Ostrava

Prokešovo náměstí, 702 00, Ostrava, Tel.: +420 599 499 311, info@ostrava.cz
Ostrava/Společnost - Ostrava




Ostrava

ostrava-8.jpg
„Ať mě moje nohy nesly, kam mě nesly, ptáci na obloze jenom jednu cestu kreslí!" tak si prozpěvuje ve své písní Jaromír Nohavica o Ostravě, třetím největším městě ČR. Během let se podařilo z původně průmyslového města vybudovat atraktivní centrum kultury, kde se pro každého najde něco zajímavého. Ať už sem vyrazíte za hudbou na proslulý festival Colours of Ostrava, nebo za technickými památkami, Ostrava vám jistě učaruje svou jedinečností.
Mapa - Ostrava

Prokešovo náměstí, 702 00, Ostrava

Telefon: +420 599 499 311
E-mail: info@ostrava.cz
Web: https://www.ostrava.cz/cs


Ostrava, rozlohou i počtem obyvatel třetí největší město České republiky, už dávno není jen černou hvězdou a ocelovým srdcem Česka. I když zdejší podzemí dávno ztichlo a potkat zde typického zástupce hornického řemesla s černými sazemi okolo očí je v současnosti již skoro nemožné, má toto město turistům co nabídnout.

Město se rozkládá na ploše 214 km². Řeka Ostravice jej rozděluje na mladší Moravskou Ostravu a starší Slezskou Ostravu. Dalšími důležitými vodními toky jsou tu Odra, Opava a Lučina.

Územně je Ostrava rozdělena na 23 městských obvodů. V posledních letech se počet obyvatel vzhledem k ekonomické situaci v celém Moravskoslezském kraji různí, i tak je ovšem stále domovem okolo 300 tisíc obyvatel.

Ostrava zastává několik významných funkcí, a to ať už z ekonomického hlediska jakožto sídlo Moravskoslezského kraje, tak také ze vzdělávacího hlediska jakožto univerzitní město, nebo z duchovního hlediska jako sídlo biskupa ostravsko-opavské diecéze.

Prostředky městské hromadné dopravy, stejně jako mnohé příměstské spoje, zajišťuje Dopravní podnik Ostrava. Ten několikrát do roka při slavnostních příležitostech vypravuje mezi běžné spoje i historické tramvaje, autobusy a dokonce trolejbusy. Vlaky tady zastavují i přímo v centru u slavné Stodolní ulice. Cestování po Ostravě a blízkém okolí tak není pro návštěvníky žádný problém.

V roce 2011 sice Ostrava prohrála s Plzní boj o titul Evropské hlavní město kultury 2015, místní se však tímto faktem nenechali zastavit a potvrzují svou rázovitou náturu uskutečněním řady projektů. Díky této snaze zde najdete například multižánrové centrum současného umění Cooltour, podporující místní umělce a všechny kreativní nadšence.

Kromě toho můžete navštívit rozšířené, renovované či zcela nové pavilony ve zdejší zoo či budovu Divadla loutek Ostrava, oceněnou titulem Dům roku 2011 a zdobenou vyřezávanými, více než dvoumetrovými obrazci. K posezení můžete využít celou řadu kaváren, které svou výzdobou i kulturním programem podtrhují ostravské charisma. V mnoha případech v nich narazíte na zajímavé, neokoukané mladé umělce.

Vhod přijde jistě i procházka po nově zřízených, zelení oplývajících stezkách v kdysi zšedlých a zapomenutých částech města. Cesty jsou uzpůsobené jak pěším a cyklistům, tak sportovcům na in-line bruslích.

Ostrava však není pouze městem kultury. Spolu s Nymburkem získala titul v dalším projektu EU, a to jako Evropské město sportu 2014.

Každý, kdo Ostravu navštívil, potvrdí, že má jedinečnou atmosféru. Dokázala si zachovat svou osobitost, zvyklosti, kulturní ráz i celkové charisma. Své návštěvníky láká bohatým společenským životem na kultovní ulici Stodolní, hudebními festivaly, z nichž nejslavnější je asi Colours of Ostrava, i sportem – každoročně se tu koná atletický mítink Zlatá tretra, jehož pravidelným hostem je i nejrychlejší muž planety Usain Bolt.

