Omlouváme se, bohužel pro tuto akci
momentálně nenamáme žádné volné termíny.
Nitai Hershkovits - sólové piano
Koncert k vydání sólového alba ‘New Place Always’
Nitai Hershkovits
narozen v r. 1988 v Izraeli marocké matce a polskému otci, je jazzový pianista a skladatel. Na mezinárodní jazzové scéně je známý zejména spoluprací s kontrabasistou a skladatelem Avishaiem Cohenem.
Ve 12ti letech začal hrát na klarinet, ale už v patnácti propadl klavíru. V té době poslouchal jazzové giganty jako je např. Wynton Kelly a Sonny Clark.
Po přestěhování do Tel Avivu začal s klavírními lekcemi. Zajímal se o klasickou a jazzovou hudbu a studoval i hudební teorii.
Za svou dosavadní hudební kariéru Nitai vystupoval a nahrával s mnoha významnými umělci, mezi nimiž byli Jorge Rossy, Kurt Rosenwinkel, Greg Tardy, Ari Hoenig, Charles Davis, Mark Guiliana, Zohar Fresco. Absolvoval mnohá turné po celém světě a vystoupení na mnoha místech: Salle Pleyel, Vídeň Konzerthaus, Olympia, Alter Oper, Jazz Festival Antibes, Jazz à Vienne, Jazz Festival Montreux, Barbican Center a Tonhalle. S Avishaiem Cohenem nahrál 3 alba, která měla velký úspěch. Triu ve složení Cohen, Hershkovits a Dor tleskali na mnoha jazzových pódiích, v r. 2015 i v pražském Rudolfinu.
V roce 2012 se v Praze představil jako sólista na Mezinárodním festivalu jazzového piana.
Hershkovits získal čtyři roky po sobě nejvyšší stipendium poskytnuté Nadací AICF. Dalším jeho oceněním bylo Chase Stipendium v roce 2009, které sponzoruje titul BA na Jerusalem Rubin Academy of Music.
Před několika lety se rozhodl udělat v kariéře 2 zásadní změny: opustil Avishai Cohen Trio a přesídlil do New Yorku. Přestože se mu podařilo získat renomé uznávaného klavíristy, pro své debutové album I Asked You Question, které koprodukoval Rejoicer, přizval ke spolupráci baskytaristu Yogeva Glusmana, se kterým v duu vystupoval i u nás a Kurta Rosenwinkela. Navíc, zde vedle akustického piana hraje i na elektrické piano a syntetizátory. Deska je důkazem toho, že jeho rozhodnutí pokračovat v hudební kariéře jako sólista, bylo určitě na místě.
„Jeho hra má eleganci tance Freda Astaira a melancholický vtip Charlie Chaplina.“ C. Akalin, Bonn, 2015.