Děčín

První písemná zmínka o Děčíně pochází z roku 1283. Původní osídlení bylo založeno při tehdejším labském brodu, kterým procházela významná obchodní stezka.

Na dnešní zámecké skále bylo postupně vybudováno dřevěné přemyslovské hradiště, které sloužilo jako správní a obranné středisko. Ve 13. století byl na místě hradiště vybudován gotický kamenný hrad, v jehož podhradí nechal král Přemysl Otakar II. založit královské město.

Ve 14. století zasáhlo město, tehdy ležící v těsné blízkosti řeky, několik povodní. Proto bylo jeho centrum přestěhováno o kus výše, přibližně do úrovně dnešního Masarykova náměstí v Děčíně. Tehdy mělo město právo obchodu, říční dopravy a rybolovu.

V období husitské revoluce bylo město postiženo několika požáry. V 16. a 17. století docházelo k častému střídání majitelů děčínského panství - vystřídali se zde 3 majitelé, než je získal rod rytířů z Bünau (Bynov). Za jejich vlády nad Děčínem došlo k prudkému rozvoji obchodu a řemeslné výroby. Město provozovalo cihelny, vápenku a kamenolomy. Vlastnilo také přístaviště, loděnice a přívozy, které znamenaly významný zdroj příjmů. V majetku rodu rytířů z Bünau město přetrvalo až do třicetileté války.
V roce 1628 bylo panství prodáno rodu Thun - Hohenstein. Po třicetileté válce význam Děčína opět poklesl. V tom období zahájili Thunové významnou rekonstrukci městského hradu na barokní zámek, obklopený zahradami. Další rozvoj přineslo Děčínu až 18. století, kdy došlo ke zrušení pevnostního statusu města. Thunové opět přestavěli zámek, tentokrát do klasicistní podoby, ve které je dosud. Byl opět obnoven labský říční obchod.

Velkým stimulem pro další bouřlivý rozvoj města bylo zprovoznění železniční tratě Praha - Drážďany, 8. dubna 1851. Hlavní trať procházející po levém břehu Labe zahájila přeměnu Děčína ve významné středisko průmyslu. Rozvíjet se začala zejména dosud malá vesnice Podmokly, kterou trať procházela. V roce 1874 se z Děčína stal železniční uzel. Dostavěny byly také tratě z Teplic, České Kamenice a Ústí nad Labem (po pravém břehu řeky). Vystavěn byl železniční most přes Labe. Společně se železnicí se rozvíjí také labská paroplavba. V Podmoklech rostou průmyslové podniky společně s bouřlivou bytovou výstavbou. Vesnice je v roce 1901 povýšena na město a v roce 1914 má již okolo 20 tisíc obyvatel.
Ve válečném roce 1942 bylo dvojměstí Děčín a Podmokly, společně s obcí Staré Město sloučeny do jednoho města se společným názvem Děčín. Tento stav byl potvrzen i po válce v roce 1945, kdy byly k již vzniklému celku ještě přičleněny další obce (Rozbělesy, Chrochvice, Želenice, Vilsnice, Bynov, Bělá, Boletice nad Labem, Nebočady, Březiny).

V éře komunismu dále pokračuje výstavba města. Dále se rozvíjí průmysl a vlivem bytové výstavby dochází také k dalšímu nárůstu počtu obyvatel. Od roku 1960 je Děčín sídlem velmi lidnatého severočeského okresu zabírající plochu 909 km² a čítajícího 130 tisíc obyvatel. Velká panelová sídliště vznikají v 60.-80. letech 20. století zejména ve Starém městě, v Boleticích nad Labem, ve Želenicích, v Bynově, na Březinách a v Novém městě. Touto zástavbou bylo ale velmi postiženo zejména historické jádro starého Děčína. V této době byl opět posílen význam labské plavby výstavbou moderního přístavu a překladiště v Loubí, čímž se Děčín stává nejvýznamnějším českým přístavem. Od roku 1980 jsou k Děčínu připojeny další okolní obce, např. Dolní Žleb nebo Lesná.

• Leopold Lev Thun-Hohenstein (1811 - 1888), český šlechtic a politik
• Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein (1748 – 1826), pasovský biskup
• Miroslav Tyrš (1832 – 1884), český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin a klasické archeologie na Karlově univerzitě, spoluzakladatel organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola
• Johann Radon (1887 - 1956), rakouský matematik
• Julius Arigi (1895 – 1981), rakouské stíhací eso v první světové válce
• Helmut Preidel (1900 – 1980), severočeský archeolog, historik, konzervátor a pedagog
• Jiří Bartoška (* 1947), český herec a filmový organizátor
• Petr Kolínský (* 1953), architekt, scénograf, malíř, grafik, pedagog
• Vladimír Šmicer (* 1973), bývalý český fotbalista
• Tomáš Kraus (* 1974), český akrobatický a sjezdový lyžař, reprezentant ve skikrosu
• Petr Tenkrát (* 1977), český hokejista, reprezentant v hokeji a mistr světa v inline hokeji z roku 2011
• Petr Voříšek (* 1979), český fotbalista
• Karolína Kurková (* 1984), česká modelka
• Sámer Issa (* 1985), český zpěvák
• Jitka Antošová (* 1987), česká veslařka, olympionička
• Lenka Antošová (* 1991), česká veslařka, olympionička
• Sabina Křováková (1992), česká zpěvačka

Bezesporu největší památkou ve městě je Zámek Děčín umístěný na skále na pravém břehu Labe, nad soutokem Labe a Ploučnice. Do roku 1932 byl v majetku rodiny Thunů, poté ho převzal stát, který zde zřídil kasárna. Ta v areálu zámku přetrvala až do roku 1991. V současnosti prochází celý areál náročnou rekonstrukcí. K zámku vede přístupová cesta Dlouhá jízda - ve skále vytesaná silnice ohraničená z obou stran vysokými zdmi. Zámecké zahrady a parky zasahují i pod skálu, kterou je jako součást cesty parkem prokopán krátký skalní tunel pokračující řetězovou lávkou přes Mlýnský náhon.

