Vstup do rudných dolů

Pokus o dataci ražby této jedné z nejznámějších štol ve vrchu Mědníku je problematická. Mapa dokumentující těžbu na Mědníku, která vznikla kolem roku 1800, lokalizuje vstup do štoly s názvem a přípiskem hodnotící dílo jako uzavřené a vytěžené. Stěny štoly vypovídají o různích způsobech ražby, nejzajímavější jsou dozajista úseky chodeb, které pokrývá silná vrstva sazí, která je připisována archaické technice dobývání hornin tzv. krušení čili sázení ohněm. Tato technika byla využívána především ve středověku a spočívala v narušení horniny silným žárem rozdmýchaným rychlým prouděním vzduchu. Ve štole jsou tyto stopy dochovány na značně dlouhém úseku. Spolu s pečlivými masivnímy zakládkami z tvrdého hlušinového kamene formou suchých zdí. Profil štoly v celé délce svědčí o pečlivé ruční práci předindustrialního období. Lze uvažovat, že štola je svědkem nejstarších počátků dolování na Mědníku, které spadá na sklon středověku. Zdejší rudy byly tvořeny hlavně sulfidy - pyrothinem, pyritem, sfaleritem, chalkopyritem, které převládaly nad oxidickou rudou Femagnetitem.