Trutnov

S Trutnovem se v našich dějinách setkáváme v roce 1260, a to prostřednictvím listiny Idíka z Úpy z rodu Švábeniců, která dokládá věnování některých zdejších majetků zderazským křižovníkům. Je zde připomínán špitál v Idíkově nově založeném městě Úpě, což je původní název nynějšího Trutnova. Rod Švábeniců, který někdy kolem roku 1250 založil Trutnov a již dříve začal kolonizovat celé Trutnovsko, si však podržel tyto majetky jen do konce století. Nejpozději roku 1301 kupuje celou oblast včetně Trutnova od Švábeniců král Václav II. Tato oblast se pak stává předmětem mnohých zástav. Postupně je zastavena Janu z Vartenberka, Půtovi z Turgova, slezskému knížeti Jindřichu Javorskému, Petru z Rožmberka a Bolkovi II. Svídnickému. Po smrti Anežky – vdovy po Bolkovi – se Trutnov v roce 1392 opět dostává pod přímou správu panovníka. Tehdy je Václav IV. již podruhé ženat, a to s Žofií Bavorskou.

České královny a královny vdovy již od doby Václava II. disponují příjmy z tzv. věnných měst, kterými byla východočeská města Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto, Polička a Jaroměř. Na začátku 14. století je k majetku královen připojen Mělník (v druhé polovině 16. století se věnným městem nakonec stává ještě Nový Bydžov).

Václav IV. v roce 1399 zapisuje trutnovský kraj s městy Trutnovem i Dvorem Králové své manželce Žofii. Ta, ač je Václavovou ženou od konce roku 1389, je korunována až roku 1400 a až od tohoto roku je tedy právně možné počítat Trutnov mezi královská věnná města. Nepochybně ale již nějakou dobu před tímto rokem Žofie a dříve snad i Eliška Pomořanská užívají příjmů z Trutnova.

V této době však na Trutnov doléhá ekonomická a společenská krize a i v Trutnově působí jeden z předchůdců Jana Husa. Je jím zderazský křižovník, významný kazatel a básník Johlín z Vodňan. Od roku 1421 je Trutnov v rukou husitů a na jejich straně město vystupuje i v bitvě u Lipan v roce 1434. Později – na začátku 16. století – se stává městem luteránským.

V roce 1437 se Trutnov dostává do držení královny Barbory Celské – vdovy po Zikmundovi Lucemburském, která dává Trutnov do zástavy Hanušovi Wolfovi z Warnsdorfu. Dále je město zastavováno pánům ze Šumburka, pánům z Lichtemburka a Adamovi Zilvárovi z Pilníkova. Zastavování města, byť byl Trutnov královským věnným městem, ale znamenalo v  praxi poddanskou závislost měšťanů na zástavní vrchnosti. Do boje o trutnovská práva se po roce 1535 postavila na stranu města i královna Anna Jagellonská. Královna Anna pak převzala roku 1544 trutnovské panství a vybavila město novými právy a rozsáhlou samosprávou. Město Trutnov ale mohlo užívat nových práv jen krátce, neboť pro svou účast v povstání proti císaři v roce 1547 tato práva ztratilo a bylo znovu zastaveno – tentokrát Kryštofu z Jeníkova. I s ním pak vedlo město soudní spor, když je nutil složit poddanskou přísahu. Avšak tehdy přesto dochází k významnému ekonomickému růstu města. V Trutnově je vydlážděno náměstí, je zřízen vodovod. V roce 1549 trutnovští staví městský pivovar a roku 1580 město přebírá pod svou zprávu špitál a ostatní majetky zderazských křižovníků ve městě. Před třemi městskými branami vyrůstají v 16. století předměstí a uvnitř hradeb stojí v roce 1548 147 domů. Na konci století se postavení města ještě více upevňuje – v roce 1571 město získává zámek, ovčín, papírnu a dva mlýny. Po roce 1591 sice město zámek a panství ztrácí, ale stává se královským městem. V roce 1599 si rada a obec města Trutnova znovu kupuje panství a důležitá práva a tímto rokem končí jeho dvě stě let stará historie jako věnného města českých královen.

Spolu s výše jmenovanými bývalými královskými věnnými městy je nyní Trutnov členem dobrovolného svazku obcí Královská věnná města, jehož aktivity směřují ke společné podpoře rozvoje cestovního ruchu ve všech členských městech, spojených historickými fakty.

• Tomáš Jirman - divadelní herec
• Antonín Just (*1921) - historik, kronikář Trutnova, první nositel Kulturní ceny města Trutnova (1991)
• Wilhelm Kiesewetter - dělnický předák, senátor
• Jan Adam Kluge - zakladatel textiláckého rodu
• Uršula Kluková - herečka, absolventka Střední zdravotnické školy v Trutnově
• Petr Kracík - režisér, absolvent Gymnázia Trutnov
• Anita Krausová - herečka, rozhlasová moderátorka
• Václav Havel - prezident, pracoval ve zdejším pivovaru Krakonoš, vyznamenán kulturní cenou města Trutnova
• Max Kühn - architekt
• Václav Lohniský - herec, absolvent Gymnázia Trutnov
• Josef Malejovský - sochař, poslanec, zemřel zde
• Carmen Mayerová - herečka
• Josef Mühlberger - spisovatel
• Arnošt Porák - průmyslník
• Jaroslav Procházka - profesor gymnázia, tvůrce českého názvosloví na Trutnovsku
• Robert Rosenberg - pornoherec, spisovatel, scénárista
• Aleš Říha - herec, cestovatel
• Emil Schwantner - sochař
• Jiří Šebánek - spisovatel a scénárista, bývalý člen Divadla Járy Cimrmana
• Martin Štěpánek - sportovní potápěč
• Zdeněk Trnka (*1925) - pedagog a hudební skladatel
• Naďa Urbánková - zpěvačka, absolventka Střední zdravotnické školy v Trutnově

• Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie (1792)
• Renesanční kostel sv. Václava (Horní Staré Město)
• Novogotický kostel sv. Petra a Pavla (Poříčí)
• Kostel sv. Jana Nepomuckého (Libeč)
• Novogotický evangelický kostel, dnes koncertní síň Bohuslava Martinů (Městský park)
• Janská kaple (Městský park)
• Arboretum
• Naučná stezka Bitvy u Trutnova (Městský park a okolí města)
• Muzeum Podkrkonoší, původně hrad (centrum)
• Původně renesanční radnice z konce 16. století, po požáru v roce 1861 novogoticky přestavěna (centrum)
• Novorenesanční budova Haasova paláce z 80. let 19. století (centrum)
• Komplex budov hlavního vlakového nádraží z roku 1870 s blízkým kamenným mostem z roku 1884 (centrum)
• Renesanční budova dnešní „Galerie Města Trutnova“ z roku 1599 (centrum)
• Krakonošova kašna na náměstí z roku 1892 se sochou Krakonoše (centrum)
• Národní dům z roku 1900 (Česká čtvrť)
• Areál českých škol na Středním Předměstí z 20. let 20. století od arch. Mezery (Česká čtvrť)
• Budova městského kina z roku 1929 od arch. Brože (centrum)
• Bloky secesních domů v prostoru „Na Záduší“ a dnešního Jiráskova nám. Česká čtvrť)
• Sídliště „Křižík“ z 50. let 20. století postavené v duchu „socialistického realismu“
• Rozlehlé městské sady založené na konci 19. století
• Dělostřelecká tvrz Stachelberg (Babí)
• Synagoga z r. 1885 vypálena v listopadu 1938 místními nacisty při tzv. "křišťálové noci"ˇ(Městský park)