Jablonec nad Nisou

První písemná zpráva o lidském sídlišti na řece Nise s názvem Jablonec pochází sice již z roku 1356, po celý středověk však Jablonec nedosáhl významu sídel vzniklých v úrodnějších místech království.
Kostel Sv. Anny 1687, obrázek se otevře v novém okněPo vypálení vojsky lužických protivníků českého krále Jiřího z Poděbrad v srpnu 1469 osada zanikla, a až s odstupem času, za vartenberkovské reorganizace hospodářství maloskalského panství ve 30. a 40. letech 16. století, byly v rámci kolonizace Jizerských hor nahrazeny zbytky původního českého obyvatelstva osídlením německým. Šlo zejména o sklářské odborníky z tehdy již sklářsky vyspělého Novoborska, případně Krušnohoří, kteří ve zdejším regionu bohatém na dřevo, písek a vodu začali uplatňovat a rozvíjet své dosavadní zkušenosti.

Období třicetileté války znamenalo pro Jablonec druhé vypálení (2.května 1643) a po jejím konci nucený odchod množství místních evangelíků do zahraničního exilu. Po známém Albrechtu z Valdštejna vlastnícím maloskalské panství v první polovině třicetileté války získala větší část Jablonecka ještě za jeho života jako léno (a později již jako statek svobodný) hrabata Des Foursové. V souvislosti s všeobecným rozvojem sklářské výroby v 2. pol. 17. století začal Jablonec poměrně rychle vzkvétat. Výrazem byla i v osmdesátých letech realizovaná stavba nového, tentokrát již kamenného kostela, zasvěceného sv. Anně.

Pohled na Jablonec (1888), obrázek se otevře v novém okněV polovině 18. století se sortiment zboží jabloneckých výrobců, vedle tradičního jizerského skla tehdy již obohacený i o první bižuterii, rychle stával předmětem zájmu okolních regionů. Objevovali se první exportéři typu Jana Františka Schwanna, kteří šířili slávu místních výrobků do celé Evropy i dále. Hospodářský a obchodní potenciál původně bezvýznamné vísky se rychle zvětšoval. Císařským rozhodnutím z 21. dubna 1808 byla vesnice Jablonec povýšena na městys s právem konání dvou výročních trhů, tedy jarmarků, a jednoho trhu týdenního.

Ve 30. a 40. letech 19. století měl již Jablonec obchodní styky s celým světem, dopravně byl však vlivem své dřívější nevýznamnosti od okolí zcela odříznut. Městysu velmi pomohla výstavba tzv. Krkonošské silnice ve směru Liberec - Jablonec - Trutnov na konci čtyřicátých let. Při stavbě železnice Pardubice - Liberec v roce 1859 nebyly sice zájmy Jablonce vzaty v úvahu, ale přesto se termín "jablonecké zboží" stával ve světě pojmem. 28. března 1866 císař František Josef I. povýšil Jablonec na město.

Nová radnice, obrázek se otevře v novém okněV roce 1868 se stal Jablonec definitivně sídlem okresního hejtmana. Nový politický okres jablonecký se skládal ze soudních okresů Tanvald a Jablonec. Prusko francouzská válka v letech 1870 - 1871 vyřadila ze hry nejnebezpečnější konkurenty ve výrobě skla a bižuterie. Jablonečtí podnikatelé se zmocnili zahraničních trhů a už se jich nevzdali. Příštího takřka půlstoletí plynul z města do světa nepřetržitý proud sklářských a bižuterních výrobků neuvěřitelně širokého sortimentu pružně reagující na krize, politické převraty, hladomory, epidemie či prosté změny vkusu v zemích zákazníků.

Ruku v ruce s rozvojem hospodářským a demografickým šel i rozkvět stavební. Vzhled Jablonce se dramaticky měnil. Do doby první světové války vyrostla ve městě většina státních, samosprávných i soukromých reprezentativních budov a Jablonec získal železniční spojení na východ (Tanvald) a západ (Liberec) i tramvajové spojení s jihem a severem regionu.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 přišla nejprve v polovině dvacátých let poválečná hospodářská konjunktura, následná všeobecná krize na počátku let třicátých ale znamenala hluboký propad sklářského a bižuterního podnikání. Všeobecná hospodářská stagnace byla na Jablonecku ještě prohloubena specifickými obtížemi místního průmyslu - módními cykly a růstem zahraniční konkurence. Přesto právě tehdy byly vystavěny dvě nejvýznamnější stavební dominanty města - Nová radnice a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

Po obsazení pohraničí Německem bylo i Jablonecko v letech 1938 - 1945 součástí německého státu. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a novému osídlení regionu z českého vnitrozemí. Dnes ze sebe město pozvolna setřásá to z dědictví minulosti co je tíží, a navazuje na to lepší ze své historie.

