Valašské muzeum v přírodě

Myšlenka na vznik Valašského muzea v přírodě pochází od bratrů Jaroňků. Ti do muzea promítli svůj zájem o umělecké řemeslo. Inspiraci našli mimo jiné i na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze, která proběhla v roce 1895. Jako ideální místo pro realizaci svého nápadu zvolili valašskou osadu, ve které stála skupina lidových staveb. Stavení byla realizována podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče.

Roku 1911 došlo k založení muzejního spolku v Rožnově a o dva roky později byl předložen první projekt muzea. V roce 1925 se v areálu budoucího muzea konal první valašský folklórní festival pod názvem Valašský rok.

V 60. letech byl realizován projekt rekonstrukce modelu Valašské dědiny, na rožnovské pasece tak vyrostlo 40 nových objektů. I nadále se areál rozrůstal, nejnáročnější byla výstavba areálu Mlýnské doliny.

Dřevěné městečko

Je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě, jakož i nejstarším muzeem v přírodě v celé střední Evropě. Areál byl otevřen v roce 1925 a postupně doplňován o další stavby. Dřevěné městečko prezentuje způsob života na malém městě v období od poloviny devatenáctého století až po první čtvrtinu století dvacátého. V době hlavní sezóny zde probíhají programy, připomínající obřady, obyčeje a dovednosti našich předků. Návštěvníci zde mohou například spatřit ruční výrobu tradiční kamenných brousků či dlabání drobných domácích výrobků ze dřeva. Nositelé tradice lidových řemesel pomáhají uchovávat tato netradiční řemesla stále živá. Dřevěné městečko je také dějištěm několika mezinárodních folklorních festivalů a mnoha kulturních pořadů. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut. Možná je také individuální prohlídka.

Valašská dědina

Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd.

Mlýnská dolina

Mlýnska dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon.

Pustevny

V polovině 18. století byla nedaleko první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka. Přestože byli už v roce 1782 císařským výnosem poustevníci zrušeni, začalo se místu s opuštěnou poustevnou v katastru obce Prostřední Bečva až dodnes říkat Pustevny. Posledním poustevníkem byl údajně pověstný Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784. Až v souvislosti s rozmachem turistického ruchu v závěru 19. století se na Pustevnách začalo se stavební činností.