Zřícenina hradu Stará Dubá

Dubá byla založena ve 13. století u dnešní obce Zlenice, severně od Benešova, jako rodové sídlo tehdy nejvýznamnějšího českého šlechtického rodu Benešovců. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1283, kdy se píše o Ondřeji z Dubé. Z roku 1350 pochází zpráva o založení hradní kaple sv. Klimenta. Rodový majetek se po smrti Ondřeje roku 1367 rozdělil mezi jeho potomky − Dubá přešla do rukou jeho syna Vaňka. Na konci 14. století se Vaněk z Dubé aktivně zúčastnil menší domácí války. Jejím výsledkem bylo, že se Dubé v roce 1403 zmocnil vyhlášený zemský škůdce Jan Zoul z Ostředka, který odtud a ze sousedního hradu Čejchanov drancoval okolí. Zemské vojsko roku 1404 oba hrady dobylo a vůdce lapků byl odsouzen a popraven.

Po smrti Vaňka z Dubé roku 1416 se v držení hradu vystřídalo mnoho pánů a během válek Zelenohorské jednoty s Jiřím z Poděbrad patřila Dubá Bohuši Kostkovi z Postupic. Ten však stál na straně proti králi, což se hradu stalo osudným. Roku 1466 Dubou královské vojsko oblehlo, dobylo a zničilo. Od roku 1525 se Dubá uvádí jako pustý hrad. V roce 1648 byla zřícenina poprvé označena jako Stará Dubá.