Území dnešního města Ostravy bylo osídleno už v době mladšího paleolitu, jak dokládají archeologické nálezy na vrchu Landek blízko centra města. Už od těchto dávných dob měla Ostrava předurčený osud významného průmyslového a důlního města, neboť právě zde poprvé v historii lidé použili černé uhlí jako surovinu do svých ohnišť.

Předtím, než se tak opravdu stalo, však město ušlo dlouhou cestu. Ta se začala oficiálně psát v první polovině 13. století, konkrétně v roce 1229. Tehdy je poprvé zmiňována v dokumentu papeže Řehoře IX. osada Slezská (Polská) Ostrava na břehu řeky Ostravice (Ostré), podle které dostala své jméno. Moravská Ostrava na druhém břehu řeky je poprvé zmiňována v závěti biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267. Obě obce už měly okolo roku 1279 pravděpodobně status města.

Roku 1297 byl na soutoku řek Ostravice a Lučiny ve Slezské Ostravě vybudován Slezskoostravský hrad, který měl za úkol chránit česko-polské hranice a poprvé byl zmíněn také kostel sv. Václava.

Netrvalo dlouho a Ostrava se stala centrem okolních vesnic. Bylo vybudováno čtvercové náměstí, které se rozprostírá na stejném místě dodnes. Od roku 1362 se tady z rozhodnutí Karla IV. mohly pořádat až 16 dnů trvající trhy. Díky tomuto právu se stala Ostrava významným moravským obchodním místem 14. století, což bylo ještě posíleno tím, že tudy procházela i slavná Jantarová stezka. Jak nabývalo město na důležitosti, objevila se i nutnost vybudování městských hradeb. Jejich stavba se datuje mezi roky 1371 až 1376.

Ačkoliv padlo město v období husitských válek do držení husitského hejtmana Jana Čapka ze Sán, nebyla Ostrava tímto faktem nijak významně poznamenána.

V roce 1539 byla na náměstí, dnes zvaném Masarykovo, postavena radnice. Svůj vzhled, který získala při rekonstrukci v roce 1859, si ve velké míře zachovala dodnes.

Obchodu a řemeslům se dařilo i v průběhu 16. století, kdy tu vzkvétalo především tkalcovství, krejčovství a soukenictví. V zájmu rozmachu trendu stavby rybníků po celém Česku jich nechali několik vybudovat i ostravští šlechtici, a tak město dále bohatlo. Díky tomu mohlo začlenit pod svou správu od roku 1533 dnešní Mariánské Hory a od roku 1555 Přívoz.

Hned o rok později jako by na celý kraj začala padat smůla. Ničivý požár tehdy zdevastoval na náměstí většinu domů, roku 1625 pak zasáhla město tak silná morová rána, že vymřela téměř polovina obyvatelstva, a následně bylo město za třicetileté války zdrceno pleněním dánských vojsk. Poté, co začali Slezskou Ostravu dobývat roku 1642 Švédové, padl brzo i Slezskoostravský hrad.

Trvalo téměř sto let, než se město vzpamatovalo z těchto hrůz. Nakonec to však dokázalo a nabylo větší slávy než kdykoliv předtím. To vše díky objevu černého uhlí. Oficiálně začala éra těžby uhlí, která přinesla Ostravě bohatství, uznání, ale i velká trápení, na jaře roku 1782.

Počet dolů a kilometrových šachet rostl závratnou rychlostí, jak byly objevovány další a další uhelné sloje. Roku 1828 byly arcibiskupem Rudolfem Habsburským založeny hutě nazvané po něm Rudolfovy v dnešní městské části Vítkovice.

S novými pracovními místy a příležitostmi k obchodu se území a počet obyvatel začal rapidně zvyšovat. Rudolfovy hutě byly odkoupeny roku 1843 bohatým rodem Rotschildů, kteří jej přejmenovali na Vítkovické železárny. Tento rod významně formoval tvář Ostravy a jejího okolí až do počátku 20. století.

