Želiv se nachází v malebném údolí Českomoravské vrchoviny na soutoku řek Želivky a Trnávky. Se svou nadmořskou výškou 405 m je nejníže položenou obcí v oblasti Pelhřimovska. Krásna krajina, voda a lesy předurčují Želivsko k rekreaci, sportu a turistice.
Hlavní dominantou obce je premonstrátský klášter, jehož historie sahá až do první poloviny 12.století. Archeologické nálezy avšak dokazují, že zdejší kraj byl osídlen již ve 3. a 4. století našeho letopočtu. Jméno obce je odvozováno od staročeského Želevo – Žalov. V současné době má Želiv 1160 obyvatel.
V souvislosti s klášterem je Želiv uváděn v bule papeže Honoria III. z roku 1226. Klášter byl založen roku 1139 přemyslovským knížetem Soběslavem I. a osazen benediktiny. Roku 1149 zde byli benediktini vystřídáni řádem premonstrátů, který zde sídlí dodnes. Historie kláštera je velmi bohatá a nelze ji proto vylíčit několika větami. Připomeňme snad ještě, že želivský klášter několikrát vyhořel a byl restaurován významnými osobnostmi, jako např. slavným stavitelem Janem Blažejem Santinim a v letech 1950 – 1954 byly prostory kláštera přeměněny na internační tábor pro nepohodlné kněze a řeholníky z celého tehdejšího Československa.
Vedle kostela Narození Panny Marie se nachází v Želivě ještě hřbitovní kostel Sv. Petra a Pavla, založený roku 1139. V těsné blízkosti Želiva vynikají elegantním barokním slohem kapličky a Boží muka, které jsou opředeny řadou pověstí. Opět připomeňme alespoň kapličku Nalezení svatého kříže na Kalvárii nacházející se nad Želivem, která je viditelná již z dalekého okolí.
Řeka Želivka pramení v křemešnických lesích ve výšce 712 m.n.m. Trnávka je hlavním přítokem Želivky, pramení na Mladovožicku v nadmořské výšce 678 m. V okolí Želiva je vybudováno několik vodních děl. Přehrada u Sedlice (35 ha) byla postavena v letech 1926 – 1927. Pod ní, nad Želivem byla v roce 1925 – 1928 vystavěna vyrovnávací nádrž (8,8 ha), kterou želivští nazývají Malou přehradou. Vodní dílo Trnávka (84 ha) bylo postaveno v letech 1977 – 1981. Pod přehradou je vybudován umělý kanál sloužící jako slalomová dráha o délce 542 m.
O tom, že je Želiv významnou obcí svědčí i to, že tu působila či pobývala celá řada známých a významných osobností. Jmenujme jen některé: Vít Bohumil Tajovský – opat želivského kláštera, Gustav Mahler – významný hudební skladatel, Bohuslav Martinů – rovněž významný hudební skladatel, Bohumil Bouda – klavírní virtuos a učitel hudby, Josef Čapek – malíř a spisovatel, Jan Želivský – husitský kazatel a mluvčí pražské chudiny, atd.
Želiv a okolí, to je krásná krajina prolínající se s osobitou a krásnou architekturou, bohatou historií, které Vás zvou k návštěvě.
- Dr. Karel Moudrý – poslanec, přítel spisovatele Karla Čapka a jeho bratra malíře Josefa Čapka, kterého v roce 1939 do Želiva přivedl. Josef Čapek zde pobýval na letním bytě a byl ze Želiva odvezen do koncentračního tábora.
- Jan Želivský – známý husitský vůdce lidu;
- René Decastelo (* 1973) – spisovatel a redaktor.
(Zdroj: Wikipedie)
Největší památkou je premonstrátský klášter, který byl založen v roce 1139 Soběslavem I. Zpočátku patřil benediktinům, ale již v roce 1149 sem nastoupili premonstráti, kteří zde s malými přestávkami sídlí dodnes.
Želivský klášter byl několikrát přestavován, mj. kvůli předchozím požárům. Poslední zásadnější úpravy pocházejí ze začátku 18. století, kde je provedl Jan Blažej Santini ve stylu barokní gotiky. V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako koncentračního tábora (ofic. koncentračního kláštera), v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů.
Ke klášteru přiléhá i gotický barokně upravený kostel Narození Panny Marie, který je pro svou výšku dominantou okolí.
Další památkou je památný dub rostoucí nedaleko kláštera, na břehu rybníka. Dále pak ještě socha Jana Želivského v místním parku.
Za návštěvu stojí i Paní skála, pod níž leží Vyrovnávací nádrž Želiv.