Během uplynulých desetiletí se nadále upevňovalo postavení Vyškova jako kulturního, společenského a hospodářského centra regionu. Ačkoli patřil v roce 1945 k nejhůře postiženým městům v zemi, entuziasmus obyvatel osvobozeného města dává záhy průchod k jeho obnově.
Rozšiřováním hranic města bylo postupně (zejména ve 40. letech 20. st.) integrováno k Vyškovu-Středu a Vyškovu-Předměstí dalších sedm obcí - Brňany, Křečkovice, Nouzka, Nosálovice, Dědice a osady Pazderna a Hamiltony.
Od 50. let 20. st. probíhala výstavba socialistických sídlišť (Víta Nejedlého, Hraničky, Palánek atp.), v nichž nacházelo své domovy stále početnější vyškovské obyvatelstvo. Dochází k dalšímu rozvoji města s důrazem na rozšíření průmyslových závodů, zlepšení obchodní sítě, výstavbu nových škol a zdravotních či kulturně-společenských zařízení (budování sportovišť, otevření nemocnice, adaptace kina aj.).
Po revolučních událostech roku 1989 se nová politická reprezentace města snažila o jeho další zvelebování. Z větších investičních akcí je možné připomenout např. dostavbu nové základní školy na Letním Poli (1994), rekonstrukci krytého bazénu a letního plaveckého areálu (2000), novou bytovou výstavbu v ulici Hybešova (2004) či rekonstrukci budovy Nádražní 4 pro Knihovnu Karla Dvořáčka a Základní uměleckou školu (2003). Důraz je přitom velkou měrou kladen i na regeneraci kulturních památek.
Dnes zaujímá Vyškov rozlohu více než 5 000 ha, počet obyvatel se pohybuje kolem 21 000. Centrem města v nadmořské výšce 245 m nadále - jako již od středověku - zůstává trojúhelníkové náměstí, přejmenované na Masarykovo, které se v 1. polovině 90. let dočkalo celkové rekonstrukce a vytvoření pěší zóny, jež se stala místem příjemné relaxace.
Významnou událostí bylo napojení města na dálniční síť, dálnici D1 Praha - Brno - Vyškov, pokračující rychlostní komunikací severně až do Olomouce a dále do Ostravy. Do roku 2006 by měl být otevřen další úsek dálnice D 1 Vyškov-Mořice, jež bude po celkovém dokončení pokračovat přes Kroměříž a Přerov do Lipníku nad Bečvou a stane se součástí páteřního dálničního tahu České republiky.
Nejen výhodné dálniční spojení, ale i prozíravá politika města přitáhla významné investory, kteří se soustředili v průmyslových zónách vybudovaných na obvodu města. Dnes patří 30hektarová průmyslová zóna Sochorova na severozápadním okraji města k nejúspěšnějším v České republice. Narozdíl od těžšího výrobního průmyslu zóny Sochorova je další průmyslová zóna Nouzka v jihozápadní části města zaměřena převážně na služby a výrobní služby, část území je využívána ke komerčním aktivitám. Průmyslové zóny se staly významným faktorem, který ovlivňuje zaměstnanost ve městě i v okolním regionu. Úroveň nezaměstnanosti na Vyškovsku se pohybuje kolem 8 % a dlouhodobě se drží pod celostátním průměrem míry nezaměstnanosti.
Vyškov je neodmyslitelně spojen s armádou. Již od roku 1936 je sídlem vojenské posádky, díky Vysoké vojenské škole pozemního vojska se Vyškov stal v roce 1972 univerzitním městem. Rok 2003 poznamenaly razantní změny v souvislosti s reformou Armády ČR. Ačkoli vstoupila VVŠ PV do svého historicky posledního akademického roku a byl oznámen i počátek pozvolného přesunu Střední vojenské školy mimo Vyškov, vznik nového Ředitelství výcviku a doktrín (v současnosti Velitelství výcviku-Vojenská akademie) dokazuje pokračující důležitost města v armádní struktuře, kterou si udržuje rovněž díky rozsáhlému výcvikovému prostoru.
Ve městě je rozvinuta síť mateřských, základních, středních škol a učilišť, k významným vzdělávacím institucím patří bezpochyby i Základní umělecká škola, Knihovna Karla Dvořáčka nebo Dům dětí a mládeže. Dění ve Vyškově obohacují svou prospěšnou činností desítky neziskových organizací v oblasti sociálních služeb, kultury, sportu aj.
Občané i návštěvníci Vyškova mají k dispozici široké možnosti kulturního i sportovního vyžití. Tradičním centrem kulturního života je Besední dům, v němž se konají koncerty, divadelní představení a další akce jak místních, tak hostujících umělců či souborů. Muzeum Vyškovska, které sídlí v budově renesančního zámku, soustřeďuje sbírky historické, archeologické, národopisné a sbírku výtvarného umění, a nabízí k prohlídce i aktuální výstavy. Na starém vojenském letišti za Vyškovem je možné si prohlédnout nejrůznější druhy vojenské techniky několika generací v expozici Nadace letecké historické společnosti. Od roku 1965 je v centru Vyškova otevřen ZOO park, zaměřený na chov domácích a hospodářských zvířat z různých koutů světa. Sportovním zařízením dominuje moderní aquapark s mnoha atrakcemi. Pro lepší informovanost o možnostech regionu slouží turistům i Vyškovanům od roku 2002 Turistické informační centrum.
Město Vyškov uzavřelo smlouvy o partnerské spolupráci s městy Michalovce (Slovensko, 70. léta), Döbeln (Německo, 1992), Jaroslaw (Polsko, 2000) a Virovitica (Chorvatsko, 2001). Vzájemné partnerství je velmi živé, stále se rozvíjí a zasahuje různé oblasti veřejného života - oblast kulturní a sportovní (výměny hudebních a folklórních souborů, oddílů), hospodářskou (tři ročníky Setkání podnikatelů partnerských měst, veletrhy), oblast školství (přátelské kontakty škol) nebo cestovního ruchu.
Historie a současnost města Vyškova se každoročně setkávají při zářijových Dnech evropského dědictví. Otevírají se dveře historických památek, město ožívá středověkým jarmarkem, folklórními tradicemi, ale i sportovními událostmi a vystoupeními kulturních souborů. Jste srdečně zváni!
Starobylé biskupské město Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Na základě archeologických nálezů lze doložit nepřetržité osídlení tohoto území již od starší doby kamenné. O nejstarších dějinách města písemné zprávy nemáme, ale na raný původ ukazuje jeho výhodná poloha na křižovatce obchodních cest směřujících od Brna do Olomouce a Kroměříže.
První písemná zmínka o Vyškově je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Tehdy byl Vyškov zeměpanským majetkem, centrem oblasti ještě zůstávala nedaleká Pustiměř s významným románským hradem. Na počátku 13. století se Vyškov stává sídlem zeměpanských úředníků, později ho získali olomoučtí biskupové, v jejichž majetku zůstal více jak 600 let. V polovině 13. století, za biskupa Bruna ze Schauenburku, byla zeměpanská osada povýšena na město, označované jako "oppidum forense" - osada městského typu s trhem. Ve 14. století již Vyškov patřil k předním městům olomouckého biskupství.
Středověký vzhled Vyškova můžeme vcelku dobře rekonstruovat z dochovaných dobových kreseb i stávající půdorysné dispozice. Původní město nebylo rozsáhlé. Jeho jádro tvořilo trojúhelníkové náměstí s přilehlými ulicemi. Město obepínaly hradby, místy zdvojené, se třemi vstupními branami - Olomouckou, Brněnskou a Kroměřížskou. Siluetu města určovaly věže zámku, radnice a gotická stavba kostela. Životopisec sv. Jana Kapistrana, který v roce 1451 Vyškov navštívil, ho popisuje jako "město vznešené, obehnané hradbami, ozdobené krásným sídelním zámkem biskupa olomouckého s příjemnou zahradou".
Jinak výhodná poloha města zvyšovala ve válečných dobách nebezpečí jeho napadení. V husitských válkách byl Vyškov, který zachoval věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen husity, za válek uherských ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, vévoda Jindřich Müsterberský. O obnovu města se zasloužil ve druhé polovině 15. století olomoucký biskup Tas z Černé Hory, člen urozeného rodu Boskoviců, který nechal současně znovu sepsat a rozšířit zničená městská privilegia. Měšťané byli osvobozeni od řady povinností k zámku, získali mimo jiné právo šenku, várečné, odúmrtní a svobodné volby radních. Poté, co byla v roce 1461 obnovena nadační listina farního kostela, se v letech 1464-1466 realizovala jeho stavba.
