Prohlídkové trasy A + B + C

Expozice s názvem "Uran v českých dějinách", kterou připravilo Hornické muzeum Příbram v areálu Památníku Vojna, seznamuje s vývojem uranového hornictví v průběhu posledních dvou století a s jeho vlivy na vědní, technickou a společenskou sféru u nás a současně zdůrazňuje pozici uranového hornictví jako jedné z výrazných dominant novodobých dějin českých zemí. Je rozvržena do více než deseti tematických celků s tím, že akcent je položen především na technickou charakteristiku a je podpořen více než stovkou vyobrazení, množstvím modelů i cennými hmotnými exponáty, mezi kterými nechybí ani skanzen důlní techniky uranových dolů.

Vznikl expoziční projekt, který dosud nebyl v České republice ani v zahraničí v takovémto rozsahu komplexně zpracován. Autorem scénáře expozice je jeden z nejvýznamnějších českých báňských historiků PhDr. Jiří Majer, CSc., výtvarné řešení uskutečnil ateliér předního českého výtvarníka Miroslava Žálka podle ideového návrhu ředitele muzea PaedDr. Josefa Velfla. Projekt byl realizován během posledních šesti let za finanční účasti Ministerstva kultury ČR, Středočeského kraje a díky materiální i odborné pomoci ze strany DIAMO, s. p. Volně navazuje a doplňuje stálou expozici "Třetí odboj a perzekuce po roce 1948", která je umístěna rovněž v areálu Památníku Vojna. Návštěvník se zde mimo jiné seznámí s významem středočeského regionu v dějinách uranového hornictví.

Jízda vláčkem probíhá na 300 m dlouhé trati umístěné do areálu Památníku Vojna Lešetice v rámci skanzenu důlní techniky někdejších Uranových dolů Příbram. Jedná se o jízdu v důlních vozících tažených lokomotivou typu Metallist ze 70. let 20. století.

Nekonečné plátno v objektu bývalé nové kuchyně - unikátní umělecký výtvarný projekt vzešlý z iniciativy české umělecké společnosti ORBIS PICTUS: EUROPA (Ivan Bukovský a Lubomír Pešek) byl dosud realizován v letech 2001-2005 pod záštitou Senátu České republiky a Českých center v zahraničí s cílem posílit vědomí evropské sounáležitosti. Výstavy probíhaly v Nizozemí, Francii, Rakousku, Německu, Itálii, Rumunsku, Ukrajině, Slovensku, Polsku, Bulharsku, Rusku, Walesu, Severním Irsku, Irsku, Švédsku a Maďarsku.

Podstatou projektu bylo vytvoření tzv. Nekonečného plátna. Umělci jednotlivých zemí, ve kterých se akce pořádala, vyjádřili svou uměleckou vizi na evropské téma namalováním obrazů akrylovými barvami na dvanáct metrů dlouhé pásy malířského plátna. Každý výtvarník měl k dispozici vymezenou část o rozměrech 70 x 50 cm. Pomalované pásy plátna pak byly po převezení do Čech postupně spojovány v "nekonečný obraz". Výsledek představující jakési "superpanorama" či spíše výtvarnou podobu vyvolaného kinofilmu s jednotlivými pokreslenými políčky, je svého druhu největší na světě.