Obec se nachází na východě Moravy poblíž slovenské hranice v okrese Vsetín, v údolí mezi 4 vrcholy západního pohoří Javorníků: Žár – 689 m.n.m., Děhýl – 725m.n.m., Radošov 756 m.n.m. , Filka – 759 m.n.m. a zástavba je rovnoměrně rozložena podél místního potoka Zděchovka po úbočích celého údolí. Nejvyšším vrcholem nad jižní částí obce jsou Butorky 828 m.n.m.
Svou polohou se řadí jako 4. nejvýše položená obec na Valašsku. Místní potok Zděchovka má tři přítoky, Mísenský, Taroženský a Radošovský potok.
V posledních dvou dekádách se podařilo v obci realizovat mnoho významných investic – výstavbu vodovodu, plynofikaci, položení telefonních kabelů a rozvodů kabelové televize, či vytvoření komunitní počítačové sítě. Důležitou roli pro rozvoj obce sehrál Regionální operační program Střední Morava, díky kterému se podařilo uskutečnit 2 významné investiční akce za bezmála 30 mil. Kč – revitalizaci centrální části a modernizaci koupaliště se sportovním zázemím. Pro další harmonický rozvoj obce se v současné době jeví jako žádoucí výstavba kanalizace a čistírny odpadních vod, vybudování ubytovacích kapacit nebo řešení problematiky bydlení.
Osídlení obce bylo dílem pasekářské činnosti ze sousední vsi Hovězí. Osídlení vznikalo v průběhu 18. století. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1623, kdy se Zděchov zavázal s ostatními obcemi Vsetínského panství, že nepozvednou zbraně proti císaři a církvi.
Obyvatelé se zúčastnili valašských povstání za třicetileté války. V průběhu povstání bylo několik usedlíků zabito a popraveno a polovina obce byla vypálena. V roce 1663 byla postižena vpádem Tatarů a v roce 1706 a 1707 obec 11x vyplenili Kuruci. Při těchto vpádech bylo mnoho obyvatel zabito, odvlečeno a stavení vypáleno. V průběhu 100 let se vedly spory se sousední obcí Hovězí o pastviny a javořiny.
Několik mužů bojovalo v 1. světové válce, kde také mnozí padli. Ve 2. světové válce v obci pobývali místní partyzáni. Po válce se mnoho občanů odstěhovalo do pohraničí. Zděchov býval zemědělskou vsí. Chovalo se hojně skotu a bravu. V 18. a 19. století se obyvatelé živili také domácími pracemi a výrobami. Známá byla výroba čepů. V polovině 19. století se značná část obyvatel odstěhovala do zámoří. Také na počátku 20. století se část obyvatel přemístila za prací do Ameriky.
Velká část historie obce 20. století je spjata, s dnes již bývalým, Hotelem Klímek, díky kterému byl Zděchov svého času jedním z center turistického ruchu v regionu.
Název obce
Přesný původ názvu obce není dosud přesně objasněn. Jsou známy pouze tyto skutečnosti:
Podle ústních pramenů se název obce Zděchov odvozuje od toho, že do obce přišli uprchlíci od Frenštátu, kde se v lidové mluvě říká zdě — místo zde, že se zastavili ve zděchovských horách a prohlásili: „Zdě se buděm chovať" a od toho prý název Zděchov.
V úředních listinách se psával a nazýval i Snihow. O tom svědčí urbář z poloviny 17. století, kdy jej tak nazývali proto, že tu na stráních k severu ležel dlouho sníh. Z ústního podání opět název Zdich od toho, že se zde později usadil Zich a od toho jméno obce.
Ani v reversu Valachů z 28. 10. 1627 není Zděchov vynechán. Mezi tovaryši Ondrušky, syna fojta lískovského, kteří se dali na zbojnický chléb, byl i jistý „Pavel z Dechowa, příjmením Zwniwy". Podobně se připomíná „ves Ziechow" i 14. 5. 1634, kdy panství kupoval od Žampacha kardinál Pazmanyi a rovněž roku 1652 v kupní listině sepsané mezi Mikulášem Pazmányim a Jiřím Illesházym se připomíná „wes Zdiechovy". Někdy se psávalo i Zychow.
- Kostel Proměnění Páně s křížem, uprostřed vesnice