Vzestup Ostravy jako průmyslového města ještě podpořil rozvoj železnic, když byla v roce 1847 hned dvě místní nádraží, konkrétně Svinovské a Přívozské, napojena na Ferdinandovu severní dráhu. Tehdejší rozmach potvrzuje i to, že mezi lety 1830 až 1880 vzrostl počet místních obyvatel z asi 2 tisíc na 13 tisíc. Nově zde byly budovány divadla, zámečky a kostely.

Po první světové válce neztratila Ostrava díky své ekonomické a hospodářské síle nic ze svého postavení. Roku 1924 bylo po staletích společného fungování sloučeno dohromady sedm ostravských obcí, a tak vznikla Ostrava v té podobě, jak ji s menšími rozdíly známe dnes. Téhož roku zde započala stavba dominanty města, 83 metrů vysoké Nové radnice.

Druhá světová válka už byla pro Ostravu daleko horším obdobím. Město bylo brzo obsazeno nacisty a osvobozeno bylo až po ničivých náletech a těžkých bojích 30. dubna 1945. O čtyři roky později však po rozsáhlých investicích do těžkého průmyslu začala těžba uhlí opět vzkvétat stejně jako město samotné. Byly zakládány univerzity, nová divadla a roku 1954 byla založena také slavná Janáčkova filharmonie.

Po sametové revoluci se Ostrava stala statutárním městem v plném slova smyslu. Uhelné sloje však nebyly nekonečné, těžba byla čím dál nákladnější, a tak byla důlní činnost v létě roku 1994 ukončena.

V roce 1997 zasáhly celou republiku ničivé povodně a v Ostravě se škoda vyšplhala na bezmála čtyři miliardy korun. Roku 1998 ukončily svou původní činnost i Vítkovické železárny, dále už se soustředí jen na strojírenskou výrobu.

Město se nakonec dokázalo přenést přes živelné pohromy i ekonomické krize. S těmi se sice potýká dodnes, nicméně díky snaze zastupitelstva se zde v posledních 10 letech znovuzrodil kulturní život, kvalita ovzduší se začala zlepšovat stejně jako stav mnoha památek a celkového životního prostředí. Díky tomu je Ostrava nyní významným univerzitním a kulturním městem s řadou zajímavých míst.

Významné historické události v datech:

1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
1267, 29. listopadu: zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku
před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
1297: poprvé se písemně připomíná Slezskoostravský hrad
1625: morová epidemie, umírá polovina tehdejších obyvatel
1763: objev uhlí (údolí Burňa)
1782: počátek těžby uhlí na Landeku
1828: založení Rudolfových hutí (Vítkovické železárny)
1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele (r. 1996 povýšen na katedrálu)
1914: postaven železný most přes Ostravici, spojující centrum Slezské a Moravské Ostravy (dnes Most Miloše Sýkory)
1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
1922: založen SK Slezská Ostrava
1924, 29. ledna: vznik Velké Ostravy sloučením 7 ostravských obcí
1928: založen SSK Vítkovice
1930, 28. října: slavnostní otevření Nové radnice
1939, 14. března: počátek okupace nacistickými vojsky
1945, 30. dubna: konec okupace, výhra spojeneckých vojsk
1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě (od roku 1959 konzervatoř)
1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava
1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa
1959: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce 1964 stává samostatná Pedagogická fakulta (od roku 1991 Ostravská univerzita)
1959, 16. října: oficiální zprovoznění letiště Ostrava-Mošnov (dnes letiště Leoše Janáčka)
1996: bulou Ad Christifidelium spirituali, vydanou Janem Pavlem II., se město stalo sídlem ostravsko-opavské diecéze
1996: Vyšší hudebně pedagogická konzervatoř v Ostravě se přejmenovává na Janáčkovu konzervatoř
1997: "tisíciletá" povodeň zaplavila většinu města a jeho okolí
2001: vznik Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
2007: okres Ostrava-město rozšířen o dalších 12 obcí
2007: dokončena rozsáhlá rekonstrukce Masarykova náměstí, ukončení archeologického výzkumu v těchto místech

Anna Friedlová-Kanczuská – architektka, urbanistka

Artur London – politik a publicista

Beno Blachut – operní pěvec

Bořivoj Čelovský – historik

Elly Oehlerová - architektka

Eva Jakoubková – herečka

Hana Zagorová – zpěvačka

Igor Chmela – herec Divadla na Zábradlí

Ilja Hurník – hudební skladatel

Irena Korbelářová - historička, archivářka, proděkanka, profesorka

Ivan Lendl – tenista

Jan Balabán – spisovatel (žil zde od dětství)

Jaromír Nohavica – písničkář

Jaromír Šindel – hokejista

Jehuda Bacon – izraelský malíř českého původu

Jiří Rusnok – politik

Karel Fiala – herec

Karel Müller - archivář, historik, heraldik, ředitel Zemského archivu v Opavě

Karel Reisz – filmový režisér

Liana Janáčková – architektka, starostka městské části, senátorka

Lubomír Zaorálek – místopředseda PSP ČR

Marek Jankulovski – fotbalista

Marie Rottrová – zpěvačka

Mario Lička – fotbalista

Marta Ondráčková - herečka a moderátorka

Martin Chodúr – zpěvák, vítěz 1. Česko-Slovenské Superstar

Martina Kociánová – televizní moderátorka

Miloš Dodo Doležal – kytarista, zpěvák

Miroslav Etzler – herec

Oldřich Daněk – dramatik

Ota Filip – spisovatel

Otmar Mácha – hudební dramaturg

Pavla Beretová – herečka Národního divadla v Praze

Petr Hruška – básník, scenárista

Přemysl Kokeš - architekt

Radim Jančura – podnikatel

Radim Uzel – sexuolog

Richard Krajčo – herec a zpěvák

Rudolf Zuber - kněz, historik, archivář, knihovník

Slávka Budínová – herečka

Šlomo Rozen – izraelský politik a ministrTomáš Etzler – novinář

Tomáš Galásek – fotbalista

Valentin Bernard Jestřábský – římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel

Věra Chytilová – režisérka

Vilém Závada – básník

Vlastimil Brodský – herec

Zdeněk Jirotka – spisovatel

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér. Také se stalo Domem roku 2011.

Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 2000 založila harfistka Ada Balová mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava.

V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.

V roce 2009 Ostrava oznámila svou kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015. Tento titul získala Plzeň, Ostrava však následně získala titul Evropské město sportu 2014.

Muzea

Citerárium – muzeum se sbírkou citer
Hasičské muzeum města Ostravy
Hornické muzeum OKD Landek
Muzeum Mlejn – Mlýny na Ostravsku a okolí
Keltičkova kovárna – stálá expozice kovářských a hornických exponátů
NKP Důl Michal
Ostravské muzeum

 

Sakrální památky

Evangelický Kristův kostel
Kostel svaté Anny (Ostrava)
Kostel svatého Bartoloměje (Ostrava)
Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Ostrava)
Kostel svatého Jana Nepomuckého (Ostrava)
Kostel svatého Josefa (Slezská Ostrava)
Kostel svatého Josefa (Moravská Ostrava)
Kostel svaté Kateřiny (Ostrava)
Kostel Krista Krále (Ostrava)
Kostel svatého Mikuláše (Ostrava)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ostrava-Michálkovice)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Třebovice)
Kostel Navštívení Panny Marie (Ostrava)
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Radvanice)
Kostel Panny Marie Královny (Ostrava)
Kostel Panny Marie, královny posvátného růžence
Kostel svatého Pavla (Ostrava)
Katedrála Božského Spasitele
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Přívoze
Kostel svatého Václava

 

Turistické cíle

Černá louka Ostravské výstaviště
Dolní oblast Vítkovice
Halda Ema
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy
Masarykovo náměstí v centru
Nová radnice
Oblouk, Sluneční hodiny a Hlavní třída v Porubě
Ostravská Galerie
Ostravské hradby
Slezskoostravský hrad
Stodolní ulice
Svět miniatur Miniuni
Slezskoostravská radnice
Stará hvězdárna v centru
Stará radnice na Masarykově náměstí
Trojhalí na Karolíně
Vítkovická hudební škola od Bohuslava Fuchse
Zoologická zahrada Ostrava
Landek Park




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz