Význam Karviné v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století. Nadále byl význam města dán rostoucí těžbou černého uhlí, která předurčila jak stavební, tak demografický vývoj v dalších dvou staletích.
Karviná leží na hranici s Polskem. Přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.
Karviná vždy patřila k oblastem s vysokou koncentrací průmyslu, zejména těžebního, na který navazují další výrobní odvětví. Současně dosáhlo město evropského významu díky lázeňství. Již od konce 19. stol. byly budovány lázně Darkov díky nálezům léčivé jodobromové solanky. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala univerzitním městem – spolu s Opavou prvním v Moravskoslezském kraji a po roce 1989 v Československu vůbec.
(Zdroj: Wikipedie)
Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.
První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od roku 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.
K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. století, kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Reformační náboženské hnutí v 16. století ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu. Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.
Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století a počátkem 20. století již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska. K rozvoji města přispěla výstavba železničních tratí: Severní dráha císaře Ferdinanda v Petrovicích, Košicko-bohumínská dráha v dnešní části Doly a v roce 1898 i Karvinská Místní dráha KFNB se stanicí Fryštát, dnes Karviná, a také tramvajová trať.
Mezi lety 1918 až 1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím na město. V 60. letech 20. století byla vlivem poddolování zbourána.
Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadila německá armáda a území Karviné bylo přičleněno k Německu. V roce 1944 došlo ke sloučení měst Karvinné, Fryštátu a obcí Starého Města, Ráje a Darkova v jeden územní celek s názvem Karwin-Freistadt.
Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná. Zatímco původní Karvinná byla zlikvidována při těžbě uhlí a dnes její katastrální území nese příznačný název Karviná-Doly, na zbytku území sloučeného města nastal velký rozvoj a jeho výstavba trvala až do 80. let 20. století. Z někdejšího desetitisícového okresního města Fryštátu se stala osmdesátitisícová Karviná (1985). Moderní městská zástavba leží především na katastrálním území historického města Fryštátu (dnes jeho katastrální území nese název Karviná-město) a bývalé obce Ráje.
(Zdroj: Wikipedie)
Gustaw Morcinek (1891–1963), polský spisovatel
Dana Zátopková (* 1922), oštěpařka, zlatá medaile na OH v Helsinkách
Alfred Biolek (* 1934), německý televizní kuchař a bavič
Eva Kurfürstová (* 1977), lyžařka
Radek Štěpánek (* 1978), tenista
Petra Němcová (* 1979), topmodelka
Jaroslav Bába (* 1984), skokan do výšky
Denisa Ščerbová (* 1986), atletka
Zuzana Jandová (* 1987), Miss České republiky 2008
Šárka Kašpárková (* 1971), atletka, mistryně světa
Adéla Kawka (*1977), astronomka
Radek Fukala (*1963), historik
Ernest Bokroš (* 1959),hokejový trenér
Vítězslav Ďuriš (* 1951),hokejista
Petr Voznica (* 1954), voják a diplomat
Marie Doležalová (* 1987), herečka
Peter Dreisaitl (* 1965), hokejista a trenér
(Zdroj: Wikipedie)
Kostel Povýšení svatého Kříže – farní kostel s gotickým jádrem z počátku 14. století, s Moravskou kaplí z roku 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z roku 1577. V roce 2011 zde byl odhalen unikátní cyklus nástěnných maleb z 15. století, umučení sv. Kateřiny a Barbory
Radnice – empírová stavba s renesanční věží z konce 16. století, s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře. Původní stavba je z roku 1504
Litinová kašna – historizující práce vídeňské provenience z roku 1900
Kostel sv. Marka – filiální kostel v klasicistním stylu z roku 1774 s epitafem Benigny Haugwitzové ze 17. století. Byl postaven v místě původního kostela z roku 1569
Zámek Fryštát – zámek v empírovém stylu z konce 18. století Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl rekonstruován a od roku 1997 je přístupný veřejnosti
Zámecký park – jeho založení se datuje do roku 1804 a plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin. Spolu s Lázeňským parkem v Darkově a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům
Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech – kostel z roku 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze 14. století, který je v důsledku poddolování silně nakloněn a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů. Kostel je se svým sklonem 6,8° od kolmé osy nakloněnější než šikmá věž v Pise (ta pouze o 3,05° od kolmé osy)
Vodárenská věž v Karviné-Hranicích – konstruktivistická šestipodlažní stavba z 20. let
(Zdroj: Wikipedie)
