Z velkého počtu sportovních oddílů dnes funguje pouze oddíl kopané. Ale i přes tyto určité nedostatky Zásada vzkvétá. V obci je nově postavená budova obecního úřadu, ve které je rovněž umístněna knihovna, obvodní lékař a policie.
Pokud jde o vznik obce, byla založena lidem českým, nikoliv německými kolonisty, jak je tomu u vsí severněji položených. Díváme-li se na její rozložení, jde o typ český, u něhož se polnosti šíří k obvodu obce paprskovitě od jejího středu. Jméno obce Zásada je ryze české a znamená asi tolik jako něco, co bylo právě založeno či zasazeno a uvedeno v život. Při pojmenování naší obce je učiněna výjimka z pravidla doby, kdy nově založená obec většinou nese jméno po svém zakladateli. Např. Bohdalovice-Bohdal, Držkov-Držek (slovanský původ), Alšovice z něm. Gunter (nesou známky něm. kolonizace). Rovněž při pojmenování naší obce nebylo použito nějakého význačného či charakteristického znaku místa, jako tomu je u Brodu...brod přes řeku, Loužnice...voda táhnoucí se z luhů či mokřiny. Půdu v době založení (pol. 14. stol.) obce Zásady vlastnil rod pánů ze Železnice, kteří vlastnili i Jablonec, Držkov, Loužnici a Bratříkov. Máme-li zjištěny alespoň přibližné údaje o založení Zásady, můžeme nyní přistoupit k její historii samé, která je většinou spjata s historii hradu Navarov, k jehož panství náležela. Od založení Zásady nedošlo v ní samé, ani v jejím nejbližším okolí k žádné historicky významné události, takže se až do husitských válek žije po způsobu středověké feudální obce.
Ve válkách husitských náleží Navarov i ves Zásada panu Petru Čuchovi, který podobně jako všechna šlechta severních Čech zůstává věrný katolické církvi a Zikmundovi. Jaký poměr zaujímal Petr Čuch k husitskému hnutí je nejlépe patrno z toho, že byl ve velmi úzkém styku s pánem Bohunem z Kováně, který byl vyzvědačem ve službách Lužických měst a šlechty. V důsledku této husitství nepřátelské činnosti byl r. 1432 obležen hrad Frydštejn. Za nejasných událostí Petr Čuch přichází o hrad Navarov a rovněž o celé své jmění. Čuch za podpory Jiřího z Poděbrad dobude hrad Navarov zpět, ale dostane se do svízelné finanční situace, těžbu rudy musí přenechat Hynkovi z Valdštejna na 15 let. Vzdává se i jiných požitků, ale nemůže zabránit rozpadu svého panství. Po jeho smrti kolem r. 1445 se jeho dcery Johanky ujímá Jiří z Poděbrad, který řídí její finanční záležitosti a splácí dluhy. Konečně však dne 13. ledna 1452 odevzdává Johanka Jiříkovi hrad Navarov s přilehlým panstvím. Johanka a rod Čuchů dostávají určitý plat. Johankou odchází navždy prastarý rod Čuchů z politické scény našeho národa a další historické dění v naší obci se váže na jiné více i méně slavné rody, které přejímají panství Navarovské a s ním i naši Zásadu. Jiří z Poděbrad postoupil však po několika týdnech hrad Navarov i s okolními vesnicemi za 1000 kop grošů Mikuláši Zajíci z Hasenburka.
A právě v době, kdy Navarovu vládne rod Zajíců z Hasenburka, dochází v nejtěsnějším okolí Zásady k hrůzným válečným výjevům, které jsou snad nejstrašnější jaké kdy náš kraj ve své historii zažil. Hasenburkové přistupují k tak zvané Jednotě Zelenohorské. V době, kdy král Jiří bojuje s Uhry na Moravě, vpadají od Žitavy do Severních Čech Lužičané a Slezané v úmyslu spojit se na hradech Hasenburků t.j. Navarově, Troskách, Hrubé Skále a Kosti s vnitřním nepřítelem krále Jiřího. Zrádci vlasti spolu s Lužičany postupují hlouběji do středu Čech, ale dne 3. června 1463 jsou u Turnova zaskočeni a panem Jindřichem z Michalovic na hlavu poraženi. Vojska Jiřího z Poděbrad dobývají hrady Hasenburků. Hasenburkové s Lužičany ustupují a ze msty za sebou zanechávají spálené vesnice (Jablonec je zpustošen tak, že je ještě v r. 1543 t. j. téměř 74 let po lužickém vpádu v listinách označován jako Jablonec pustý t.j. neobydlený). Hasenburkové po obléhání svého hradu v Navarově královským vojskem jsou donuceni se vzdát a hrad odstoupit dobyvatelům. Po Hasenburcích přechází hrad Navarov a k němu příslušející vsi do rukou méně významných rodů, které se v držení tohoto panství poměrně rychle střídají. Jsou to např. Aleš ze Šanova, Jiřík Štoss z Kounic, Racek Cukr z Tamfeldu, Alexandr z Leisneku a mnozí jiní až hrad posléze připadá rodu Smiřických a to v r. 1514.
Pod vládu rodu Smiřických, který v 16. stol. zaznamenává nesmírný růst a jemuž patří vlastně celé Severní Čechy a část východních, dochází i k osazování našeho kraje, v němž jsou v této době zakládány nové vsi. Páni Smiřičtí si všímají hlavně hustých pohraničních lesů, kde r. 1586 zakládají Smržovku, Tanvald a i jiná, na sever položená místa. Že v této době v okolí Zásady a Navarova byly lesy ještě velmi husté a nepřístupné, svědčí ta okolnost, že jak praví kronikář Jiřík z Valdštejna r. 1543 na Navarovsku při lovu ulovil 2 medvědy a 3 divoké vepře. Do těchto let spadá také zakládání sklářských hutí v Rejdicích r. 1577 a v sousední Huti a to ještě před r. 1565. Rod Smiřických, který byl náruživým vyznavačem lutheránství a později mocnou záštitou Českých bratří má nemalé zásluhy na tom, že zdejší kraj přešel téměř úplně do tábora vyznavačů podobojí. Pod panstvím rodu Smiřických zůstává Zásada v rámci panství Navarovského (od druhé pol. 16. stol. spojeno v jeden právní celek s panstvím Semilským) až do r. 1621, kdy toto ohromné jmění Smiřických je zkonfiskováno a převážná jeho část připadá Albrechtu z Valdštejna.
V dobách socialismu žije Zásada převážně sportovními akcemi a akcemi "Z". Do sportovních oddílů kopané, tenisu, stolního tenisu, sjezdového lyžování, cvičenců a cvičenkyň spartakiády je aktivně zapojena většina zásadských občanů. V obci bylo pořádáno nesčetné množství sportovních akcí, mezi ně patřila vystoupení skupiny čs. reprezentantek v čele se zasloužilou mistryní sportu Věrou Čáslavskou a trenéry reprezentace V. a J. Matlockovými v místní sokolovně v letech 1966-1967. Rovněž se zásadští cvičenci a cvičeňkyně účastnili všech Československých i okresních spartakiád. Akcemi "Z" je myšleno např. rozvody pitné vody, postavení nové mateřské školky, rekonstrukce budov ZŠ, vybudování nákupního střediska, úprava chodníků, zastávky autobusů, provedení rekonstrukce veřejného osvětlení, vybudování nového velkého koupaliště, vybudování lyžařského vleku a dům pečovatelské služby. Na všech těchto akcích "Z" se značnou měrou podíleli i místní občané. V těchto letech je také vybudována budova sklářského závodu.
Po roce 1989 doznává Zásada velikých změn. Během let 1990-1991 vyrůstá v obci 7 nových obchodů a tím se Zásada stává téměř soběstačná, co se týče nabízeného zboží a služeb. Avšak i přes tento pokrok oproti letům minulým nepřinesl očekávané zlepšení hlavně ve společenském životě. Kino, které v obci fungovalo nepřetržitě od svého založení za 1. republiky, v roce 1993 ukončuje svůj provoz stejně jako většina kin v okolí.
- Kaple svatého Prokopa (u hřbitova)
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Stará škola pod kaplí (typická roubená stavba)
- Přírodní památka Zásada pod školou
