V současné době žije v Životicích přibližně 620 obyvatel na území o katastrální výměře 9,09 km². K osamostatnění Životic od nedalekého Nového Jičína došlo 1.1. 1993, tedy v den vzniku samostatné České republiky. Dominantou malebné obce je zděný chrám sv. Jana Křtitele. V jeho blízkosti se nachází nově zrekonstruována Základní a Mateřská škola. Okolní krajina je ideálním místem pro nenáročné procházky či projížďky na kole. Pro návštěvníky obce je připraveno občerstvení v restauraci Obecník, u něhož se nachází i nové parkoviště.
Od 1.1.1993 samostatná obec, položená 332 m nad mořem v údolí, kterou obklopuje ze severovýchodu hora Jedle ( 546 m n.m. ) a Hlásnice, z jihu Mořkovská hora ( 429 m n.m. ). Údolím protéká řeka Jičínka, podél které jsou rozloženy v délce 3 km rodinné domy. Na katastru o výměře 9,05 km² žije 562 obyvatel. Svůj název dostaly od osobního jména “ Žibota „.
Životice patřily mezi pohorské vesnice, které byly až do třicetileté války české. První písemná zmínka pochází z roku 1399. Náležely od roku 1411 ke štramberskému panství a od roku 1558 až do zániku feudalismu k novojičinskému panství.První zmínku o fojtovi nacházíme až v roce 1516. životice jsou známy jako první vesnice, která se roku 1523 vyplatila z roboty a svou svobodu si uhájila až do třicetileté války, Fara se připomíná k roku 1337, okolo roku 1560 se stala luterskou, za třicetileté války zanikla a obnovena byla roku 1689. V 17. století se obec poněmčovala.
Za zmínku stojí i to, že součásti obce byla i obec Zdislavice, která se nacházela v dolině mezi horou Jedlí a Hlásnicí, a pravděpodobně zanikla živelnou pohromou. Počátkem 18. století žila v životických lesích Gajduškova loupežnická rota, která naháněla hrůzu celému okolí. I když byl Gajdušek s několika svými přívrženci roku 1719 v Novém Jičíně popraven, někteří zbylí zbojníci až do roku 1736 znepokojovali stále tento kraj. V roce 1898 se našlo v Životicích při kopání u jedné stoleté lípy na statku 92 kusů zlatých uherských dukátů z 15. a 16. století. Majitel statku - rychtář je rozdal chudým rodinám.
V obci byla škola, která byla při povodni v roce 1760 stržena. Nedaleko ni zásluhou Tereziánské akademie byla vybudována nová budova, ve které se začalo učit roku 1821. Kromě německé školy zde existovala od roku 1919 také česká menšinová škola. Za okupace se Životice staly součástí Německa. Byly osvobozeny 6.-7. května 1945
Osamostatněním obce Životice u Nového Jičína od Nového Jičína k 1.1.1993 začíná samosprávné rozhodování občanů o životě a dění ve své obci. Obec je celoplošně plynofikována, jsou položeny rozvody místní telefonní sítě a kabelové televize, provedena rekonstrukce rozvodů nízkého napětí a veřejného osvětlení a zahájena výstavba chodníků se zatrubněním otevřených příkopů. Postupně jsou opravovány budovy Hasičské zbrojnice, Obecního úřadu, hospody Obecník, povrchy místních komunikací a mostů, za hospodou Obecník a u kostela je vybudováno parkoviště, v areálu TJ je vybudováno nové asfaltové hřiště
Obecní symboly
Obecní znak a prapor - udělen obci Rozhodnutím č. 50 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 19. května 1998.
Popis
V zeleném štítě na zlatém dvojvrší stříbrný kůň ve skoku obrácený doprava ke zlatému listnatému stromu, v praporu dva žluté pruhy zastupují návrší a listnatý strom.
Na místě původního dřevěného kostela sv. Jana z roku 1451, který v roce 1898 zcela shořel, byl postaven kostel nový – zděný. Z tohoto období se zachoval dřevěný oltář, jehož vznik se datuje k roku 1482 a v současnosti je uložen v Moravské galerii v Brně. V roce 1902 byl vystavěn nový zděný chrám sv. Jana Křtitele