Zřícenina hradu Prácheň

Na místě prácheňského hradu stávalo už koncem 10. století přemyslovské hradiště. Roku 1315 zde Bavor III. se souhlasem Jana Lucemburského postavil kamenný hrad. Sousední kostelík svatého Klimenta byl postaven patrně na místě staré slovanské svatyně. Během 15. století patřil hrad Prácheň pánům z Hradce a později Kocovským z Kocova. Poté ho částečně zrekonstruoval Půta Švihovský, ale v 16. století byl už pustý.

Hrad byl trojdílný a stál na vrcholku protáhlého kopce. Dochovala se však pouze centrální část. V jejím čele stála okrouhlá věž, která byla posledním útočištěm. Dlouhé úzké nádvoří bylo ze dvou stran obklopeno palácovými křídly.

Vnější části hradeb zpevňoval systém flankovacích věží čtvercového a oválného půdorysu, tj. bočních obranných věží, které zpravidla stávaly kolem bran. Šlo o tehdy u nás málo používané prvky aktivní obrany, známé z Francie 13. století.

Hrad stával nad zlatonosnou řekou Otavou, takže nepřekvapují pověsti o místním zlatém pokladu. Tvrdí se, že poklad je přímo pod hradbami a spatřit ho lze pouze jednou za rok, na Štědrý den. Hlídá ho prý zlatá sova s rubínovýma očima. Jiné pověsti říkají, že hlídačem je černý pes s ohnivýma očima, jindy je to zase skřítek.