Dnešní návštěvníci mohou obdivovat pozůstatky mohutných zdí a některé, jako například okrouhlou jihovýchodní baštu, použít jako vyhlídky do kraje. Nedaleko je dokonce samostatná rozhledna. Na severozápad je pak z trosek výhled na hostinec s penzionem, je přitom potřeba vylézt na skalní vyhlídku po dlouhém dřevěném žebříku.
Písemný doklad z roku 1318 pochází ze smlouvy o postoupení Rabštejna Janu Lucemburskému. Za husitských válek zde sídlili nejprve příznivci husitství, kteří odtud plenili majetky olomouckých biskupů, později ho užívali naopak jejich odpůrci.
Roku 1464 hrad dostal do zástavy Jindřich z Jenštejna. Za něj byl Rabštejn rozšířený o jihovýchodní předhradí, ze kterého vznikl dolní hrad, chránící hradbou oddělené jádro na nejvyšším, severozápadním skalním ostrohu.
Za česko-uherských válek v 60. a 70. letech 15. století tu měl základnu pro výpady proti uherským vojskům Jindřich Tunkl. K Rabštejnu proto nakonec vyrazil sám uherský král Matyáš Korvín a roku 1483 ho dobyl. O tři roky později se o Rabštejnu hovoří jen jako o pustém hradu.
Bez posádky pak Rabštejn zůstal až do příchodu Švédů roku 1645, kteří zde vybudovali vojenskou základnu, později katolíky zničenou. Poslední doklad osídlení pak pochází z roku 1693, kdy sloužil k bydlení panských úředníků a hajného.
Zřícenina hradu je celoročně volně přístupná.
-
Dneboch, 295 01, Mnichovo Hradiště
-
V Pevnosti, 128 00, Praha 2
-
Bohy, 331 41, Bohy
-
Hradní, 680 01, Boskovice