Jindřichův Hradec

Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce můžeme považovat pohraniční přemyslovské hradiště z 9. až 10. století. Na konci 12. století se okolní region dostává pod sféru vlivu mocného rodu Vítkovců. Z tohoto rodu se posléze oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči. Kolem roku 1220 si nechává Jindřich z Hradce vystavět na základech starého slovanského hradiště nový gotický hrad a nazývá jej Nový hrad, nebo Nový dům (Nova domus) - odtud dodnes používané německé označení Neuhaus. Jméno hradu se brzy přeneslo i na vznikající tržní osadu v podhradí. Díky své strategické poloze mezi Prahou a Vídní zaznamenala tato osada v brzké době nebývalý vzestup. Roku 1255 je v souvislosti s ní zmiňován panský rychtář, zajišťující chod městečka a dohlížející na provoz tržiště.

Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy je Jindřichův Hradec poprvé zmiňován jako město. Řadíme jej tedy k nejstarším městům v Čechách. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přicházejí do města minorité, kteří zakládají kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Po polovině 14. století se stavební ruch zaměřuje na budování farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Ve 14. století rovněž sílí vliv obchodníků a řemeslníků, hlavně pak soukeníků. Právě soukenictví se na mnoho staletí stalo klíčovým odvětvím. Jindřichohradečtí soukeníci vyváželi své zboží nejen do ostatních měst v Čechách, ale i daleko do zahraničí. Druhým důležitým odvětvím bylo pivovarnictví, jehož počátky sahají rovněž do 14. století. Zdejší panský pivovar se stal v 16. století největším pivovarem v jižních Čechách, definitivně byl zrušen roku 1967.

Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století, v době vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční, hlavně díky přítomnosti mnoha italských stavebníků, přestavujících hrad na moderní zámek. Tito architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky největších měst v Čechách, z poddanských měst byl největší. Zlatý věk města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Vypuknuvší třicetiletá válka byla počátkem úpadku Jindřichova Hradce, byť byl v té době dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Koncem 17. století převzali panství Černínové z Chudenic a vlastnili je až do roku 1945.

18. století znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant - sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního obrození. Následná krize soukenictví a nerealizovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozvoj města. V době starostování V. Naxery (1882 - 1908) se stalo město živým kulturním centrem. V této době byla konečně přivedena do Hradce trať (1887). V témže roce došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu a město dostalo, jako druhé v Čechách, provizorní elektrické osvětlení. 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo. Jindřichův Hradec byl prvním městem v Rakousku - Uhersku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých domů.

Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm Adama Michny z Otradovic (1600). V letech 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana, jenž zde utrpěl vážný úraz, který zapříčinil jeho pozdější hluchotu.

(Zdroj: Wikipedie)

