České Budějovice

České Budějovice jsou statutární město a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše a nachází se v nich řada historických památek a muzeí. Pro ně a blízkost dalších historicky cenných míst jsou častým cílem turistů. Ve městě sídlí Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a biskup římskokatolické českobudějovické diecéze.

náměstí Přemysla Otakara II., 370 01, České Budějovice

Telefon: +420 386 801 111
E-mail: posta@c-budejovice.cz
Web: http://www.c-budejovice.cz

České Budějovice leží na soutoku řek Malše a Vltava v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na rybníky. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: Lišovský práh ji na severovýchodě odděluje od Třeboňské pánve, na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří Novohradských hor, na jihozápadě a západě pak podhůří Šumavy, konkrétně Blanský les s Kletí.

Počet obyvatel města České Budějovice byl podle sčítání roku 2011 jen 93 883, což je za poslední desetiletí snížení o 3,5 tis. osob. Jde o projev suburbanizace, protože v okolních obcích se počet obyvatel značně zvýšil, a tedy v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice celkově také.

České Budějovice jsou častým cílem turistů z Německa, Rakouska, ale též Asie a odjinud. Jednak samy mají mnoho cenných historických památek, jednak jsou přirozeným centrem turisticky atraktivního Jihočeského kraje a zastávkou po cestě do Krumlova. Největší turistické atrakce soustřeďuje městská památková rezervace v historickém centru (Piaristické náměstí, přilehlý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou a radnicí, Černá věž, katedrála svatého Mikuláše atd.).

Městské divadlo se nazývá Jihočeské divadlo. Vedle činohry má i operní, loutkoherecký a baletní soubor.

Ve městě se nachází Jihočeské muzeum, Muzeum koněspřežky, Jihočeské motocyklové muzeum, Budvar muzeum České Budějovice a Muzeum energetiky.

V blízkém okolí Budějovic leží Hluboká nad Vltavou s jedním z nejnavštěvovanějších českých zámků a ves Hosín se známým kostelem. Významné je též bývalé hornické městečko Rudolfov s naučnou stezkou v okolí a obec Dobrá Voda s barokním kostelem Panny Marie Bolestné.

Turistické atraktivitě města odpovídá velké množství hotelů a penzionů; známý Grandhotel Zvon stojí přímo na náměstí. Severně od centra stojí Hotel Clarion, výšková stavba z r. 1982 pojmenovaná původně Gomel podle ruského názvu družebního běloruského města Homel.

V srpnu 2008 představil Jan Kaplický návrh koncertní síně. Jednalo by se o největší moderní stavbu ve městě.

Více informací

České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které pouze v průběhu husitských válek potlačil společný mocný nepřítel – husité.

Během husitských válek i po nich Budějovice upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Po mimořádném rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybníkářství) v relativně klidném 16. století Budějovice opět čelily těžkým časům, za stavovského povstání stály na straně císaře a přečkaly několikeré obležení. Ač šlo o celkově neradostnou dobu, Budějovičtí jí využili k likvidaci konkurenčního Rudolfova. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V červenci 1641 vypukl v Budějovicích požár a popelem lehly 2/3 města.

Budějovice zažily okupaci vojsky bavorského kurfiřta Karla Albrechta během první slezské války a boje mezi habsburskými vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a Hlubokou v roce 1742. Během druhé slezské války v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a pruská armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Od té doby se mu boje vyhýbaly. Město nabylo na významu v roce 1785, kdy se stalo sídlem biskupa nově vzniklé diecéze českobudějovické.

Další výrazný vzestup Budějovic nastal na počátku 19. století, když sem přesídlila správa kraje z Písku a Tábora. Z málo významného devítitisícového města se díky tomu a železnici stalo důležité centrum.

Ustavení Československa se v Budějovicích obešlo bez problémů (k čemuž dopomohla krom čs. legií i ustavená italská posádka ve městě), právě přes Budějovice se Tomáš Garrigue Masaryk 20.–21. prosince (17. prosince byl Masaryk již v Itálii) 1918 vrátil do vlasti. Tuto skutečnost také dokládá pamětní deska na Hlavním nádraží, kde tehdy T.G. Masaryk v železničním vagóně jeho vlaku z pátku na sobotu přenocoval. Pro dopravu z nádraží (a zpět) na po něm nově pojmenované náměstí, kde bylo oficiální přivítání s projevy, použil 14 nablýskaných automobilů, jako „dopravní prostředky nové a demokratické“. Na náměstí mu byl také doručen starostou Zátkou pozdravný telegram předsedy vlády Dr. Karla Kramáře. Tímto také ve městě získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, kterýžto stav trval až do okupace města jednotkami Wehrmachtu 15. března 1939. Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu (budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost 17. března). Vrcholné posty na městských úřadech ovládli Němci.

