Krnov

Město Krnov leží na soutoku řeky Opavy s Opavicí, v podhůří Nízkého Jeseníku v těsné blízkosti česko-polské hranice. Archeologické nálezy ukazují, že místo je skoro bez přerušení osídleno od starší doby kamenné, zhruba již 30 000 let. Nejpozději do 7. století bylo osídlení výlučně slovanské, jak o tom svědčí i písemné zprávy o moravském kmeni Holasiců. Z glaciální doby jsou v Krnově trvalými připomínkami bludné balvany a jiný materiál přinesený ledovcem. Z doby poledové byl v Krnově nalezen špičák jeskynního medvěda, zlomek mamutí stoličky a jiné nálezy. Život mladší doby kamenné dokumentují bohaté nálezy z blízkých Brumovic, opevněná sídliště na obou cvilínských kopcích pocházejí z poslední doby neolitu. V období kultury lidu popelnicových polí byla v Krnově tři hradiště: na předním cvilínském kopci, nad Červeným dvorem na přilehlé části úvalenského katastru a na zadním kopci. Odtud pocházejí i nálezy z blízkého okolí, především železné nádoby a železná sekera z 11. a 12. století.

Datum vzniku samotného Krnova nelze jednoznačně určit. Jeho český název (v podobě Kyrnow) je prvně písemné doložen roku 1240.Panorama CvilínuNěmecký název Jägerndorf (v podobě Jegerdorf) je poprvé zaznamenán v roce 1253. Ve středověkých dokumentech se pro místo užívalo i latinizovaného názvu Carnovia. Krnov vznikl na křižovatce dávných obchodních cest spojující pobaltská hansovní města s Itálií. Počátky města spadají do 13. Století. Poprvé se objevuje v historických dokumentech roku 1240 v listině českého krále Václava I., v níž daruje tišnovskému klášteru újezd lidově zvaný Kyrnow v kraji kdysi holasovickém ("circulium quendam in districtu Holascencsi, Kyrnow vulgariter nuncupatum cum omnibus appendiciis suis, villis, agris, pratis, silvis, fluminibus").

Brzy získává městská práva. Stalo se tak před rokem 1269. Lze říci,že za panování Přemysla Otakara II. Měl Krnov tato práva. Privilegia města mu byla potvrzena královnou Kunhutou v roce 1279. Krnovský hrad Cvilín, postavený ve 13. Století z kamene, se stal knížecím sídlem opavskému knížeti Mikuláši z vedlejší větve přemyslovské, když jej při jeho příchodu do Opavska přijaly samostatné správní instituce - zemský soud a zemské právo krnovské, moravský markrabě Jošt zavedl zemské desky a úřad zemského hejtmana. Krnovsko bylo významným územím celkem, ležícím na rozhraní Moravy a Slezska.

Při různých válečných událostech a bojích hrálo obvykle důležitou roli a bylo předmětem zájmu bojujících stran. Přes Krnovsko se obvykle dostávala do země cizí vojska (Tataři, Dánové,Švédové, Prusové,...). Stalo se tak i v 15. Století, kdy došlo k boji mezi Jiřím z Poděbrad a Vladislava II. Matyáš Korvín vpadl do Krnovska, zajal knížete u zámku v Albrechticích a stal se sám pánem Krnovska s městy Krnovem, Bruntálem, Bavorovem a hradem Cvilínem do roku 1490, kdy zemřel .Domovský list KrnovaV druhém roce svého panování na Krnovsku nechal v Krnově razit královskou minci. Byl to groš a půlgroš.

Po smrti Korvínově daroval král Vladislav II. Krnovsko svému kancléři a blízkému příteli panu ze Šelenberka a Kosti. V roce 1523 koupil knížectví za 58 900 uherských zlatých markrabí Jiří Hohenzollern z Ansbachu. S novým vládcem vstoupila zde i nová víra. Horlivý zastánce Luthterova učení dal vyhnat z panství katolické řády německých rytířů i františkánské bratry minority. Posledním knížetem tohoto rodu v Krnově byl Jan Jiří Krnovský, Vrchní velitel vojsk "zimního krále" Bedřicha Falckého.

