Zřícenina hradu Pyšolec

Založení hradu Pyšolec lze podle historických záznamů a nálezů na místě datovat pravděpodobně do první třetiny 14. století. Pyšolec byl sídelním hradem mocného a mnohačlenného rodu pánů z Pernštejna. Jako první hradní pán na Pyšolci je roku 1350 zmiňován Filip mladší z Pernštejna, který jej v tomto roce prodal pánům Ješkovi z Konic a Ješkovi z Kravař. Hrad byl ale v té době ve špatném stavu, a proto jej Ješkovi nechali roku 1353 opravit. Pyšolecký hrad se krátce poté opět dostal do Filipových rukou, ale ten jej v roce 1358 vyměnil s moravským markrabětem Janem Jindřichem za jiné zboží.

Pernštejnové však na hrad nemohli zapomenout, a tak se jej čas od času, někdy i protiprávně, zmocnili. V roce 1407 byl Pyšolec v držení Viléma I. a roku 1437 se ho zmocnil Jan z Pernštejna na úkor právoplatného majitele Jana z Lomnice. V roce 1446 se sice hrad stal již zákonným majetkem Pernštejnů, ale zprávy z roku 1464 o něm píší již jako o rozbořeném.

Nejvýraznější částí hradu, která se dochovala do dnešních dnů, je polovina věže o průměru 9,5 metru. Dále jsou zde ještě viditelné pozůstatky nádrže na vodu, mohutné podpůrné pilíře a zbytky vstupní brány.