• Adolf Posselt (1844–1926) — politik, starosta města, okresní starosta a poslanec zemského sněmu
• Adolf Benda (1845–1878) — historik, autor Geschichte der Stadt Gablonz (Dějiny města Jablonce, 1876–77)
• Fidelio Finke (1860–1940) — lokální patriot (vlastivědec), skladatel a učitel
• Gustav Leutelt (1860–1947) — spisovatel a básník
• Karl Richard Fischer (1871–1934) — historik, lokální patriot (vlastivědec), starosta
• Robert Hemmrich (1871–1946) — architekt
• Josef Zasche (1871–1957) — architekt (Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně)
• Heinrich Joseph (1875–1941) — profesor zoologie a anatomie, žil ve Vídni
• Walter Dolch (1883–1914) — literární historik a knihovník, žil v Zittau (Žitava), Praze a Broumově
• Rudolf Hásek (1890–1993) — velitel legií v bojích proti bolševikům, exportér, účastník protikomunistického a protinacistického odboje
• Konrad Henlein (1898–1945) — sudetoněmecký politik a nacista, narozen ve Vratislavicích (něm. Maffersdorf) studoval a žil v Jablonci
• Peter Herman Adler (1899–1990) — dirigent, žil v Praze, Brně, Brémách, Kievě a od roku 1939 v USA
• Richard Fleissner (1903–1989) — malíř a profesor umělecké průmyslovky v Jablonci a Mnichově
• Josef Duchač (* 1938) — německý politik (CDU), 1990–1992 premiér spolkového státu Thüringen (Duryňsko)
• Vladimír Komňacký (* 1958) — jablonecký šperkař, výtvarník a pedagog
• Barbora Špotáková (* 1981) — olympijská vítězka v hodu oštěpem na letní olympijských hrách 2008 v Pekingu a 2012 v Londýně
• Nikola Sudová (* 1982) — akrobatická lyžařka, 2. na MS v jízdě v boulích 2005, 6. na ZOH 2006 v Turíně
• Gabriela Soukalová (* 1989) — biatlonistka, juniorská mistryně světa v biatlonové štafetě (2009)
• Jaromír Drábek (* 1965) — ekonom, poslanec, někdejší ministr práce a sociálních věcí, TOP 09
• Veronika Týblová (* 1970) — dětská herečka
• Ivan Bartoš (* 1980) - politik, předseda Pirátské strany
• Jakub Čutta (* 1981) — hokejista
• Daniel Špaček (* 1986) — hokejista
• Patrik Maďar (* 1992) — hokejista

• Bývalá fara – historiky považována za nejstarší budovu celého Jablonce nad Nisou. Nachází se v Kostelní ulici naproti kostelu sv. Anny. Na zahradě je umístěno sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829.

• Kostel svaté Anny je nejstarším dochovaným jabloneckým svatostánkem. Stojí na místě původního dřevěného kostelíka. Současný kostel je původně barokní stavba z let 1685–1687. Věž byla přistavěna až roku 1706 a roku 1842 byla přistavěna i sakristie situovaná do svahu za kostelem. V té době byla fasáda kostela upravena v neorenesančním stylu. Kostel v současnosti neslouží bohoslužebným účelům a po letech, kdy byl v katastrofickém stavu, byl financemi města opraven a přidružen k Městskému divadlu. Dnes je kouzelným místem pro kulturní události. Před kostelem jsou umístěny dvě plastiky:

• Socha Panny Marie v naději (Panny Marie Karlovské – patronky těhotných žen a šťastných porodů) tesaná z pískovce roku 1773, na zadní straně soklu má darovací nápis a jméno autora Jan Christian Weiss.

• Náhrobní kříž, nazývaný někdy Smírčí kříž z roku 1666; pískovcová náhrobní stéla s tesaným křížem a německým nápisem o smrti Hanse Kleinerta umrznutím. Po straně je signatura kameníka Georg Weiss, přemístěno od jabloneckého pivovaru.

• Belveder – pozdně barokní dům s mansardovou střechou, poprvé zmiňovaný roky 1773. Dnes je zde umístěna část expozice Muzea skla a bižuterie.

• Petřín – vrch nad Jabloncem, kde stojí secesní výletní restaurace s rozhlednou postavená roku 1906. Z rozhledny je překrásný výhled na Jizerské hory i do jižní části okresu Jablonec nad Nisou.

