Státní hrad Švihov

Žižkova, 340 12, Švihov, Tel.: +420 376 393 378, svihov@npu.cz
Švihov/Památky - Švihov


Popis místa
Státní hrad Švihov je skvostem, který stojí za to vidět zblízka, pokud možno ze všech stran a ještě lépe opakovaně. Unikátní vodní hrad nedaleko města Klatovy v Plzeňském kraji je otevřen veřejným prohlídkám i letním festivalům. Hrad je chráněn jako národní kulturní památka ČR. Natáčely se zde filmy Tři oříšky pro popelku, Tři životy nebo Zbojníci.

Žižkova, 340 12, Švihov
Telefon: +420 376 393 378
E-mail: svihov@npu.cz
Web: http://www.hradsvihov.cz

Naplánovat trasu

Historie Švihova sahá do konce 15. století, kdy jej nechal vystavět významný manipulátor Půta Švihovský. Hrad byl již od svých nákresů koncipován jako uměle vytvořený ostrov.

Jádro hradu tvoří dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami a obehnané dalším vodním příkopem, který spolu s několika přilehlými rybníky vytvářely umělý ostrov. Švihov se svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby.

lnteriéry mají návštěvníkovi přiblížit život na hradě v 16. století. Hrad je náznakově instalován renesančním nábytkem, přístupná je hradní kaple s freskou sv. Jiří a sbírkou gotických plastik, taneční sál s nádherným renesančním kazetovým stropem a hradní zbrojnice.

Až po zestátnění v druhé polovině 20. století se na Švihově začaly provádět restaurátorské a rekonstrukční práce. Interiéry nově obnoveného hradu vyvolávají autentický dojem středověké stavby. A to i přesto, že se původních propriet mnoho nedochovalo. Hrad Švihov je na seznamu Národního památkového ústavu a přes léto slouží mimo jiné jako sídlo kulturního festivalu České hrady.

Hrad Švihov nechal zbudovat na konci 15. století královský sudí Půta Švihovský, jeden z nejvýznamnějších můžu rodu Rýzmberků. Obratně se pohyboval na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského a nabyl nemalého vlivu a majetku. Kromě hradu Švihova připojil Půta k rýzmberskému panství také hrady Rábí, Horažďovice a Prácheň. Od krále jako zástavu za půjčení jistého finančního obnosu dostal do vlastnictví také Roudnici nad Labem v Severních Čechách nebo knížectví Kozelské ve Slezsku.

Hrad Švihov byl od prvotní myšlenky komponován jako umělý ostrov. Budovy v centrální dispozici tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží a uzavíraly tak čtverhranné vnitřní nádvoří. Chráněny byly pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem. Druhý pás hradeb také s vodním příkopem obkružoval jádro hradu a zesiloval tak možnosti obrany. Tato druhá stavební fáze byla však dokončena až po Půtově smrti (1504), tedy již na počátku 16. století. Na dostavbě se výrazně podílel i známý pozdně gotický architekt Benedikt Ried (Rejt). Oba vodní příkopy byly napájeny vodou z řeky Úhlavy.   

Po Půtově smrti zdědili hrad jeho dva synové Václav s Jindřichem. Nepodařilo se jim však panství udržet a museli se postupně svých majetků vzdávat. Hrad Švihov prodali roku 1548 Heraltu Kavkovi z Říčan a ze Štěkně, jehož dva synové se hradu o padesát let později v roce 1598 opět zbavili. Tentokrát byl kupcem Humprecht Černín z Chudenic.

Osudové období pro hrad nastává v první polovině 17. století, kdy ztrácí své původní funkce. Během Třicetileté války dvakrát odolal útokům švédských vojsk, ale po válce byl vydán císařův rozkaz k jeho srovnání se zemí. Ferdinand III. Habsburský chtěl demoličním dekretem vztahujícím se na výrazný počet českých hradů eliminovat možnost obsadit pevnosti loupeživými hordami, které byly jedním z důsledků dlouhotrvající války. Švihov tedy v té době, a z vůle krále, přišel o velkou část vnějšího opevnění a o oba vodní příkopy.
Černínům se demolici hradu podařilo zrušit. Hrad však nadále využívali už jen k hospodářským účelům. Z obou paláců se staly sýpky a předhradí hospodářským dvorem.

Tak byl hrad využíván pod vedením správců až do první poloviny 20. století a jeho údržba se omezovala jen na nejnutnější práce, až je v roce 1926 v úředních spisech označován jako „zřícenina“. O čtyři roky později si však k hradu našel vztah Eugen Černín, který provedl základní kroky k záchraně gotické památky včetně oprav zastřešení.

Druhou světovou válku hrad přečkal jako hospodářství bez větších škod a po válce byl jako součást černínského majetku konfiskován. V roce 1947 převzala správu nad hradem právě vzniklá Národní kulturní komise, která takřka neprodleně zahájila rozsáhlou průzkumovou a rekonstrukční činnost, jejíž nejnáročnější část se odehrála již v 50. – 60. letech 20. století. Na obnově se tehdy velkou měrou podílel ing. arch. Břetislav Štorm.

Po náročných stavebních rekonstrukcích vyvstala otázka instalací interiérů, což komplikoval fakt, že z původního vybavení se dochovalo jen velmi málo. Proto byla zvolena tzv. náznaková instalace, která má v návštěvníkovi vyvolat dojem zabydleného pozdně středověkého šlechtického sídla.

  Otvírací dny Čas
Duben So + Ne + svátky 10:00 - 15:00
Květen Út - Ne + svátky 10:00 - 16:00
Červen

Út - Pá

So + Ne + svátky

10:00 - 16:00

10:00 - 17:00

Červenec Út - Ne + svátky 9:30 - 17:30
Srpen Út - Ne + svátky 9:30 - 17:30
Září Út - Ne + svátky 10:00 - 16:00
Říjen So + Ne + svátky 10:00 - 15:00

Poslední prohlídka začíná s ukončením otevírací doby.

Pokud Velikonoce vycházejí na měsíc březen, je po celý velikonoční víkend otevřeno jako v měsíci dubnu.

Prohlídkový okruh „Hrad“

Prohlídkový okruh „Kuchyně“

Prohlídkový okruh „Hrad“ + Prohlídkový okruh „Kuchyně“

Termíny představení
Hrady CZ 2016
29.7.2016 - 30.7.2016 –

Hrady CZ 2016

Prohlídkový okruh „Hrad“
1.4.2015 10:00 - 31.10.2014 15:00 –

Prohlídkový okruh „Hrad“

Vyprodáno
Prohlídkový okruh „Kuchyně“
Vyprodáno
Dlouhodobé akce
Žádné dlouhodobé akce
Zkuste se přijít podívat příště.


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz