. Měšťanská společnost se v procesu národního uvědomění utvářela již v první polovině 19. století, z hospodářského hlediska však Náchod zůstával dlouho za sousedními městy.

Vedle řemesel, soustředěných nejprve v cechovních a později společenstevních organizacích, byl ve městě i celém okolí rozhodujícím činitelem textilní průmysl, jehož výroba byla organizována faktorskými firmami. Ty však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj a až v roce 1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly rychlý růst textilního průmyslu ve městě. Počátkem 20. století byl Náchod jedním z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska (město zváno „Manchester východu“). V této době hrál významnou roli v životě města průmyslový proletariát, jehož dělnické spolky doplňovaly četné spolky občanské.

(Zdroj: Wikipedie)

Antonín Strnad (10. srpen 1746, Náchod - 23. září 1799, Sazená), meteorolog, astronom, profesor a rektor Univerzity Karlovy a ředitel hvězdárny v Klementinu
Josef František Hurdálek (6. listopad 1747 Náchod - 27. prosinec 1833 Praha), litoměřický biskup
Stanislav Souček (7. května 1870, Náchod - 30. prosince 1935 Brno), filolog, bohemista a literární historik
Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod - 26. prosince 1925, Praha), architekt
Bohuslav Všetička (25. září 1893, Náchod – 19. srpna 1942, Plötzensee), generál
Sláva Vorlová (15. března 1894, Náchod - 24. srpna 1973, Praha), skladatelka
Jan Roth (10. listopadu 1899, Náchod - 4. října nebo 5. října 1972, Praha), kameraman
Josef Menzel (2. listopadu 1901 Náchod - 17. července 1975 Praha), spisovatel
Adolf Erben (10. října 1904, Náchod - 16. února 1987, Brno), architekt
Oldřich Šafář (8. února 1921 - 6. února 2004), dlouholetý kronikář města
Luba Skořepová, vlastním jménem Libuše Skořepová (*21. září 1923, Náchod), herečka
Josef Škvorecký (27. září 1924, Náchod – 3. ledna 2012, Toronto, Kanada), spisovatel, překladatel a nakladatel
Vilém Přibyl (10. dubna 1925, Náchod - 21. července 1990, Brno), operní pěvec
Vratislav Blažek (31. srpna 1925, Náchod – 28. dubna 1973, Mnichov, Německo), textař, dramatik a filmový scenárista
Bohumír Španiel (21. října 1925, Náchod – 20. prosince 2009, Náchod), malíř
Jaroslav Cita (* 20. srpna 1926, Vysokov u Náchoda - 10. března 2013, Náchod), malíř, spisovatel, ilustrátor, režisér
Miroslav Raichl (2. února 1930, Náchod – 11. ledna 1998), hudební skladatel
Pavel Grym (* 9. června 1930, Náchod), český novinář a spisovatel žijící v Praze
Václav Erben (2. listopad 1930, Náchod – 19. dubna 2003, Praha), spisovatel, známý zejména svými detektivními příběhy s kapitánem Exnerem
Jan Špáta (25. října 1932, Náchod – 18. srpna 2006), filmový dokumentarista, kameraman, režisér
František Herman (* 10. dubna 1942, Náchod), fagotista a hudební pedagog
Josef Tošovský (* 28. září 1950, Náchod), bankéř, v roce 1998 premiér přechodné vlády
Zdeňka Horníková (* 6. prosince 1952, Náchod), politička
Ivan Pinkava (* 1961, Náchod), fotograf
Jan Birke (* 1969, Náchod), Starosta Náchoda
Vratislav Lokvenc (* 27. září 1973), fotbalista
Pavel Bělobrádek (* 25. prosince 1976), politik, od roku 2010 předseda KDU-ČSL
Martin Štěpánek (* 5. června 1977, Náchod), potápěč
Kateřina Bohadlová (* 17. ledna 1978, Náchod), překladatelka, literární teoretička, herečka
Richard Samko (* 16. května 1978, Náchod) - moderátor ČT
Pavel Burdych (* 31. července 1978, Náchod), houslový virtuos
Michal Sivek (* 21. ledna 1981, Náchod), lední hokejista
Jiří Svoboda (* 1982, Náchod), vícenásobný mistr ČR a světa v trialu a bike trialu
Vendula Frintová (* 4. září 1983, Náchod), triatlonistka