Dalšími zajímavostmi jsou staré děčínské mosty z 15. a 16. století - Staroměstský most přes Ploučnici, nacházející se v relativně nechutném zákoutí u průjezdní komunikace ; a Ovčí můstek - krátké, přemostění Jílovského potoka v Podmoklech, charakteristické vysokým klenutím mostního oblouku. Na Masarykově náměstí v Děčíně najdeme také několik historicky cenných objektů barokní kašnou počínaje a měšťanskými domy konče. Nedaleko náměstí najdeme barokní kostel sv. Václava a Blažeje. Za zmínku ještě také stojí budova synagogy z počátku 20. století v Podmoklech, při cestě na Pastýřskou stěnu. Synagoga stojí ve čtvrti secesních vil. Dominantou celého Děčína je právě Pastýřská stěna se zoologickou zahradou a vyhlídkovou restaurací (t.č. v rekonstrukci).

Mezi další památky a zajímavosti Děčína patří:

• kostel svatého Václava a Blažeje – původně gotický, dokončený roku 1310, zničen roku 1749 a v letech 1754-1778 znovu vystavěn. Za Josefa II. zrušen a přeměněn na skladiště, roku 1878 obnoven. Barokní trojlodí s tribunami, obdélným polygonálně ukončeným presbytářem, sakristií a kaplí sv. Anny. Nad trojosým průčelím s pilastry a volutami hranolová věž. Zařízení převážně barokní, klasicistní a z 19. století. Hlavní oltář z 2. poloviny 18. století. Vedle kostela barokní kaple P. Marie Pomocné z roku 1726 se sochařskou výzdobou

• kostel svatého Kříže – postaven v letech 1687-1691 po požáru staršího kostela. Barokní jednolodí s bočními kaplemi a tribunami, příčnou lodí, kopulí (nad křížením) a obdélným presbytářem. Nad průčelím atika se sochařskou výzdobou. Bohatě vyzdoben freskami z legendy o svatém Kříži a na závěrné stěně presbytáře freska Povýšení svatého Kříže. Zařízení převážně barokní a rokokové. Kostel je spojen krytou chodbou se zámkem

• kostel svatého Františka Serafínského v Podmoklech – pseudorománský z let 1856-1858. Jednolodní s polygonálním presbytářem a bočními kaplemi. Cenný zejména renesanční hlavní oltář z roku 1605

• Evangelický kostel v Podmoklech – pseudorománský a pseudogotický z roku 1881

• kostel svatého Václava v Rozbělesech – postaven roku 1579 na místě staršího kostela, roku 1731 zbořen, poté stavba dnešního kostela. Barokní podélný s osmibokou lodí, obdélným presbytářem, dvouvěžovým průčelím a mansardovou střechou. Zařízení převážně z 18. století. Kamenná křtitelnice ze 17. století

• kostel svatého Františka Xaverského v Bělé – pozdně barokní z roku 1787. Jednolodní s užším a trojboce uzavřeným presbytářem, sakristií a hranolovou věží nad průčelím. Průčelí vyzdobeno sochami. Zařízení barokní a hlavní oltář pseudobarokní

• Kaple svatého Jana Nepomuckého – pseudogotická stavba z let 1869-1871 (na místě starší stavby) postavena Josefem Mockerem. Obdélné jednolodí s polygonálním presbytářem, příčnou lodí a věží. V kapli pohřbeni majitelé děčínského panství hrabata Thun-Hohensteinové

• Barokní výklenková kaple při bráně na Dlouhou jízdu

• Kaple Nejsvětější Trojice – barokní z 1. poloviny 18. století

• Barokní výklenková kaple na Starém Městě

• Kamenný most přes Ploučnici – renesanční z let 1564-1569 se sousoším svatého Jana Nepomuckého, Václava a Víta od Michala J. J. Brokofa

• Ovčí most v Podmoklech – snad ze 17. století

• kašny – pozdně barokní osmiboká kašna při kostele svatého Václava a Blažeje a kašna na Masarykově náměstí z roku 1907

• Stará radnice – pseudogotická z roku 1842 (dnes okresní soud)

• Městský dům – pseudogotický z roku 1844 (dnes okresní soud)

• Domy – zejména původně renesanční čp. 81 se zachovaným renesančním portálem ve stylu saské renesance. Dále původně většinou renesanční nebo barokní domy čp. 83, 165, 12 (bývalý špitál z roku 1673), 14 a 234. Dále dům čp. 163 s rokokovým portálem s reliéfem Boha Otce a empírový dvoupatrový dům čp. 21 z roku 1819

• Domy v Podmoklech – zejména v Teplické ulici a na Husově náměstí

• Muzeum – původně lovecký zámeček z roku 1735, přestavěný a rozšířený v 1. polovině 19. století. Jednopatrová čtyřkřídlá budova

• zámek v Bynově – z 2. poloviny 16. století, rozšířený 1605, od roku 1835 v něm byla přádelna. Jednopatrová dvoukřídlá budova s mansardovou střechou a renesančním portálem z roku 1605

• Restaurace Pastýřská stěna z roku 1905

• Výtah na Pastýřskou stěnu – Děčín měl jako jediné město v České republice v rámci MHD výtah na Pastýřskou stěnu (dnes není v provozu)

• Zoologická zahrada

(Zdroj: Wikipedia)