• Evangelický kostel. Toleranční evangelický kostel stál v Jablonci už na začátku 19. století. Nachází se v samém centru na Náměstí Dr. Farského. Roku 1892 byl přebudován v neogotickém stylu. Věž je jednou z dominant jabloneckého panoramatu (vysoká 60 m). Kostel je dnes ve vlastnictví Církve československé husitské.

• Starokatolický kostel Povýšení svatého kříže – vzácná secesní sakrální stavba. Byl postaven v letech 1902–1906 podle návrhu Josefa Zascheho, jabloneckého rodáka. Kostel byl staven pro starokatolickou církev, která kostel užívá dodnes.

• Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova – rovněž postaven podle projektu Josefa Zascheho, který jej navrhl ještě ve stylu secesním, ale později plány upravil v tehdy aktuálním stylu funkcionalistickém. Tento trojlodní chrám byl vybudován v letech 1930–1932 a od té doby je největším kostelem Libereckého kraje. Na hlavním oltáři je umístěna bronzová socha Krista v nadživotní velikosti od vídeňského sochaře Arnolda Hartiga z roku 1930. Kostel byl rekonstruován na konci 20. století. Sídlí zde děkanský úřad.

• Městské divadlo – stavba firmy Fellner a Helmer byla postavena v letech 1906–1907 v secesním stylu. Divadlo bylo v 90. letech 20. století nákladně zrekonstruováno. Nesídlí v něm stálý divadelní soubor.

• Stará radnice – postavena nedlouho po povýšení Jablonce na město, v letech 1867–1869. V neorenesanční stavbě kromě městského úřadu sídlila i pošta a později i okresní úřad. Po postavení nové radnice ve třicátých letech 20. století byla do staré radnice přemístěna Městská knihovna, na kterou největší měrou přispěl Dr. Anton Randa, po kterém se zde jmenuje jedno z gymnázií.

• Nová radnice. Pětipatrová funkcionalistická budova s prvky konstruktivismu a neoklasicismu a interiérem ve stylu art deco (z něhož se dochovala malá část) byla postavena podle plánů libereckého německého architekta Karla Wintera v letech 1931–1933, tedy v letech hospodářské krize. Výstavba přinesla množství pracovních příležitostí v této těžké době. V objektu bylo od začátku umístěno kino, kavárny a restaurace. Radnici v poválečné době postihly nešťastné úpravy vnitřních prostor. Dnes je objekt sídlem městského úřadu, informačních středisek a kina. V přízemních prostorách jsou umístěny obchody a galerie My. V létě lze s průvodcem vystoupat na radniční věž, odkud je nádherný panoramatický rozhled.

• Schlaraffia – dnes zpustlá budova romantického hradu s hranolovou věží (na okraji autobusového nádraží), postavená počátkem 20. století sudetoněmeckým zábavním a dobročinným spolkem Schlaraffia, zrušeným roku 1945.

• Háskova vila – nejstarší ze tří významných funkcionalistických vil v Jablonci. V roce 1929 navštívil jablonecký exportér bižuterie Jaroslav Hásek výstavu Wohnung und Werkraum (WUWA) ve Vratislavi, kde jej zaujal návrh rodinného domu architekta Heinricha Lauterbacha. Vila byla vystavěna v roce 1931 a nachází se za jabloneckou přehradou v Průběžné ulici. Je považována za jednu z nejkrásnějších ukázek aerodynamického funkcionalismu vratislavské školy a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 18366/5-4788.

• Schmelowského vila Jedna z nejhodnotnějších meziválečných staveb na českém území, byla postavena roku 1933 pro lékaře Friedricha Schmelowského. Jejím tvůrcem byl čelný představitel tzv. Vratislavské architektonické školy, Heinrich Lauterbach.

• Kantorova vila – postavena v letech 1933-1934 pro rodinu chirurga Alfreda Kantora. Jejím autorem byl Heinrich Kulka, žák, spolupracovník a blízký přítel Adolfa Loose. Čtyřpodlažní vila stojí na křižovatce ulic Palackého a U přehrady a připomíná Müllerovu vilu v Praze. Rodina Alfreda Kantora musela po válce vilu opustit a odstěhovala se do Německa. Dům pak byl v roce 1960 přestavěn na bytový dům, což podstatně zasáhlo do původních dispozic Kulkova výtvoru.

• Vila manželů Josefa V. a M. Scheybalových

• Synagoga

(Zdroj: Wikipedia)