•     Adam Václav Michna z Otradovic (1600 – 1676), raně barokní básník, hudební skladatel a varhaník
•     Bohuslav Balbín (1621-1688),český jezuitský barokní historik a vzdělanec
•     Josef Kořínek (1829 – 1892), klasický filolog, dlouholetý profesor gymnázia
•     Ferdinand Tadra (1844 - 1910), historik, archivář, kustod
•     Emanuel Miřiovský (1846 – 1914), spisovatel, literární kritik a překladatel
•     Hanuš Schwaiger (1852 – 1912), malíř
•     Antonín Rezek (1853 – 1909), historik, ministr rakouské vlády pro české záležitosti
•     Karel Mert (1858 – 1936), právník, politik, starosta města, poslanec zemského sněmu
•     Tomáš Vladimír Sládek (1862 - 1926), národní pracovník, učitel, Sokol, předseda Národní rady v J.H.
•     Ottilie Bibusová (1863 – 1941), spisovatelka německé lidové literatury - románů, povídek, lidových vyprávění
•     Jaroslav Václav Vacek (1865–1935), kněz, hudební skladatel a spisovatel
•     Jan Vacek (1866 – 1929), katolický kněz, probošt, politik, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
•     František Nušl (1867 – 1951), astronom
•     Stanislaus von Prowazek (1875 - 1915), zoolog a parazitolog
•     Marie Hoppe-Teinitzerová, (1879 – 1960), textilní výtvarnice,zakladatelka uměleckých textilních dílen v J.Hradci
•     Josef B. Nežárecký (1883 – 1949), spisovatel
•     František Roubík (1890 - 1974), historik, archivář, pedagog
•     Eduard Lederer (1859 – 1944), spisovatel, právník, publicista
•     Miroslav Jiroušek (1903–1983), matematik a hudební skladatel
•     Kurt Adler (1907 – 1977), pianista, dirigent, sbormistr a hudební pedagog
•     František Daniel Merth (1915 – 1995), katolický kněz, básník a prozaik
•     Karel Filsak (1917-2000), architekt
•     Karel Berman (1919 – 1995), operní pěvec - basbarytonista, hudební skladatel, operní režisér, libretista a překladatel
•     Jan Fidler (* 1927), diplomat
•     Josef Brchaň (* 1931), knihař
•     Jan Muk (1938 - 1990), stavební inženýr, památkář
•     Bedřich Budil (* 1943), malíř
•     Petr Přibyl (* 1954), hudební skladatel a violista
•     Renáta Tomanová (* 1954), československá tenistka
•     Lubor Kasal (* 1958), básník
•     Stanislav Komárek (* 1958), biolog, filozof, spisovatel
•     Zdeněk Kryzánek (1920-1975), herec
•     Václav Chalupa (* 1967), veslař
•     Karel Poborský (* 1972), fotbalista
•     Stanislav Beran (* 1977), básník a prozaik
•     Aleš Kotalík (* 1978), hokejista
•     Jan Marek (1979 - 2011), hokejista
•     Zbyněk Michálek(* 1982), hokejista
•     Milan Michálek (* 1984), hokejista

(Zdroj: Wikipedie)

•     Zámek Jindřichův Hradec
•     Zámecký vodní mlýn U čtrnácti, v roce 1888 přestaven Křižíkem na první elektrárnu v Předlitavsku
•     Zámecký pivovar
•     Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kostelní náměstí - gotická trojlodní stavba ze 14. století, dokončen začátkem 15. století. V letech 1489-1506 přistavěna Špulířská kaple
•     Bývalý klášter minoritů s kostelem sv. Jana Křtitele - založen raně goticky, stavba pokračovala ve 14. století, dokončen v 15. století; později opravován.
•     Františkánský klášter s kostelem svaté Kateřiny, kpt. Jaroše 98 (s ním přes ulici spojen mostem tzv. Klášteříček) - založen pozdně goticky roku 1478, svěcen 1491; obnoven v 17. století.
•     Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice - goticko-renesanční (1590-94), v roce 1597 přistavěna Pirchanská kaple, loď zaklenuta roku 1759, věž přistavěna roku 1852.
•     Bývalý kostel svaté Máří Magdaleny s bývalou jezuitskou kolejí - původně asi nejstarší městský kostel (ze 13.století), upraven goticky a znovu zřízen raně barokně. Zrušen roku 1788.
•     Hřbitovní kostel svatého Václava - původně gotický, přestavěn roku 1606, později upravován.
•     Bývalý jezuitský seminář u kostela Panny Marie - pozdně renesanční.
•     Bývalý špitál s kostelem svaté Alžběty - gotický, založen roku 1399, přestavěn.
•     Kostel sv. Jakuba - v dnešní podobě novogotický (1860).
•     Evangelická modlitebna
•     Synagoga
•     Masarykovo náměstí
•     Radnice na náměstí Míru
•     Proboštství
•     Dům pánů z Hradce (čp. 138 a 139/I)
•     Karlovský dům (čp. 119/I)
•     Zájezdní hostinec U koníčka
•     Městské opevnění
•     Krýzovy jesličky - největší mechanický lidový betlém na světě
•     Nežárecká brána
•     Židovský hřbitov
•     Křížová cesta v Jakubských sadech
•     Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Míru
•     Kamenný Vajgarský most, mezi rybníky Velký Vajgar a Malý Vajgar
•     Vajgarský jez
•     Dobrovského palírna
•     Landfrasova tiskárna
•     Koželužna
•     Muzeum Jindřichohradecka, Balbínovo náměstí 19
•     Jindřichohradecké místní dráhy          
•     Kostel svatého Jana Křtitele s klášterem minoritů, Štítného 124
•     Městská vyhlídková věž, Kostelní ulice
•     Národní muzeum fotografie, Kostelní 20

(Zdroj: Wikipedie)