Česká Lípa

Náměstí T. G. Masaryka, 470 01, Česká Lípa, Tel.: +420 487 881 111, podatelna@mucl.cz
Česká Lípa/Společnost - Česká Lípa




Česká Lípa

ceska-lipa-8.jpg
Česká Lípa (německy Böhmisch Leipa) je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží 80 km severně od Prahy na řece Ploučnici s historickým centrem na jejím pravém břehu. Česká Lípa zahrnuje 14 místních částí o celkové rozloze 66,10 km², kde žije zhruba 37 tisíc obyvatel. (Zdroj: Wikipedia)
Mapa - Česká Lípa

Náměstí T. G. Masaryka, 470 01, Česká Lípa

Telefon: +420 487 881 111
E-mail: podatelna@mucl.cz
Web: http://www.mucl.cz/


Město bylo postaveno u vodního hradu Lipý při brodu přes řeku Ploučnici, kde existovala od 10. století malá slovanská osada. O založení města se kdysi zasloužili Ronovci, zejména Jindřich z Lipé v letech 1305–1319, o jeho rozvoj pak Berkové z Dubé. O sto let později bylo opanováno husitským vojskem Jana Roháče z Dubé a postiženo ničivými požáry. O jeho další rozkvět se zasloužil založením kláštera a školy Albrecht z Valdštejna, později Kounicové. Po vzniku Československa se město stalo centrem národnostních nepokojů, místem srazu 25 000 nacistů v roce 1934. Novodobý vzhled a vývoj ovlivnila průmyslová výroba a blízkost těžby uranu, ve městě vznikla řada velkých panelových sídlišť. Centrum města bylo zachováno a vyhlášeno městskou památkovou zónou.

První nejistá zmínka o České Lípě je v listině z roku 1263. Teprve listina z roku 1337 prokazuje bezpečně existenci České Lípy (původní název Lipá) jako města. Privilegiem z roku 1381 vydaným Hynkem Berkou z Dubé získalo město žitavské právo, což znamenalo téměř právní postavení města královského. Zahrnovalo privilegium vlastních hradeb, právo trhu, mílové a právovárečné právo. V poslední třetině 14. a v prvních dvou desetiletích 15. století se tak město zařadilo mezi nejvýznamnější poddanská města království.

Za husitských válek byla Česká Lípa pokládána svými držiteli Berky z Dubé za pevné město s ohledem na vojensko-obranné spojení se Žitavou. V roce 1426 byla dobyta. Stala se součástí husitského městského svazu.

Po bitvě na Bílé hoře se v roce 1623 stala Česká Lípa državou Albrechta z Valdštejna. Pro rozvoj města a zabezpečení dostatečného množství věrných úředníků založil klášterní gymnázium vedené augustiniány. Po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 bylo město postiženo několikerým průchodem švédských vojsk. Vdova po Valdštejnovi, Isabela Harrachová, si po sporech udržela panství Nový zámek s Českou Lípou. Sňatkem s hrabětem Rudolfem Kounicem přešlo panství do rukou větve moravského šlechtického rodu.

Zničení České Lípy požárem v roce 1787 nezastavilo nástup průmyslové revoluce. Úspěšně se rozvíjely továrny na potiskování bavlněných látek. Požár města v roce 1820 Českou Lípu téměř zničil a na čas zastavil její rozvoj.

14. listopadu 1867 přijel do České Lípy první vlak na trati z Bakova nad Jizerou. Postupně vyrostla důležitá železniční křižovatka, umožňující spojení nejen směrem k Praze, nýbrž i do Liberce, Děčína a dále na sever.

Největším z nových podniků byla továrna Vagonka Bohemia, která svůj hlavní výrobní program zaměřovala více na výrobky určené pro řeznické a pekařské živnosti. Ve třicátých letech došlo vlivem hospodářské krize k úpadku rozvoje města.

Pro poválečné období byl velmi příznačný prudký rozvoj, který nastal s příchodem uranového průmyslu do zdejšího okolí. Po roce 1989 se podařilo zvládnout útlum těžby uranu a převést většinu pracovníků do jiných profesí.

Po roce 1991 došlo k regeneraci historického jádra města, které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Díky ní mohou dnes turisté obdivovat centrum města s rekonstruovanou pěší zónou a řadu dalších architektonických památek.

  • Josef Bohumír Mikan (1743–1814), lékař a profesor botaniky a chemie na pražské Karlově universitě.
  • Pavel Konopeus (1596-1636), augustinián, ředitel klášterní školy
  • Mauritius Elbel (1730-1798), rodák, opat kláštera v Oseku u Duchcova
  • Konrad Proche (1664-1727), rodák, opat cisterciáckého kláštera v Neuzelle
  • Heinrich Großmann (1711-1760), rodák, opat cisterciáckého kláštera v Neuzelle
  • Anton Amand Paudler (1844-1905), augustinián, vlastivědec
  • Josef Ivan Peša (1915-1996), v letech 1968-1992 duchovní správce českolipské katolické farnosti a nositel augustiniánské řádové tradice v České Lípě
  • Vilém Horn (1809–1891), průkopník fotografie a vydavatel prvního fotografického časopisu
  • Ernst Kutzer (1880–1965), malíř, grafik, autor a především ilustrátor
  • Richard Duschek (1884 - 1959), malíř a ilustrátor
  • Franz Schmeykal (1826 - 1894), poslanec
  • Franz Winkler (* 1890), rakouský politik
  • Jaroslav Panáček (1908-1992), kronikář, historik, předseda atletiky, učitel
  • Rudolf de la Vigne (1920–2004), německý fotbalista
  • Rudolf Jürschik (* 1935), šéfdramaturg, poté umělecký ředitel DEFA
  • Angela Jursitzka (* 1938), německá novinářka a spisovatelka
  • Věra Klásková (* 1970), česká interpretka irských balad
  • Pavel Čapek (*1958), současný televizní komentátor a publicista, působící v České televizi
  • Pavel Skramlík (*1950), sportovní publicista a spisovatel, působící v oblasti beletrie pod pseudonymem Felix Boom
  • Viliam Matějka (*1961), od roku 1993 duchovní správce českolipské městské farnosti, kanovník litoměřické kapituly

