Písek

Vznik královského města Písek a jeho následný vývoj lze odvozovat jen nepřímo z dostupných historických písemných pramenů a to s ohledem na skutečnost, že se nedochovala jeho zakládací listina. Nejstarší dosud známou zmínkou o Písku je listina krále Václava I. z roku 1243.

Osidlování území však začalo mnohem dříve. Archeologické nálezy dokládají, že již koncem 12. století vznikla na pravém břehu řeky Otavy rýžovnická osada (U vodárny) a v první polovině 13. století další osada situovaná v okolí kostela sv. Václava na místě dnešního Václavského předměstí, jehož historie je úzce spjata s vývojem vlastního města až do současnosti.

Lokace města Písku, jehož jméno je odvozeno od rýžování zlata z písku, patrně proběhla ke konci vlády krále Václava I. Vlastní budování města je především zásluhou jeho syna Přemysla Otakara II. Důvodů, které vedly české panovníky k situování města na úpatí Píseckých hor k řece Otavě, bylo několik. Patrně hlavním důvodem, stejně jako při zakládání např. hradu Zvíkova, Českých Budějovic, kláštera ve Zlaté Koruně apod., byla snaha o posílení královské mocenské pozice na jihu Čech, které v té době začaly ovládat zámožné šlechtické rody. Dalším důvodem bylo zajištění ochrany tras obchodních stezek daným územím, které zde překonávaly řeku a dále pokračovaly přes Prachatice do Bavor. K těmto důvodům je třeba přiřadit i existenci bohatého naleziště zlata v řece Otavě, jehož rýžování bylo v dané lokalitě ukončeno teprve v 16. století.

Za vlády krále Přemysla Otakara II. byl na předem vyměřených parcelách položen základ vlastní urbanistické struktury sídla, na kterou navazuje město Písek dodnes. V té době mělo náměstí zřejmě nepravidelně čtvercový půdorys jehož tvar byl dán především zvlněným reliéfem krajiny. Ještě v předhusitské době však bylo toto náměstí zastavěno bloky měšťanských domů dělících jej na tři menší náměstí, dnešní Velké, Alšovo a Havlíčkovo náměstí. Existují však i názory, které výše uvedenou teorii vzniku jednoho velkého náměstí následně rozděleného na tři zpochybňují. Vycházejí při tom z tehdejší narůstající nepopiratelné rivality krále a měšťanů, která mohla být zcela logickou překážkou k začlenění královského hradu včetně jeho opevnění do urbanistické struktury náměstí. Jedním z podpůrných argumentů této teorie jsou výsledky archivního studia historických listin. Z těch lze mimo jiné i odvodit, že nejstarší dosud známé zmínky o existující zástavbě se vztahují především k severní části Alšova náměstí, na kterou teprve následně navázala zástavba relativně mladší a dotvořila tak dnešní na první pohled kompaktně uzavřený tvar historického jádra města. Těžko posoudit, která z těchto teorií je blíže pravdy. To nepochybně prokáží teprve následné výsledky vědeckých výzkumů archeologů a historiků.

Mezi náměstí a řeku byl situován královský hrad. Ten měl po obvodu čtvercového nádvoří arkádový ochoz. Od vlastního města jej oddělovala parkánová zeď s příkopem zrušeným teprve po roce 1509, kdy byl hrad převeden do vlastnictví města. V 19. století bylo jeho východní křídlo a zbylé dvě z původních tří věží zbořeno. I přes tyto neblahé zásahy patří písecký hrad v dnešní neúplné podobě k nejzachovalejším městským hradům v Čechách.

Spolu s královským hradem vznikl v 50. a 60. letech 13. století v Písku výjimečný soubor monumentálních raně-gotických staveb. Farní kostel Narození P. Marie, dominikánský klášter, soustava opevnění včetně vstupních bran a kamenný most. Ty jsou i ve svém stávajícím torze ojedinělým dokladem smělé realizace velkorysého záměru. Překvapivá tvůrčí aktivita a tempo, v jakém během dvou desetiletí tento rozsáhlý soubor v čisté stylové jednotě vyrostl, svědčí nejenom o rychlosti průběhu výstavby celého města, ale dokládá i přítomnost pevně organizované huti, tzv. královské písecko-zvíkovské huti, soustředěné k tak náročnému úkolu.

Jednou z nejvýznamnějších dochovaných památek a dominant města Písek je Kamenný most přes řeku Otavu. Po pražském Juditině mostu (již neexistujícím) byl druhým nejstarším kamenným mostem té doby v Čechách. Je 111 metrů dlouhý o sedmi obloucích. Na obou koncích byl chráněn čtvercovými věžovitými branami, které byly zbořeny v letech - 1768 a 1825. V roce 1687 na něm byl vztyčen kříž a v 18. století byl osazen barokními sochami. V této podobě se i přes četné povodně dochoval dodnes.

