Valašské Meziříčí

Valašské Meziříčí je jednou z bran do Beskyd. Leží na soutoku dvou Bečev - Rožnovské a Vsetínské. Poprvé se připomíná v r. 1297, městem je nazýváno od r. 1377. Krásno nad Bečvou leží na pravém břehu Bečvy Rožnovské a k Meziříčí bylo připojeno v r. 1924. Obě obce mívaly stejnou vrchnost, kvetl v nich obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry. Významnou šlechtou zde byli Žerotínové, kteří nad Bečvou vybudovali renesanční zámek, jenž je v současné době jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese.

Město je svou polohou silniční a železniční křižovatkou. V letech 1850 - 1960 bylo sídlem okresního úřadu a jiných institucí.

Zatímco ve 2. pol. 19. století vznikaly v Krásně n. B. průmyslové podniky, sklárny, továrny na hospodářské stroje, výroba kůží, textilu, keramiky, klobouků atd., byly v Meziříčí zřizovány střední a průmyslové školy; k nejstarším patřil Spolek katolických tovaryšů (1855).

V roce 1863 přišel do Meziříčí advokát dr. Alois Mikyška. Jeho veřejná a politická práce ovlivňovala čtyřicet let veškeré dění města a celého Valašska. V r. 1871 bylo založeno gymnázium, o tři roky později byla zřízena odborná škola pro zpracování dřeva. Jistou zvláštností v meziříčském školství bylo dívčí gymnázium. V r. 1908 založil Rudolf Schlattauer první gobelínovou školu u nás. Dnes se jmenuje Moravská gobelínová manufaktura. Velký význam hospodářský, kulturní a společenský měly pro život města a celého Valašska také tiskárny.

Na Stínadlech, odkud je pěkný pohled na město, stojí tři významné stavby:

krásná secesní budova základní školy pro neslyšící děti,
původní nejstarší hvězdárna ve střední Evropě vedle dnešního objektu jedné z nejlépe vybavených observatoří u nás (zařazena mezi 12 světových observatoří provádějících pozorování slunce)
novorenesanční vila proti budově nemocnice (dnešní soukromé chirurgické sanatorium)
Náměstí i s přilehlými ulicemi je bohužel pouze torzem někdejšího původně středověkého města. Toto území je ohraničeno dnes již neexistujícími městskými hradbami a je od 10. září 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou (dále jen MPZ). Budova radnice pochází z r. 1677, od r. 1850 v ní bylo sídlo okresního úřadu a soudu. Celkem tu stojí 46 měšťanských domů zapsaných do ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Na severní straně náměstí stojí cenný barokní sloup Panny Marie, na jižní straně je socha sv. Floriána, Křížovského ulice s farním kostelem Nanebevzetí P. Marie, který je nejvýznamnější nemovitou kulturní památkou v MPZ, hmotově a dispozičně uchovávající svědectví o stavebním vývoji od 14. do 20. století. Na jednom z měšťanských domů je umístěna pamětní deska připomínající, že zde v letech 1615 - 1625 bydlel českobratrský kazatel Jiří Třanovský, rektor školy.

• Tomáš Berdych, tenista
• Bohuslava Bradbrooková, spisovatelka a literární historička
• Markéta Irglová, skladatelka, zpěvačka, herečka
• Petr Fiala, frontman skupiny Mňága a Žďorp
• Jaroslav Levinský, tenista
• Rudolf Pernický, válečný hrdina († 2005)
• Miloslav Baláš, spisovatel († 1983)
• Hugo Kosterka, překladatel
• Marie Šťastná, básnířka
• Igor Indruch, spisovatel
• Stanislav Indruch, gymnasta, olympionik, protifašistický bojovník a podnikatel († 1974)
• Alois Schneiderka, malíř
• Jiří Křižan, scenárista
• Vlasta Redl, hudebník, skladatel
• Milan Baroš, fotbalista

• Zámek Žerotínů

Začal se stavět za vlády Jana z Pernštejna v roce 1538, dostavěli ho Žerotínové. Ve 2. polovině 19. století byl využíván jako ženská trestnice. Během válek se proměnil na vojenský lazaret. K severnímu křídlu přiléhá velmi hodnotný kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů. Rozsáhlá rekonstrukce zahájená na sklonku minulého století učinila ze zámku Žerotínů centrum kulturního života města. V jeho prostorách se nachází divadelní sál. Suterén je vyhrazen pro kulturní a hudební M-klub.

• Zámek Kinských

Původně vznikl na místě barokní správní budovy rožnovsko-krásenského panství, která byla do poloviny 18. st. dřevěná, v roce 1854, za majitele Eugena Kinského, byla přestavěna na panské sídlo. K zámku přiléhá rozsáhlý park s hodnotnými druhy dřevin, založený na přelomu 18. a 19. století.

Zámek Kinských byl v majetku rodů Žerotínů a Kinských. Po roce 1945 se zámek stal majetkem státu a v letech 1948–1950 se do jeho uvolněných místností přestěhovalo valašskomeziříčské muzeum, které zde sídlí dosud. V současnosti nese název Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, muzeum Valašské Meziříčí. V letech 1974–1988 prošel zámek generální opravou.

Od roku 1988 byl zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout čtyři stálé muzejní expozice: Valašské Meziříčí v zrcadle dějin, Sklo a gobelíny, Nástropní obrazy ze zámku Lešná u Valašského Meziříčí a Kavárničku Antonína Duřpeka. V muzeu se také pořádají historické, výtvarné, etnografické či přírodovědné výstavy.

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Tento římskokatolický farní kostel byl postaven v druhé polovině 17. století, na místě dřívějšího kostelíka z 13. století. K původní stavbě v gotickém stylu však byla v roce 1581 přistavěna dodnes stojící renesanční věž. Po roce 1680 přibyla nová barokní kaple a v polovině 18. století byla barokně upravena hlavní loď.

• Hvězdárna

Hvězdárna se nachází na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1955. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, v němž byla zřízena malá výstavní síň. Hvězdárna je přístupná pro veřejnost každý pracovní den ve večerních hodinách.

Za příznivého počasí je možno pozorovat například Měsíc, planety, hvězdy, dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy apod. Hvězdárna pořádá během roku pravidelné přednášky pro veřejnost, víkendové semináře, organizuje astronomické kroužky, letní tábor pro mládež, doplňkovou výuku pro školy a další akce.

Hvězdárna se rovněž věnuje odborné pozorovatelské činnosti, a to především v oblasti pozorování Slunce, proměnných hvězd a měření okamžiků zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V areálu hvězdárny se od roku 1957 nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

• Kostel Nejsvětější Trojice

Je částečně roubená stavba, pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. Nyní je zde soustředěna stálá expozice kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru. K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň.

• Krásenská radnice

Někdejší krásenská radnice je historickou památkou postavenou v roce 1580. V roce 1766 byla přestavěna v barokním stylu. Budova sloužila svému původnímu účelu až do roku 1924, kdy bylo Krásno nad Bečvou sloučeno s Valašským Meziříčím. Radnice přežila jako jedna z mála krásenských historických budov období komunismu, kdy bylo nešetrnou výstavbou silnice zničeno celé náměstí a přilehlé budovy. Na místě někdejších historických architektonických skvostů, které přežily bezpočet válek, požárů, povodní a jiných katastrof, byly vystavěny paneláky. Dnes slouží budova jako městská knihovna.

Ostatní památky:

• Meziříčská radnice
• Dům U apoštolů
• Secesní Zemský ústav pro výchovu hluchoněmých dětí
• Barokní morový sloup se sochou Panny Marie
• Kostel s farou Českobratrské církve evangelické v Blahoslavově ulici
• Památník osvobození na Helštýně