Klidnější období 16. a počátku 17. století se projevilo v hospodářském rozkvětu města, v jehož čele tehdy stál purkmistr a čtyři radní. Z řemesel se rozšířilo hlavně soukenictví a hrnčířství, z cechů byl nejstarší řeznický.
V 17. století těžce postihla Vyškov třicetiletá válka. Město bylo dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Ze 155 usedlostí zůstala zachována sotva třetina, stejně vysoké byly i ztráty na životech.
Největšího rozkvětu dosáhlo město koncem 17. století za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Ten přistavěl k zámku rozsáhlé přírodní křídlo, v němž zřídil bohatou obrazárnu, a rozšířil zámeckou zahradu. Do města přenesl dočasně i biskupskou mincovnu. Vyškov byl tehdy přezdíván "Moravské Versailles".
Zlom v rozvoji Vyškova představuje ničivý požár v roce 1753, kdy vyhořelo téměř celé město včetně zámku. Ačkoli zámek hostil i později řadu významných návštěv (v roce 1800 zde nocoval ruský generál Suvorov a v předvečer bitvy u Slavkova v roce 1805 se zde dokonce sešel ruský car Alexander s rakouským císařem Františkem), své bývalé slávy už nikdy nedosáhl.
Po skončení napoleonských válek přichází doba nástupu kapitalismu a spolu s ním se město rozšiřuje za své původní hranice. V první polovině 19. století byly částečně zbořeny městské brány a Vyškov čekala nová hospodářská a kulturní etapa jeho rozvoje. Poslední čtvrtinu 19. století, poznamenanou řadou národnostních bojů, úspěšně završilo zvolení prvního českého starosty v roce 1903.
Za první republiky si Vyškov udržoval charakter města řemeslníků a obchodníků, s poměrně malým průmyslem. K nejdůležitějším událostem bezesporu patřila elektrifikace města v letech 1923-1925 a vybudování vodovodu v roce 1935. Pro budoucnost města byl významný také rok 1936, kdy vznikla ve Vyškově vojenská posádka.
Vývoj na čas přerušila druhá světová válka, která zvláště v posledních měsících bojů zasáhla Vyškov tak, že patřil k nejhůř postiženým městům v zemi.
- Lada Kozlíková - sportovec
- Svatopluk Kudlička - sportovec
- Jan Šoupal - umělec
- Karel Kachyňa - umělec
- Ondřej Zelinka - politik
- Josef Jan Trávníček - politik
- Otto Planetta - politik
(Zdroj: Wikipedie)
- Renesanční radnice byla postavená v roce 1569. Dnešní podoba radnice vznikla až po druhé světové válce.
- Zámek byl původně gotickým hradem z 15. století, ale za biskupa Karla z Lichtenštejna byl přestavěn dle projektu Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665 až 1682. V zámku je v současnosti umístěno Muzeum Vyškovska.
- Zámecká zahrada je významnou kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. V dubnu 2007 proběhne slavnostní otevření kompletně rekonstruované zahrady.
- Morový sloup na Masarykově náměstí je dílem sochaře Christiana Pröbstla z roku 1719. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Byl postaven díky morové epidemii, která ve Vyškově trvala padesát let.
- Barokní kašna z 18. století s motivem Ganymeda na orlu.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1464 až 1466. Původně pozdně gotický kostel byl v roce 1773 barokně přestavěn.
- Studna (Vyškov) byla vyhloubena roku 1839, v roce 1950 byl na ni vytesán znak Vyškova. Vodní hladina sahá asi dva metry pod úroveň náměstí.
- Zbytky hradeb (Vyškov) se nacházejí v ulici Pivovarská a za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Výška hradeb dosahuje 3, někdy i 6 metrů, síla zdiva je zhruba 155 cm. (obrázek)
- Hřbitovní kostel Panny Marie - Kapucínský kostel založil kardinál František Ditrichštejn v roce 1617. Za císaře Josefa II. byl klášter zrušen. Na zdi kostela je zobrazena freska s postavou Mnicha kapucínského řádu.
- Pivovar byl založen v roce 1680 z nařízení Karla z Lichtenštejna a až do roku 1855 vedlo pivovar olomoucké biskupství. Pivovar je v současné době činný, ale město uvažuje o ukončení jeho provozu.
- Kaple sv. Anny je renesanční stavba ze 16. století. Kaple je spojená s budovou bývalého městského špitálu s kamenným portálem.
(Zdroj: Wikipedie)
