Žernovník

Počátky osídlení obce Žernovník lze podle četných archeologických nálezů klást dlouho do minulosti před první písemnou zmínkou o osídlení (1351). Prostorové poměry poukazují na způsob vzniku obce. Žernovník vznikal na křižovatce cest vedoucích z Blanska přes Černou Horu, s cestami vedoucími z Žernovníku do Milonic a Lipůvky a z Žernovníku směrem do Lubě. Na trojúhelníku, v němž se tyto komunikace prolínají, vznikaly první zemědělské usedlosti. Jako základ osídlení se v místní kronice připomínají čtyři grunty a stavení pěti podsedků. Kolem těchto krystalizačních jader, která sama o sobě vznikala rovněž postupně, se rozvíjelo osídlení obce.
Původní roubené dřevěné domky byly postupně nahrazovány zástavbou využívající mimo dřeva i kvalitní pískovec z místních zdrojů. Ten dal obci nejen jméno, ale výrazně ovlivnil i tvářnost stavebních objektů. Uvedené stavební materiály doplňovaly i nepálené cihly, jejichž používání bylo pro rozvoj obce v minulosti rovněž příznačné.
První písemná zmínka o Žernovníku je datována rokem 1351. V té době byla obec v držení vladyků z Jenče. V té době je obtížné mluvit o obci, neboť se jednalo o vznikající osadu při silnici z Brna přes Tišnov na Černou Horu. Její obyvatelé obdělávali půdu, využívali okolních lesních porostů a využívali polohy na křižovatce cest, které se zachovaly dodnes. Během své historie obec měnila často své majitele.

Již v roce 1375 upsal Oldřich z Boskovic své manželce na Žernovníku roční důchod 5 hřiven a 20 grošia ve stříbře.V  roce 1389 je doložen prodej dvora a 2 polí Stachcvi. z Kokor. Prodávajícím je tehdejší majitel Žernovníka Jan z Lomnice. V té době se majitelé měnili velmi často, neboť již v roce 1390 je upsán nový podíl na Žernovníce, tentokrát pro manželku Vaňka z Boskovic. Majitelské vztahy se však počaly stabilizovat od roku 1389 kdy byla osada Žernovník součástí panství Černohorského, které náleželo kromě jiných držav pánům z Boskovic. Prvním z Boskovických pánů, který držel Žernovník je již zmíněný Vaněk z Boskovic řečený Černohorský a po něm držel jeho rod Žernovník až do roku 1597, kdy byli posledními majiteli z rodu Boskovických bratři Albrecht a Jan Šembera. Janem Šemberou z Boskovic vymírá rod pánů z Boskovic dne 30.4.1597 po meči.

V další historii náleží osada Žernovník k Černé Hoře. V 15. až l7.století se v okolních lesích zdržovali lupiči, kteří , měli  svůj hlavní úkryt "na Brlohách" v okolí dnešní Závisti a proti kterým zasahovala i zemská hotovost z Brna. Svou činností a loupežemi ohrožovali zejména kupce a pocestné na cestách, procházejících i Žernovníkem.
V období 30.leté války v roce 1623 řádila v Žernovníce a okolí nakažlivá kožní nemoc, zavlečená sem vojskem. V letech 1831, 1832 a 1850 byl Žernovník stižen cholerou. Tato zhoubná epidemie měla za následek úbytek obyvatel, byla příčinou hospodářského úpadku obce a okolí. Těmto pohromám předcházela v roce 1830 silná vichřice a bouře, která zle poničila domy v Žernovníce a strhla mnoho střech. Bouří a vichřicí utrpěla značné škody i blízká Černá Hora. Farností náležel Žernovník od roku 1642 k Bořitovu. K tomuto datu jsou v Bořitově vedeny i matriky. Od roku 1857 je matrika přenesena na Černou Horu a tím i Žernovník se sem dostává farou i školou. V roce 1900 je připomínána jednotřídní škola, od tohoto data přísluší Žernovník školou do Černé Hory, a je tomu tak dodnes.
Název obce pochází pravděpodobně od "žernovů" - mlýnských kamenů, které se zde s největší pravděpodobností vyráběly z místní suroviny. Žernovník nebyl nikdy rozsáhlým osídlením. Na počátku l7.stol. je zde uváděno 9 domů. V roce 1846 je to již 32 domů s 204 obyvateli a v roce 1902 37 domů, 40 rodin a 224 obyvatel.

• Kaple sv. Vavřince

(Zdroj: Wikipedie)