Za protivení se Habsburkům bylo krnovské knížectví konfiskováno, jeho majitel dán do klatby a roku 1622 udělil císař zemi Karlu z Lichtenštejna. To již byla Evropa zmítána třicetiletou válkou a země krnovská pleněna postupně vojsky dánskými, císařskými a dílo pustošení završili Švédové.Věk následující přinesl krnovskému knížectví ránu, jež porušila staletí budovanou a utužovanou stabilitu hospodářství a odsoudila toto významné město se ztrátě síly a prestiže. Pruský král Bedřich II. Uplatnil nároky na Krnovsko, které považoval neprávem konfiskované jeho hohenzollernským předkům. Spor se rozšířil na celé Slezsko a vojska Marie Terezie nedokázala území odedávna patřící české koruně ubránit. Mír uzavřený ve Vratislavi v roce 1742 znamenal pro Krnovsko ztrátu rozsáhlých území polevém břehu řek Opavy a Opavice, odloučení celého Hlubčicka.

Zbývající torzo knížectví muselo přeorientovat hospodářské zájmy z Horního Slezska na Moravu a Rakousko. Rozdělení Slezska znamenalo konec politického významu Krnova, v roce 1793 byl i krajský úřad přestěhován do Opavy. Roku 1849 zaniká krnovské knížectví, jehož stálé jádro se stalo základem pro vznik nového politického okresu. Vznikl tak jeden ze sedmi okresů Rakouského Slezska. Tehdejší okres Krnov měl 10 čtverečních mílí, 74 obce a 59 875 obyvatel. Svého znovuzrození se dočkal Krnov až na přelomu 19. A 20. Století, kdy jej prudký rozvoj textilní výroby zařadil na jedno z předních míst v Rakousku-Uhersku. RadniceTextilní výroby se váže k samým počátkům města. V roce 1379 byl založen obchodní dům se suknem a v jeho šestnácti komorách se prodávalo zboží vyrobené ve městě. Ve století 19. Zde bylo již 17 továren na výrobu sukna, vlněného a hedvábného zboží. Industrializace přinesla změnu podoby města. V dnešních dnech je Krnov se svými 26 000 obyvateli významným průmyslovým a kulturním centrem.

•     Leopold Bauer (1872–1938), rakouský architekt
•     Jana Bernášková (* 1981), česká herečka
•     Vladimír Blucha (* 1931), český historik, geograf, pedagog a krnovský kronikář
•     Radek Bonk (* 1976), český hokejista
•     Hanns Cibulka (1920–2004), německý spisovatel a básník
•     Vlasta Diblíková (* 1960), první kapitánka dopravního letadla v Česku
•     Jiří Georg Dokoupil (* 1954), německo-český malíř, kreslíř a grafik
•     Karel Dospiva (1923–2012), ředitel ZUŠ a dirigent DOM Krnov
•     Tereza Chlebovská (* 1990), Česká Miss 2012
•     Petr Kelner (* 1981), český zápasník ve vale tudo (ultimátní zápas)
•     Jana Lexa, česko-německá výtvarnice
•     Jiří Meitner (* 1958), malíř a grafik, v Krnově navštěvoval Střední pedagogickou školu a maloval zde některá svá raná díla
•     Jaroslav Sakala (* 1954), český skokan na lyžích
•     JUDr. Ondřej Veselý (* 1976), starosta města Písku
•     Monika Zoubková (* 1976), česká herečka
•     Ivan Gajdoš (* 1973), hudebník

(Zdroj: Wikipedie)

•     Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Předním Cvilínském kopci.
•     Liechtenštejnská rozhledna na Cvilíně.
•     Rozhledna Vyhlídka na Ježníku.
•     Kaple Sv. Ducha s koncertní síní.
•     Krnovská synagoga.
•     Farní kostel Sv. Martina.
•     Minoritský klášter.
•     Radnice a přilehlá budova spořitelny.
•     Flemmichova vila.
•     Střelecký dům (Dům dětí a mládeže).
•     Městské divadlo.
•     Památník Leopolda Bauera.
•     Chářovský park.
•     Gymnázium.
•     Synagoga.
•     Židovský hřbitov.
•     Dům Evropy - Dům česko-německého porozumění.
•     zřícenina hradu Šelemburk (Cvilín, Lobenštejn)

(Zdroj: Wikipedie)