Zřícenina hradu Krupka

Počátky historie hradu a přilehlého města spadají do první poloviny 14. století. Samotný hrad vznikl jako obranná pevnost, která měla chránit blízké cínové doly. Cín se v této oblasti začal těžit na konci 13. století. S příchodem Lucemburků se hrad Krupka stává majetkem Těma z Koldic, který byl blízkým důvěrníkem Jana Lucemburského a doprovázel jej na jeho evropských poutích. V majetku rodu pánů z Koldic hrad zůstává až do počátku 16. století.

V období husitských válek se rod pánů z Koldic přidává na stranu bojující proti husitům. Roku 1426 přišlo nedaleko hradu o život až 300 lidí – šlechticů, které husité pobili. Ačkoliv se v blízkosti hradu několikrát pohybovala husitská vojska, hrad jimi nejspíše nikdy dobyt nebyl.

Mezi další významné držitele hradu patřili například Kolovratové, pánové z Rožmitálu, Vartemberkové nebo Šternberkové. Po třicetileté válce byl hrad pobořen a změnil se ve zříceninu. Nebyl již nikdy obnoven.

Tento hrad s tzv. plášťovou zdí (základ obrany tvoří mohutná a vysoká vnější zeď) byl několikrát přestavován a fortifikován. Na svou dobu se pyšnil skutečnými vojensko-technologickými skvosty, mezi které lze zařadit i jeho skrytou polohu. Hrad byl postaven na ostrohu, který vybíhá severojižním směrem mezi dvěma roklinami. Ty byly vytvořeny postupnou erozí dvou potoků.

Dominantou hradu byl pravděpodobně až tři patra vysoký obytný palác, který se ale do dnešních dnů bohužel nedochoval. Zůstaly však stát dvě hradní brány, silná štítová věž a částečně i vnější hradby. Do 90. let 20. století zde byla ubytovna tělovýchovné jednoty.

Zříceninu hradu navštívil i německý básník Johann Wolfgang Goethe při svém pobytu v teplických lázních.

Více informací

Zřícenina hradu je celoročně volně přístupná.

Fotografie a videa