Povídání k návrhu znaku a vlajky pro obec ŽIŽICE
Figura berly – představuje heraldické vyjádření sochy sv.Prokopa, významné stavební památky na území obce darované v roce 1741 Břevnovským klášterem, tehdejším majitelem kladenského panství, k němuž Žižice patřily. Berla je jedním z typických atributů tohoto českého zemského patrona a objevuje se jako zřetelný komponent na Žižické stavební památce. Obecně je berla symbol moci a práva.
Figura berly ve spojení se čtvrcením štítu – symbolizuje spojení Žižic ( reprezentovaných berlou ) s dalšími čtyřmi místními částmi ( jejichž počet odpovídá počtu znakových polí ).
Figura lipového listu, případně dvojice či lipové větévky – připomíná památné lípy na území dnešní obce a současně také odkazuje na někdejší příslušnost některých místních částí obce k panství Slaný a současnou regionální vazbu obce k městu Slaný, v klenotu jehož znaku
Spatřujeme také zlaté lipové lístky ( někdy označované jako srdíčka ) na černém orlím křídle. Počet pěti listů na větévce vystihuje spojitost místních částí v jeden celek.
Figura červeného zvlněného pole - znaku symbolizuje Červený potok, v jehož okolí se obce a její místní části nacházejí.
Ves 6 km severovýchodně od Slaného na potoku Červeném, přifařeny jsou ke Zvoleněvsi, pošta Slaný, škola dvoutřídní v místě. Opodál obce je slovanský hřbitůvek z prvních dob křesťanství, o něco blíže k obci známé předhistorické naleziště skrčenců typu Unětického. Vzácné vykopávky odtud nacházejí se v Národním museu pražském. Uprostřed vsi říká se "na dvořišti", kde jsou dosud znáti stopy jakýchsi starých základů. Písemných památek o Žižicích je velice málo. V roce 1416 připomíná se Jan Rošt ze Žižic, r. 1447 zapsal Mikeš, kožešník z Prahy, Žižice Václ. Cardovi z Petrovice a jeho synu. Do r. 1548 patřila část Žižic ke Kladnu, na to k Velké Dobré a od r. 1580 znovu ke Kladnu. Ves byla již dávno rozsáhlá a bohatá, neboť záduší kostela dolínského mělo na třinácti usedlostech tamních váznouti 18 železných krav. V obci nachází se socha sv. Prokopa, postavená konvetem Benediktinského řádu v Břevnově roku 1741. Žižice mají válcový mlýn, cihelnu, pěkné přírodní divadlo, čítají 49 domů a 265 obyvatel. Zajímavé a obšírné detaily o osudech této obce a jejich jednotlivých usedlících obsaženy jsou v pečlivě vedné rodinné kronice pana Frant. Procházky tamtéž.
- Vladimír Jelínek (*1934) – sklářský výtvarník
- Alois Ušák (1875 - 29.8.1935) – žižický starosta a senátor prvorepublikového Národního shromáždění.
- Josef Richter (16.5.1911 - 6.12.1989) – pilot RAF ve druhé světové válce
Územím obce procházela linie tzv. Pražské čáry předválečného československého opevnění. Z desítek objektů se dochovaly a byly restaurovány dva - objekt lehkého opevnění vz. 37 A-9/22/A-120Z na sz. okraji Žižic při silnici od Vítova a objekt lehkého opevnění vz. 36 IXb/43/A v zalesněné stráni nad Mlýnkem.
Na návsi se nachází pamětní deska k uctění památky obětem světových válek v letech 1914–1918 jmenovitě Boh. Grünwaldovi a Josefu Vojtěchovi a roku 1938 - 1945 beze jmen.
Na rozcestí mezi Žižicemi, Drnovem a Zvoleněvsí se nacházela Žižická lípa.