Státní zámek Náchod - Ul. Smiřických (Národní kulturní památka, číslo evidenčního areálu 1462)
Kostel svatého Vavřince - Nám. T.G.Masaryka čp.37 (Evidovaná památka číslo 1464-1)
Pranýř - Nám. T.G.Masaryka vedle Staré radnice čp.1 (Evidovaná památka číslo 1478)
Historická budova radnice - Nám. T.G.Masaryka čp.1 (Evidovaná památka číslo 1466)
Nová radnice - Nám. T.G.Masaryka čp.40 (Evidovaná památka číslo 18739 (1467) )
Hotel a divadlo Beránek - Severní strana nám. T.G.Masaryka čp.74 (Evidovaná památka číslo 1482)
Budova děkanství - Severní strana nám. T.G.Masaryka čp.75 (Evidovaná památka číslo 1465)
Historická kašna velká - Před poštovním úřadem čp.43 na nám.T.G.Masaryka čp.40 (Evidovaná památka číslo 1475)
Socha sv.Trojice - Severovýchodní strana nám. T. G. Masaryka čp.75 (Evidovaná památka číslo 1472)
Socha sv.Jana Nepomuckého - Nám. T.G.Masaryka, na severní straně vedle kostela (Evidovaná památka číslo 1473)
Sousoší Kalvarie - Nám. T. G. Masaryka za kněžištěm kostela (Evidovaná památka číslo 1464-2)
Socha P.Marie - Nám. T. G. Masaryka na jihovýchodní straně (Evidovaná památka číslo 1471)
Podstavec pro sochu sv. Jana Nepomuckého - U spočinku zámeckého schodiště v Regnerových sadech pod zámkem (Evidovaná památka číslo 1462-18)
Nájemní dům s barokní sochou P. Marie Bolestné - Riegrova ulice č. p.866 (Evidovaná památka číslo 1477)
Zbytky středověkého opevnění města, postavené kolem roku 1325 - (Evidovaná památka číslo areálu 1481)
Dům Cyrila Bartoně, dnes knihovna - Ul.Kamenice č. p.105 (Evidovaná památka číslo 1483)
Kostel svatého Michaela - Komenského ul. čp.38 (Evidovaná památka číslo 1468)
Socha sv.Václava - Komenského ul., čelně vpravo kostelíka sv.Michala poblíže školy čp.425 (Evidovaná památka číslo 1476)
Hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele - Staré Město nad Metují, Hřbitovní ul. (Evidovaná památka číslo 1469-1)
Městský hřbitov - Staré Město n.Met., Hřbitovní ul. (Evidovaná památka číslo 1469-2)
Socha Ukřižování - Staré Město n.Met., Českoskalická ul. u hřbitova (Evidovaná památka číslo 6013)
Socha Ukřižování - Na křižovatce ulic B.Němcové, Purkyňovy a Bartoňovy. Na zahradě u domu čp.465 (Evidovaná památka číslo 6016)
Socha Ukřižování - Na rozcestí ulice Purkyňovy a Dobrošovské. U opěrné zdi zahrady hotelu Hron čp.436 (Evidovaná památka číslo 6014)
kaple Zvěstování Panny Marie - Plhov, Na Hrobku, Tylova ul. (Evidovaná památka číslo 1470)
Zámecká jízdárna - Galerie výtvarného umění ul. Smiřických čp. 272 (Evidovaná památka číslo 1462/16)
Socha sv.Jana Nepomuckého - Alej Kateřiny Zaháňské, asi 140 m vlevo od zámku (Evidovaná památka číslo 1462/19)
Pamětní kříž ze sedmileté války - V Aleji Kateřiny Zaháňské na vzdálenějším konci od zámku (Evidovaná památka číslo 1485/2)
Vojenský hřbitov z války 1866 - Galerie výtvarného umění ul. Smiřických čp. 272., v Aleji Kateřiny Zaháňské na vzdálenějším konci od zámku, původně hřbitov založený pro zemřelé císařské vojáky ze sedmileté války roku 1762, upraven jako romantická zřícenina gotického chrámu pro vojáky z roku 1866 zemřelé na následky bojů u Náchoda, České Skalice, Svinšťan i Hradce Králové (Evidovaná památka číslo 1485/3)
Kolonie rodinných dělnických domků - Babí, Na Vyšehradě, čp.154-161 (Evidovaná památka číslo 4780) - architekl Adolf Loos
Socha Ukřižování - Běloves, ul. Na Horním Konci na zahradě domu čp.127 u řeky a cesty (Evidovaná památka číslo 5955)
Socha Ukřižování - Běloves, ul. Kladská, vedle čp.200. Rozcestí ul. Kladské a ul. Na Koletově (Evidovaná památka číslo 5962)

Fotografie a videa