Na konci druhé světové války v březnu 1945 se Budějovice dvakrát staly cílem náletů amerického letectva, které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu německá posádka město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. České Budějovice ležely na demarkační čáře, přičemž centrum Českých Budějovic leželo v sovětské zóně. Přestože jednotky americké armády kontrolovaly rozsáhlé oblasti jihozápadně od Českých Budějovic, kvůli průběhu demarkační čáry nemohla americká vojska do města vstoupit. Předsunuté jednotky ozbrojených sil Spojených států amerických dojely k dnešnímu Dlouhému mostu, kde se otočily. Rudá armáda vstoupila do Českých Budějovic dne 9. května 1945 v odpoledních hodinách. Jednalo se o 86. gardovou střeleckou divizi generála Vasila Danoviče Sokolovského, která byla součástí 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského. Následující den se jednotky Rudé armády a armády Spojených států amerických setkaly na náměstí na společných oslavách osvobození města a konce 2. světové války v Evropě. Poválečné vysídlení Němců z Československa postihlo asi 7500 lidí (přibližně 16 % obyvatelstva).

1. ledna 1949 se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného Českobudějovického kraje, při další správní reformě se staly 1. července 1960 centrem Jihočeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu 2001 přejmenován na Jihočeský kraj.

V srpnu 2002 postihly Budějovicko mohutné povodně, při nichž Malše a Vltava zaplavily velkou část města včetně historického centra a způsobily značné škody.

Hirzo z Klingenbergu (?–1275), významný dvořan Přemysla Otakara II., lokátor města
Vojtěch Jírovec (1763–1850), hudební skladatel
Jan Valerián Jirsík (1798–1883), biskup českobudějovický a zakladatel českobudějovického českého školství – Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka
Vojtěch Lanna (1805–1866), průmyslník a podnikatel
sv. Jan Nepomuk Neumann (1811–1860), biskup philadelphský
Václav Klement Petr (1856–1901), kněz a řeholník, zakladatel řádu petrínů
Eduard Kohout (1889–1976), herec
Norbert Frýd (1913–1976), spisovatel
Zdenka Sulanová (1920–2004), herečka
Libuše Havelková (* 1924), herečka
Pavel Vondruška (1925–2011), herec
Marta Kubišová (* 1942),zpěvačka
Vladimír Remek (* 1948), kosmonaut
Jan Rejžek (* 1954), hudební kritik, publicista a básník
Jaroslav Sypal (* 1958), herec
Zdeněk Tůma (* 1960), guvernér ČNB
Karel Roden (* 1962), herec
Barbora Hrzánová (* 1964), herečka, dcera herce Jiřího Hrzána
Jiří Pomeje (* 1964), herec a producent
Petr Kolář (* 1967), zpěvák
Radek Bělohlav (* 1970), hokejista, mistr světa
Roman Turek (* 1970) hokejový brankář, mistr světa a vítěz Stanleyova poháru, držitel Jennings Trophy v letech 1999 a 2000
Martin Kuba (* 1973), politik, předseda ODS
Pavel Šporcl (* 1973), houslista
Václav Prospal (* 1975), hokejista, dvojnásobný mistr světa
Stanislav Neckář (* 1975), hokejista, mistr světa a vítěz Stanleyova poháru
Jiří Mádl (* 1986), herec
Mikuláš Ferjenčík (* 1987), politický aktivista, místopředseda Pirátské strany
Jitka Nováčková (* 1992), česká modelka, vítězskou Česká Miss 2011
Vratislav Kulhánek (* 1943), český businessman a bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje.

Stadión, z toho jen hlavní tribuna a Sokolovna
Bývalé biskupské gymnázium s kostelem sv. Václava
Morový špitál Nejsvětější Trojice
Komplex činžovních domů Staroměstská, Pražská 1253–1255
Městský dům - Zelená ratolest
Vila Zátkova
Kostel Božského Srdce Páně
Sbor Husův Církve československé husitské
Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa
Sloup se sochou P. Marie
Kostel Růžencové Panny Marie a průčelí Kongregace - rizalit s mozaikou
Trážní domek koněspřežné dráhy
Socha sv. Jana Nepomuckého

Fotografie a videa

+3 Zobrazit vše