Mahenovo divadlo – Národní divadlo Brno

Malinovského náměstí, 602 00, Brno, Tel.: +420 542 158 111, info@ndbrno.cz
Brno/Divadla - Brno



Termíny představení
Lakomec
10.4.2015 10:00 - 12:25 –

Lakomec

Vyprodáno
Hostina dravců
9.4.2015 17:00 - 19:25 –

Hostina dravců

Vyprodáno
Lysistrata/Aiás
8.4.2015 19:00 - 21:40 –

Lysistrata/Aiás

Vyprodáno
Havel v zemi čeledínů
7.4.2015 18:00 - 19:30 –

Havel v zemi čeledínů

Vyprodáno
Game over
1.4.2015 19:00 - 20:50 –

Game over

Vyprodáno
Žítkovské bohyně
31.3.2015 18:00 - 21:30 –

Žítkovské bohyně

Vyprodáno
Havel v zemi čeledínů
30.3.2015 19:00 - 20:30 –

Havel v zemi čeledínů

Vyprodáno
Black and White
Vyprodáno
Ostře sledované vlaky
27.3.2015 10:00 - 12:00 –

Ostře sledované vlaky

Vyprodáno
Ostře sledované vlaky
26.3.2015 19:00 - 21:00 –

Ostře sledované vlaky

Vyprodáno
Black and White
Vyprodáno

Mahenovo divadlo – Národní divadlo Brno

mahenovo-divadlo.jpg
Mahenovo divadlo je spolu s Janáčkovým divadlem a divadlem Reduta součástí Národního divadla Brno. Najdete jej na Malinovského náměstí u stejnojmenné zastávky MHD. Stojí kousek od hlavního vlakového nádraží, přibližně v půlce cesty od nádraží k Janáčkovu divadlu. Specializuje se na činohru, disponuje svým vlastním uměleckým souborem, který zajišťuje pestrý program pro diváky všech věkových kategorií.
Mapa - Mahenovo divadlo – Národní divadlo Brno

Malinovského náměstí, 602 00, Brno

Telefon: +420 542 158 111
E-mail: info@ndbrno.cz
Web: www.ndbrno.cz/o-divadle/mahenovo-divadlo


Kromě monumentální budovy Mahenova divadla a jeho interiérů mají reprezentační funkci i exteriéry. Před divadlem je velký květinový záhon kruhového tvaru, který přitahuje pohledy všech kolemjdoucích.

Do budovy divadla vede pět hlavních vchodů a dva vchody postranní. V hledišti převládá zlacená výzdoba s motivy hudebních  nástrojů, zlacení pochází z dílny Johanna Schonthalera z Vídně. Na stropě divadelního sálu jsou alegorické kompozice, které mají představovat tragédii, komedii, tanec, zpěv, hudbu a lyriku.

To, jak divadlo vypadá, ovlivnil stavební zákon v Rakousku, podle kterého byla zpřísněna bezpečností pravidla. Zákon vznikl mimo jiné proto, aby v případě požáru mohli všichni rychle opustit divadelní budovu. Výsledkem byl větší počet východů a schodišť.

Od roku 1987 funguje v suterénu divadla komorní scéna původně nazvaná Divadélko Na hradbách, která byla roku 1992 přejmenována na Malou scénu.

Vznik umělecky, technicky a kulturně významné budovy Mahenova divadla podnítil požár budovy Reduty v roce 1870. Ta totiž do té doby sloužila divadelním účelům, po požáru musela ale ukončit svůj provoz. Městská rada v čele se starostou Gustavem Winterhollerem tedy rozhodla, že je nutné postavit novou divadelní budovu, která bude mít technické, kapacitní a reprezentativní kvality.

Nejdříve vzniklo na dnešním Žerotínově náměstí Prozatimní divadlo (Interimstheater) podle návrhu Ferdinanda Fellnera. Prvním představením, které tu publikum mohlo zhlédnout, byl Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta 1. ledna 1871. Prozatimní divadlo ukončilo svůj provoz o 11 let později, v roce 1882 bylo zdemolováno.