Církevní památky

  • Augustiánský klášter, nechal jej zřídit roku 1627 Albrecht z Valdštejna, dostavby trvaly 150 let. Bývala zde i škola, tiskárna, nyní je zde mj. Vlastivědné muzeum a galérie v České Lípě. Adresa: náměstí Osvobození, střed města
  • Loretánská kaple, postavena roku 1698 v ambitu kláštera
  • Bazilika Všech svatých, stavba přímo navazující na klášter, byla dokončena roku 1710
  • Kostel Narození Panny Marie, postaven v letech 1706-1710 Josefem Abondiem místo původního gotického kostala. Adresa: Palackého náměstí, horní část středu města.
  • Kostel sv. Máří Magdaleny byl postaven v polovině 13. století původně v gotickém slohu, vojsky husitů a z Lužice byl poškozen. Nechal jej opravit a přestavět kolem roku 1460 Jindřich Berka z Dubé (švagr krále Jiřího z Poděbrad) a o 30 let později se stal součástí sídla proboštství. V 16. století byl přestavěn do dnešní pozdně gotické podoby. Adresa: roh nábřeží B. Smetany a ulice Hrnčířské ve středu města
  • Cisteriánské proboštství, dnes Děkanství - Římskokatolická farnost, je v sousedství kostela a pochází z roku 1756, Hrnčířská 721
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (Česká Lípa), postaven v druhé půli 14. století, později opravován a přestavěn. Je v Moskevské ulici.
  • Evangelický kostel byl postaven v letech 1927-1928 zdejšími německými protestanty, v roce 1945 jej převzala Československá církev husitská. Adresa: ul. Roháče z Dubé
  • Morový sloup Nejsvětější Trojice na náměstí T. G. Masaryka. Postaven po částech po roce 1681 po morové epidemii, která město a okolí postihla v roce 1680.
  • Místo, kde stávala synagoga, zničená v roce 1938 nacisty, dnes označuje v říjnu 2008 slavnostně instalovaný historický pamětní kámen.
  • Poblíž železniční zastávky a areálu Střelnice je zamčený starý židovský hřbitov

Jiné památky

  • Vodní hrad Lipý (též Lipá, Lipý) založili v 13. století členové rodu Ronovců, pak se zvali Páni z Lipé. Původně dřevěný ležel u Ploučnice, její tok byl časem odkloněn. Ve 14. století byla postavena kamenná obranná věž. Byl dobyt husity i Švédy a postupně zpustl. V 19. a zkraje 20. století v něm byla rafinerie cukru, po roce 1945 byl odstřelen. Po roce 1990 započala jeho pozvolná rekonstrukce a využití pro kulturní akce města. K jeho správě vytvořilo město svou příspěvkovou organizaci Lipý, Česká Lípa, která od února 2011 převzala i nově zbudovanou sousední historickou expozici Centrum textilního tisku.
  • Letohrádek Červený dům je v sousedství hradu Lipý. Nechal ho postavit jako lovecký zámeček Jetřich Berka z Dubé roku 1583. Budova ve stylu italské renesance je zvenku i dnes pěkně zdobená sgrafitovou výzdobou. Byla využívána k mnoha účelům, byla zde např. barvírna, hospoda a v roce 1933 pobočka městského musea.
  • Novorenesanční radnice z roku 1823, roku 1884 přestavěna, slouží svému účelu ve středu města, nám. T. G. Masaryka. Sklepy jsou gotické, protože zde radnice stávala i dříve, před několika ničivými požáry. Budova zčásti sloužila i jako spořitelna, soud a byla zde v roce 1900 i pobočka muzea.
  • Kašna (empírová, s delfíny) na náměstí T.G.Masaryka z roku 1837, dodnes v létě funkční
  • Rozhledna na Špičáku - Českolipský Špičák na severním okraji města je vysoký 459 m n. m., nejvyšší místo širokého okolí. Rozhledna 14 metrů vysoká na něm byla postavena v roce 1885 a už dva roky potom poprvé zčásti vyhořela. Byla brzy obnovena a jen v roce 1906 se do její pamětní knihy zapsalo 2500 turistů. Během 2. světové války sloužila pro protiletecké hlídky a po válce začala chátrat. Roku 1997 byla renovována a upravena jako vysílač rozhlasu a pro provoz mobilních telefonů, běžně nepřístupný veřejnosti. Z města sem vede modrá turistická značka. (Zdroj: Wikipedia)
X

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz