Spolu s přidruženou obcí Medlov mají Zborovice okolo 1600 obyvatel (v roce 2006 to bylo 1624, k 28. 7. 2011 celkem 1594)). Obec je plynofikována, je zde rozveden veřejný vodovod a kanalizace, která je napojená na čističku odpadních vod. Z občanského vybavení je zde devítiletá základní škola, dvoutřídní mateřská školka, knihovna s veřejným internetem a zdravotnické zařízení s obvodním, dětským i zubním lékařem a chirurgií. V obci jsou také dvě prodejny potravin, masna, drogerie, prodejna oděvů a dvě hospody. Dopravní spojení do obce je autobusové a vlakové.
První písemná zmínka o Zborovicích je už v roce 1276, ale osídlení úrodného kraje sahá do dávné minulosti. O tom svědčí archeologické vykopávky v blízkosti Podlavčí a nález hrobů z 10. století s náušnicemi, prsteny a osobními potřebami dávných obyvatel.
Název obce je zřejmě odvozen od jména prvního majitele prastaré hospodářské usedlosti. V roce 1358 to bylo Sborowicz o deset let později Zworowcz i Sworowcz, 1391 Sborowicz, dále jen Borovice, a pak se ustálil název Zborovice. Osada se postupně rozšiřovala po obou stranách tehdejší kupecké stezky, která se po staletích proměnila v širokou silnici uprostřed podlouhého náměstí. Postupné výkupy jednotlivých dvorců či hospodářských stavení vytvořily v roce 1600 zborovické panství. Na něm se vystřídalo mnoho majitelů z řad české i cizí šlechty.
Připomeňme představitele významných moravských rodů jako Kryštofa Podstadského z Prusinovic, Kryštofa Říkovského z Dobrčic, v 18.století pak Maxmilianu Beatrici hraběnku z Rottalu a jejího syna Františka Adama, který dal původní tvrz přestavět na prostorný barokní zámek.
Od poloviny 19. století přešlo panství do rukou bohatých průmyslníků. Byl to Abraham Popper, který dal ve Zborovicích postavit cukrovar a v úrodném údolí se zasazoval o pěstování cukrové řepy, tehdy nové zemědělské plodiny.
V roce 1881 byla postavena Jonášem Friessem železniční trať ze Zborovic do Kroměříže pro převoz cukrovarnických řízků. Jonáš Friess dal také vybudovat tři rybníky jako zásobárnu vody pro cukrovar a důmyslnou soustavou studní táhl vodu do cukrovaru. Tyto rybníky, zvané Podlavčí, se staly místem odpočinku místních i přespolních občanů. Bývaly tu i skokanské můstky, možnost koupání a her i příležitost k večernímu posezení. Tam, kde je dnes zarostlá plocha různým býlím a křovinami, vybudoval Dr. Jindřich Friess golfové hřiště a tenisové kurty. Ty byly i v zámeckém parku a vedle domu paní Jarmily Šubčíkové (u hřbitova).
Obec byla několikrát povýšena na městečko s právem konat trhy a vařit pivo. Majitel panství vlastnil i pivovar - dnes je to stolařství Petra Tomečka, cihelnu, vlečku na nákladovém nádraží. Původně dřevěné stavby v obci lehly několikrát popelem, ale byly znovu vybudovány. Vedle zámku je nejzajímavější stavbou kostel sv. Bartoloměje, který stojí na místě bývalého hřbitova a stávala zde kdysi i hrobka hrabat z Rottalů. Ze sídla hrabat a průmyslníků se v roce 1947 stal Domov důchodců a později Ústav sociální péče pro dospělé (dnes Domov pro osoby se zdravotním postižením). Z cukrovaru pak továrna Pilana. Od roku 1995 má obec svůj znak a prapor.
- Julius Rauscher (1859–1929) , český hudební skladatel a pedagog
- Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., F.E.S.C. (9.5.1931) , lékař, pediatr, dětský kardiolog
- Kostel sv. Bartoloměje - Na návsi, na místě zaniklého hřbitova, kdestávala kdysi i hrobka hrabat z Rottalů, stojí dominanta obce - katolický kostel sv. Bartoloměje. Je stavěn do kříže a je pevně klenut. Roku 1673 a 1690 měl kostel tři oltáře, stříbrný kalich, jediný ornát a dva zvony. V jeho zátiší se tyčí kříž a dvě historické sochy, z druhé strany kostela se tyčí ještě památník obětem I. a II. světové války. Fara bývala ve Zborovicích již v nejstarších dobách. V zemských deskách se vzpomíná již roku 1374.
- Zámek - Již v roce 1638 je v obci doložena tvrz. Ta byla počátkem 18. století přestavěna Saky z Bohuňovic na barokní zámek. V roce 1891 pak byla vídeňskými architekty Helmerem a Fellnerem v sousedství zámku postavena ještě patrová pseudorenesanční vila, nazývaná Nový zámek, a původní Starý zámek se tenkrát proměnil na úřednické byty. Na vrcholu zámecké zahrady pak stojí také hrobka rodiny Friessů, dřívějších majitelů Zborovic. V roce 1947 se ale celý areál proměnil v domov důchodců a v současnosti slouží jako domov pro osoby se zdravotním postižením.
- Památkové sochy - Socha sv. Floriána původně stávala pod rozložitým platanem před dnešním podnikem Pilana. Pod lipkami u potoka před zámeckým parkem byla socha sv. Jana Nepomuckého. Obě historické sochy byly přemístěny ke kostelu. Památník obětem I. a II. světové války se nachází vedle kostela, naproti penzionu.
- Sochy a kříže - Směrem ke Zdounkám stával kamenný kříž, vrch železný. Byl postaven v roce 1893 místo dřevěného. Zelený kříž stával na křižovatce Zborovice–Zdounky-Troubky-Nětčice. Byl postaven v roce 1886 nákladem velkostatku za 456 zlatých. Byl obnoven v roce 1924-1925 na památku vyvlastnění – parcelace půdy s nápisem „Česká půda vrácena českému lidu 1924-1925“. Byl odstraněn v době, kdy bylo přikázáno náboženské symboly z polí odstranit.U kostela byl v roce 1880 nákladem Valentina Haráska postaven kamenný kříž. Původní dřevěný shořel v roce 1846. Kamenný kříž při silnici do Medlova postavila v roce 1927 rodina Rudolfa a Žofie Haráskových ze Zborovic. V roce 1898 byl postaven kamenný kříž na hřbitově základem tří přifařených obcí: Zborovic, Medlova a Troubek.V roce 1831 byl postaven kříž na Podlavčí, původně dřevěný, kam se pochovávalo v době cholery. Byl obnoven nákladem velkostatku v roce 1898. Dokud bydlela na Baště rodina Stratilova, udržovala prostranství kolem kříže, vysazovali květiny, místo posledního odpočinku 63 osob bylo pietně udržováno. Když teď půjdeme na procházku na Podlavčí, najdeme jen torzo kříže – vápencový obelisk, kříž někdo již dvakrát zcizil.