Město bylo z obranných důvodů obehnáno promyšleným systémem dosud zčásti zachovaných hradeb o celkové délce 1400 metrů. Vstup do města zajišťovaly tři čtvercové věžovité brány - Pražská, Budějovická (tzv. Týnská) a Putimská, které byly v minulosti postupně strženy (1849, 1861 a 1836). Vlastní opevnění tvořené parkánovým systémem zdí s příkopem byly zpevněny soustavou pravidelně rozmístěných půlkruhových věží z nichž se zčásti a po přestavbách dochovaly pouze dvě - v Budovcově a v Komenského ulici.

Historicky nemalý význam tehdejšího královského města Písku lze odvozovat i z četných pobytů českých panovníků v tomto městě. Za vlády Karla IV., který město navštívil nejméně osmkrát, se Písek řadil ke středně velkým městům s více než 2000 obyvateli (ve stejném období např. Plzeň 3000 obyvatel, Brno 4000 obyvatel, Č.Budějovice 2500 obyvatel). V té době řídilo samosprávu obce 12 konšelů v čele s purkmistrem. Na jejich správu pak dohlížel králem dosazený rychtář.

• Antonín Ausobský - architekt
• Petr Brukner (* 1943), český herec, člen Divadla Járy Cimrmana
• Karel Čabrádek (1943), filmový scénárista
• František Daneš (* 1919), jazykovědec, 1990–1994 ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
• František Roman Dragoun (1916–2005), portrétista
• Vladimír Dvořák (1925–1999), moderátor, textař, bavič
• Dominik Fey - architekt
• Moric Fialka (1809–1869), důstojník rakouské armády, novinář a překladatel
• František Filip (* 1930), filmový a televizní režisér
• Josef Hála (* 1928), klavírista a hudební pedagog
• Martin Hanzal (* 1987), hokejista
• Josef Chochol (1880–1956), projektant a urbanista
• Otakar Jeremiáš (1892–1962), hudební skladatel a dirigent
• Jana Klusáková (* 1941), rozhlasová a televizní moderátorka, publicistka a překladatelka
• Jiří Kotrba (*1958), český fotbalový trenér
• Pavel Kouba (* 1953), filosof, profesor Ústavu filozofie a religionistiky na FF UK
• Václav Krška (1900–1969), filmový režisér, dramatik a prozaik
• Iva Kubelková (* 1977), modelka, moderátorka a herečka
• Bohuš Matuš (* 1973), zpěvák
• Dana Morávková (* 1971), herečka a moderátorka
• Jiří Mráz, známý také jako George Mraz (* 1946), jazzový kontrabasista žijící v USA
• Jan Mukařovský (1891–1975), estetik a literární teoretik, čelní představitel české strukturalistické školy
• Stanislav Neckář (* 1975), hokejista
• Kateřina Neumannová (* 1973), olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích
• Petr Onufer (* 1976), anglista, překladatel a literární kritik
• Radek Pilař (1931–1993), grafik, malíř, režisér
• Václav Hladič Písecký (1482–1511), profesor řečtiny, děkan pražské univerzity
• Josef Pleskot (* 1952), architekt
• Martin C. Putna (* 1968), literární historik a kritik, komparatista, překladatel a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy
• Marie Ryantová (* 1964), archivářka, historička, pedagožka
• Josef Rybák (1904–1992), komunistický publicista a novinář
• Jan Stropnický (1796–1861), zakladatel občanské záložny v Písku
• Jindřich Šebánek (1900-1977), historik, archivář, profesor
• Václav Špirhanzl (1857–1936), stavební podnikatel a politik, starosta města, poslanec zemského sněmu
• Václav Švejcar (1962–2008), malíř meditativních obrazů
• Tomáš Verner (* 1986), krasobruslař, mistr Evropy 2008
• Richard Weiner (1884–1937), expresionistický básník, prozaik a publicista
• Antonín Otakar Zeithammer (1832–1919), staročeský politik a novinář
• Tomáš Zíb (* 1976), tenista

• Kamenný most v Písku
• Festival nad řekou
• Hrad v Písku
• Prácheňské muzeum
• Sladovna
• Kostel Narození Panny Marie
• Kostel Povýšení svatého Kříže
• Kostel Nejsvětější Trojice
• Kostel svatého Václava
• Městská elektrárna v Písku
• Zemský hřebčinec
• Putimská brána
• Hotel Otava
• Památník Adolfa Heyduka
• Mariánské sousoší
• Dům čp. 1 - Dům Městské kompanie
• Reinerovský dům
• Palackého sady
• Písecké hory
• Lesnická naučná stezka
• Židovský hřbitov v Písku
• Kaple Panny Marie Svatohorské
• Kaple Panny Marie Svatohorské
• Kaple Panny Marie