V době demolice Prozatimního divadla byla už téměř dokončena nová budova divadla na okraji historického jádra města. Stavba probíhala podle plánů vídeňského architektonického ateliéru Fellner & Helmer. Projekt byl vypracován v červnu 1881, o měsíc později začaly stavební práce pod vedením brněnského stavitele Josefa Arnolda a vídeňského architekta Josefa Nebehostenyho. Práce na stavbě trvaly 18 měsíců, zakončeny byly 31. října 1882. Prvním představením bylo 4. listopadu drama Egmont Johanna Wolfganga Goetha. Na pozvání starosty Brna Winterhollera navštívili divadlo už v prosinci 1882 členové Rakouského spolku architektů a inženýrů. Ti konstatovali, že divadlo může architektonicky, umělecky a provozně konkurovat nejvýznamnějším vídeňským stavbám.

Od svých počátků vystřídalo divadlo hned několik názvů. Původně to bylo Německé městské divadlo (Deutsches Stadttheater), poté Městské divadlo Na hradbách, později se vrátilo k názvu Německé městské divadlo, v roce 1845 bylo přejmenováno na Janáčkovu operu a poté Janáčkovo divadlo. Mahenovo divadlo se jmenuje od roku 1965 až do současnosti.

Dlouhou dobu nebyla nutná žádná rekonstrukce, až v letech 1935 až 1936 bylo rozšířeno jeviště a byly zřízeny jevištní stoly. Další rekonstrukce přišla roku 1971 a trvala 7 let. Opravovala se výzdoba, instaloval se nový lustr nad hlediště a opravovala se svítidla, vitríny, sedačky, reproduktory a další doplňky. V letech 2000 až 2001 proběhla oprava hlavního průčelí budovy.

Umělecký šéf

Petr Halberstadt

Režiséři

Martin Čičvák

Peter Mikulík

Martin Stropnický

Milan Schejbal

Janka Ryšánek Schmiedtová

Ivo Krobot

Rastislav Ballek

Břetislav Rychlík

Peter Mankovecký

Zdeněk Černín

Viktorie Čermáková

Roman Groszmann

Emil Horváth

Jakub Maceček

Lucie Málková

Zoja Mikotová

Jiří Nekvasil

Ivan Rajmont

Zdenek Plachý

Gustav Skála

SKUTR

Herci

Dita Kaplanová

Eva Novotná

Jana Štvrtecká

Klára Apolenářová

Lucie Schneiderová

Magdaléna Tkačíková

Marie Durnová

Monika Maláčová

Tereza Groszmannová

Zuzana Ščerbová

Bedřich Výtisk

David Kaloč

Jakub Šafránek

Jan Grygar

Jaroslav Kuneš

Jiří Pištěk

Martin Sláma

Martin Veselý

Michal Bumbálek

Miroslav Novotný

Ondřej Mikulášek

Ondřej Novák

Pavel Doucek

Petr Bláha

Petr Halberstadt

Vladimír Krátký

Vratislav Běčák

Zdeněk Dvořák

A pak už tam nezbyl ani jeden aneb Deset malých černoušků - Agatha Christie

Apartmá v hotelu Plaza - Neil Simon

Betlémská hvězda - Jan Kopecký

Bůh masakru - Yasmina Reza

Cyrano z Bergeraku - Edmond Rostand

Čert a káča - Božena Němcová

Ideální manžel - Oscar Wilde

Jak je důležité míti Filipa - Oscar Wilde

Král Richard III. - William Shakespeare

Králova řeč - David Seidler

Lakomec - Moliére

Liška Bystrouška - Leoš Janáček

Mandragora - Niccoló Machiavelli

Měšťák šlechticem - Moliére

Ostrov pokladů - Robert Louis Stevenson

Ostře sledované vlaky - Bohumil Hrabal

Perníková chaloupka - Václav Renč

Revizor - Nikolaj Vasiljevič Gogol

Romeo a Julie - William Shakespeare

Scapinova šibalství - Moliére

Sedmá pečeť - Ingmar Bergman

Šípková Růženka - Charles Perrault

Veselé paničky Windsorské - William Shakespeare

Veselka - Stanilaw Wyspianski

Zlatovláska - Josef Kainar




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz