Žalany

Pražská, 417 63, Žalany, Tel.: +420 417 872 131, ouzalany@volny.cz
Žalany/Společnost - Žalany




V Žalanech se nachází škola,  školka, kulturní dům a hospoda.

 První písemná zmínka pochází z roku 1400, kdy je ves majetkem kapituly u sv. Apolináře v Praze. Dále ji vlastnili 1420 vladykové z Minic, 1436 Jakoubek z Vřesovic, 1467 Jan Ilburk, 1498 – 1590 panství hradu Doubravská hora. V  roce 1561 je uváděno 18 sedláků. Léta 1590 – 1850 vlastní ves panství Teplice.  
     V roce 1567 se zde narodil kalvinistický  kněz Havel Žalanský zvaný Phaeton a prožil tu i dětství. Ve dvaceti čtyř letech byl ověnčen bakalaureátem svobodných umění a posléze se věnoval povolání duchovního, vyznávaje kalvinistické učení. K roku 1600 je připomínán jako farář v Ledči (nad Sázavou), pak od r. 1602 působí u svaté Barbory v Kutné Hoře a na závěr svého, na tehdejší dobu nikoli krátkého života, zakotvil u svatého Jiljí na Starém Městě v Praze. Byl znamenitým kazatelem, ale také činným spisovatelem. Napsal kolem 34 nábožensko – vzdělávacích knížek (většinou kázání). Obsahem bylo moralizování a kritika tehdejších poměrů. Ve svých spisech útočí na dogmata katolické víry. Křísí a obhajuje památku Husa a Jeronýma  jež nazývá mučedníky. Později onemocněl dnou a v pohnutém roce 1621, 21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů, zemřel.
      V roce 1646 řádil v Žalanech, Bořislavi, Rtyni a Malhosticích silný orkán a nečas a učinil z krajiny spoušť. R 1689 nechal postavit sedlák Jan Svoboda na své náklady na žalanské návsi kapli. Malá stavba se však nedochovala – byla zbořena v 19. století - nahrazena velkou kaplí svatých Fabiána a Šebestiána. Nádherná socha Vítězného Krista, která se tyčí na sloupu uprostřed návsi, je pravděpodobně nejstarší dochovanou památkou. Nechal ji vyhotovit Jan Richter, obyvatel Žalan, 25. května 1695 – jak se může kdokoli přesvědčit četbou nápisu na soklu. Léta Páně 1852 byla přenesena ze Žalan na křižovatku státní silnice a cesty do Lelova. Po necelých sto padesáti letech byla obecním úřadem opět přenesena na náves, nákladně a kvalitně opravena a nyní náves opět zdobí.
       Po 1. světové válce přišla na Teplicko velká skupina ortodoxních Židů – uprchlíků z východní Evropy, kteří se tu usadili. V roce 1932 čítala Židovská náboženská obec v Teplicích kolem pěti tisíc osob. Její obvod tvořily kromě Teplic a velkého množství okolních obcí i obec Žalany. Ke dni 28. 8. 2006 v Žalanech žilo 484 obyvatel.
 
Z různých pramenů poskládala a zapsala Mgr. Blanka Pahorecká. Dr. Martinu Šístkovi děkuji za korekci a drobné úpravy.
 
     První zmínka pochází z r. 1365. Leží na úpatí Teplického vrchu v Českém středohoří.  Na návsi  stojí  pozdně  barokní kaplička a za ní železný obelisk připomíná, že se zde v r. 1779 zdržel Josef II. Naproti kapličce stojí hrázděný statek čp. 3 s pěknou zdobenou branou.
    Rok  1680 náleží v Čechách  17. století k nejsmutnějším. Rozšířil se totiž po celém jeho území mor. I v Českém středohoří si vyžádal nemalý počet obětí, jen v Lelově zemřelo 8 lidí.
     V roce 1868 bylo stanoveno, že se sousední politická obec Bořislav rozpadá na Bořislav a Bílku a na politickou obec Žalany s osadami Starosedly a Lelov.
     Vývoj obce ve 2. Polovině 19. století probíhal klidně. Průmyslový rozmach se této vysoko ve Středohoří položené vesnice nikterak nedotkl, ještě v r. 1885 docházely děti z Lelova, stejně jako z nedalekých Žalan, Starosedel a Bílky do dvoutřídní školy v Bořislavi.
     Na cestě z Bořislavi do Lelova stávala na místě dnešní křižovatky silnice E 55 a odbočky na Lelov socha Jana Nepomuckého. Tímto umístěním jsme si jisti, neboť ještě v šedesátých letech, dle svědectví pamětníků, žalovala svým torzovitě zachovalým stavem. Při poválečném obrazoborectví přišel Nepomuk o hlavu a i v pozdějších letech byl neúdržbou a vandalismem poškozován. Plastika byla odstraněna s největší pravděpodobností v sedmdesátých letech 20. století.

  • Kaple – stojí v obci nad silnicí do Bořislavi. V průčelní věžičce litinový zvon s velmi úzkým krkem.
  • Kaple sv. Fabiána a Šebestiána. Mohutná kaple s čtverhrannou průčelní věžičkou bez zvonu, postavená na počátku 19. století, stojí na návsi v obci.
  • Sloup se sochou Ecce Homo.
  • Kaple v Černčicích. Kaple stojí na návsi v obci, je zcela prázdná. V drobné průčelní věžičce malý zvon.
  • Kaple sv. Antonína v Lelově. Kaple z konce 18. století stojí v obci při průjezdní silnici. V centrální věžičce litinový zvon podlouhlého tvaru s dřevěnou hlavou.



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz