Zkrocení zlé ženy

O hře a jejím autorovi:

Zkrocení zlé ženy patří mezi nejranější Shakespearovy hry, je datována  rokem 1594, což je ovšem spíše přibližný údaj. Vznik této komedie je typickým příkladem tehdejší praxe - divadelní texty vznikaly na základě oblíbených témat, často přepisováním a úpravami starších her nebo využitím různých legend či motivů z antické literatury. Příběh Petruccia a Kateřiny měl několik dalších bezejmenných pramenů, jimiž se slavný dramatik přinejmenším vhodně „inspiroval“.
Původní „Zkrocení“ bylo napsáno pro divadelní společnost Služebníci hraběte Pembrokea, hra se jmenovala Zkrocení jedné zlé ženy a vyšla 29 let před vydáním Shakespearovy verze. Na konci 16. století se totiž Anglií přehnala vlna moru a všechna londýnská divadla musela být z hygienických důvodů uzavřena. Pokud chtěly divadelní společnosti přežít, musely kočovat po venkově, rozpadaly se na menší skupiny a takový osud potkal i zmíněnou divadelní společnost. Kniha s původním textem hry zůstala u jedné skupiny a další vzniklé herecké skupinky si musely hru napsat znovu podle toho, jak si kdo pamatoval původní text.  Z těchto okolností zřejmě Shakespeare sepsal novou verzi oblíbené hry a starší příběh Petruccia a Kateřiny upravil k obrazu svému. Renesanční alžbětinské divadlo propojil se světem italské komedie dell'arte, citoval gagy, přebíral vtipy, prostě „půjčil“ si vše, co se muz původního textu hodilo a různorodé motivy a prvky hry spojil v harmonický celek.  Samotný příběh „krocení“ je však zřejmě ještě starší, po Evropě najdeme několik legend, podobných příběhu Kateřiny a Petruccia.
William Shakespeare vstoupil do londýnského divadelního života někdy v letech 1585 až 1592, pravděpodobně jako herec. Působil v několika hereckých společnostech a v roce 1594 se stal podílníkem společnosti Lorda Komořího, kde zůstal po zbytek své divadelní kariéry.
V roce 1599 se stal spoluvlastníkem divadla Globe a v roce 1608 ještě divadla Blackfriars.
Předpokládá se, že s dramatickou tvorbou  začal někdy v letech 1589 až 1592, kdy vznikla historická trilogie Jindřich VI. Někteří badatelé soudí, že Zkrocení zlé ženy musí být ještě mnohem starší. V dalším období už psal většinou pravidelně jednu komedii a jednu tragédii za sezonu.
Čerpal ze starších předloh i tvorby současníků, půjčoval si náměty z historie, z antické literatury, ale také z mytologie a legend, jeho vlastní interpretace však dokázala vždy zastínit původní zdroj a vytvořit novou kvalitu, nové autorské dílo. Už za jeho života vyšlo v prvním tzv. „kvartovém“ formátu osmnáct her. Jeho dílo - a tím i řadu poznatků o jeho díle a životě, pak do současnosti dochovalo především První folio (1623), ucelený soubor šestatřiceti her, jejž uspořádali jeho kolegové a herci.

Zkrocení zlé ženy v Divadle na Vinohradech:

Zkrocení zlé ženy bylo ve Vinohradském divadle uváděno třikrát, poprvé v roce 1932 (režie Jan Bor), poté v roce 1939 (režier František Salzer) a naposledy  v roce 1962 v režii Františka Štěpánka.
Jak tedy vykládat Zkrocení zlé ženy dnes? Od dob renesance se ženské a mužské role a vztah mezi nimi samozřejmě zásadně proměnily, ale některé principy vztahu mezi mužem a ženou jsou nadčasové.  Shakespearovská komedie je tedy, viděno současným okem, více než jen humornou  slovní bitvou opačných pohlaví. Je chytrým zrcadlem vztahů mezi mužem a ženou, životními partnery, ale také mezi otcem i dcerou či synem. Dotýká se základních hodnot, jakými jsou rodina a obyčejné lidské štěstí.
V nové inscenaci hrají: A. Elsnerová, F. Blažek, H. Vagnerová, M. Holý, O. Vlach, O. Brousek ml,
M. Novotný, L. Veselý, D. Bambas, J. Satoranský, J. Meduna, M. Kraus. D. Steigerwald, L. Polišenská

• Délka představení: 185 minut