Divadlo Na zábradlí

Anenské náměstí, 110 00, Praha 1, Tel.: +420 222 868 870, nazabradli@nazabradli.cz
Praha 1/Divadla - Praha 1




Divadlo Na zábradlí

divadlo-na-zabradli-3.jpg
Divadlo Na zábradlí patří dlouhodobě k tomu nejlepšímu, co na pražské divadelní scéně existuje. Zdejší inscenace Petra Lébla získaly mnohá ocenění a právě jeho práce dovedla divadlo v 90. letech na vrchol. V 60. letech zas patřilo k jedné z líhní českého absurdního dramatu. Jako kulisák tu působil Václav Havel, jehož Zahradní slavnost tady měla premiéru. V sezóně 2013/2014 divadlo oslavilo 55. výročí a chystá se vykročit novým směrem.
Mapa - Divadlo Na zábradlí

Anenské náměstí, 110 00, Praha 1

Telefon: +420 222 868 870
E-mail: nazabradli@nazabradli.cz
Web: http://www.nazabradli.cz


Divadlo Na zábradlí má za sebou bohatou historii. Za více než 50 let jeho existence se tady vystřídala celá řada významných osobností české dramatiky, mezi nimi například Jiří Suchý, Jan Grossman, Petr Lébl nebo J. A. Pitínský, kteří tady vytvořili nespočet legendárních inscenací. Divadlo se i nadále řadí k umělecky nejkvalitnějším stánkům svého druhu v České republice a stále se těší velké přízní diváků. 

Od začátku sezóny 2013/2014 v divadle působí nové vedení. Ředitelem se stal Petr Štědroň, uměleckým šéfem byla jmenována Dora Viceníková a režie se ujal Jan Mikulášek. Tento umělecký tým sem přešel z brněnské Reduty.

Dramaturgie divadla chce rozvíjet poetiku inscenování textů, které původně nebyly pro divadlo určené. Na programu se tak objevují představení jako Anna Karenina, Kabaret Kafka, Buržoazie nebo třeba Korespondence V + W. Tyto hry byly původně inscenovány právě v Redutě, v Praze se však objevují v novém hereckém obsazení a s novou scénou.

Divadlo Na zábradlí má i svou alternativní scénu. Jmenuje se Eliadova knihovna a je určena převážně mladým tvůrcům. Konají se tady scénická čtení, projekce i divadelní představení. Zdejší inscenace se pyšní takovými názvy, jako je například Othello is black, Ďábel spí v kříži na kozách, Pláč nočního kozodějě nebo třeba Jak šli Hovňousek a Kladivopád světem. Kromě toho zde nastudovávají i pohádky, se kterými pak na požádání vyjíždějí i do škol a školek.

Do divadla se vstupuje z Anenského náměstí, napravo od vstupní haly je šatna, nalevo je příjemná divadelní kavárna, kterou se prochází do hlavního sálu. Ten má kapacitu 176 míst, z toho 40 jich je na balkóně. Sál má pouze mírnou elevaci a je zde jenom jedna boční ulička. Eliadova knihovna (někdy také zkušebna) má kapacitu 50–70 lidí. Komorní divadelní představení se můžou konat i v podkrovní zkušebně s kapacitou 50 sedících diváků.

Historie Divadla na Zábradlí se začala psát koncem 50. let minulého století. Tehdy založila skupinka umělců kolem Heleny Philippové, Ivana Vyskočila, Jiří Suchého a Vladimíra Vodičky profesionální divadlo. Jméno mu dali podle uličky vedoucí z Anenského náměstí na nábřeží. Prvním představením bylo Kdyby tisíc klarinetů od Jiřího Suchého, tzv. divadelní leporelo s písničkami, které mělo premiéru 9. prosince 1958. O několik měsíců později se k tvůrčímu týmu připojil ještě Ladislav Fialka se svojí pantomimickou skupinou. Činohra a pantomima se na jevišti divadla objevovaly vedle sebe až do Fialkovy smrti v roce 1991.

Na počátku 60. let pak nastal jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii divadla, příchod režiséra Jana Grossmana, scénografa Libora Fáry a kulisáka Václava Havla, který se později stal dramaturgem a dramatikem. Tak začala nová éra divadla – éra absurdního divadla v jeho české podobě. K tehdejším slavným inscenacím, které byly kritikou ceněny u nás i v zahraničí, patří například Zahradní slavnost, Král Ubu nebo Kafkův Proces. V roce 1968 došlo k nucenému odchodu Václava Havla a Jana Grossmana. V 70. a 80. letech se pak do divadla stahovali filmoví tvůrci nové české vlny, kteří měli v době normalizace znemožněno pracovat. Jedním z nich byl například Evald Schorm. Jeho inscenace Hamleta nebo třeba Bratrů Karamazových se staly v 70. letech kultovními.

Po smrti Jana Grossmana, který se do divadla na krátkou dobu vrátil, byl v roce 1993 uměleckým šéfem jmenován Petr Lébl. Ten na prknech divadla vytvořil řadu nezapomenutelných inscenací, za které získal nejedno ocenění. Režíroval tu například Čechovovy hry Racek, Ivanov a Strýček Váňa nebo Gogolova Revizora. Jeho tragická smrt v prostorách divadla, kde působil, nezmařila jen život jednoho nesmírně talentovaného člověka, ale naplno zasáhla i umělecký soubor Divadla Na Zábradlí.

Do vedení divadla, které chtělo pokračovat v započaté linii netradiční umělecké scény, nastoupili v roce 1999 Jiří Ornest, Ivana Slámová a J. A. Pitínský. Toho o čtyři roky později vystřídal režisér Jiří Pokorný. Nová dramaturgie divadla se rozhodla prokládat klasické dramatické texty českými i světovými premiérami. V souvislosti s tím uskutečnila projekt Československé jaro, který si to kladl za cíl.

V roce 2010 pak začalo divadlo pod vedením nového šéfa Davida Czesanyho s tematickými sezónami. V září roku 2013 divadlo ukončilo jednu éru svého působení. Post ředitele opustila Doubravka Svobodová, která v čele divadla stála 20 let, během kterých s ním zažila mnoho úspěchů a ocenění. Novým ředitelem byl jmenován Petr Štědroň.

Obrázek
Petr Čtvrtníček
Obrázek
Natália Drabiščáková
 
Obrázek
Honza Hájek
 
Obrázek
Ladislav Hampl
 
Obrázek
Petr Jeništa
 
Obrázek
Dita Kaplanová
 
Obrázek
Miloslav König
 
Obrázek
Anežka Kubátová
 
Obrázek
Ivan Lupták
 
Obrázek
Stanislav Majer
 
Obrázek
Leoš Noha
 
Obrázek
Jiří Ornest
 
Obrázek
Jana Plodková
 
Obrázek
Magdaléna Sidonová
 
Obrázek
Marie Spurná
 
Obrázek
Jiří Vyorálek
 
Obrázek
Jakub Žáček
 
Obrázek
Anna Karenina
Obrázek
Obrázek
Boarding Home
Obrázek
Buržoazie
Obrázek
Cizinec
Obrázek
Divadlo Gočár
Obrázek
Doktor Živago
Obrázek
Europeana
Obrázek
Kabaret Kafka
Obrázek
Korespondence V+W
Obrázek
Pískoviště
Obrázek
Požitkáři
Obrázek
Šedá sedmdesátá
Obrázek
Šílenství
Obrázek
Ubu se bavi
Obrázek
Velvet Havel
Obrázek
Višňový sad
Obrázek
Zlatá šedesátá

 

Obrázek
            Anamnéza



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz