Zalužany

262 84, Zalužany, Tel.: +420 318 695 282, obeczaluzany@cbox.cz
Zalužany/Společnost - Zalužany




Celá obec je bohatě prostoupena přírodními prvky a objekty lidové architektury, které spolu s barokním zámkem, klasicistním kostelem sv. Karla Boromejského a ostatními památkami vytvářejí zajímavé obytné prostředí jihočeské vesnice.

Zákon o obecním zřízení vydaný na jaře r. 1848 zrušil pravomoc dosavadních vrchnostenských úřadů ve správě venkovských obcí. Obce získaly úplnou samosprávu. Zalužany a okolní obce byly začleněny do nově zřízeného okresu mirovického. Spojená obec zalužanská, k níž patřily ještě Boješice a Touškov, měla 1208 obyvatel.
Kompletní složení prvního zastupitelstva spojené obce zalužanské z roku 1850 není známo. Všichni zalužanští starostové z období 1870-1918 byli stále hojně zaměstnáni probíhajícími spory o užívání obecního jmění a odvádění pastevních poplatků. O ostatní činnosti zalužanské samosprávy v tomto období se nezachovaly žádné další zprávy.

Období na sklonku 18.st. a celá polovina 19.st. - kromě vlastnické změny statku v Zalužanech - proběhlo bez mimořádných událostí. Po roce 1780 začala vznikat jako oddělená část vsi Zalužan skupina domkařských chalup zvané Sázky. Jako první byla r. 1770 postavena obecní pazderna. Pazderna byla používána jako místnost pro sušení a zpracování lnu a konopí.

  • Zámek - Zalužanský zámek patří neodmyslitelně k historickému jádru obce, s jejímž vývojem úzce souvisí. Písemné zprávy o zdejší tvrzi se objevují sice až v 15. století, lze však předpokládat, že na jejím místě existoval již předtím dřevěný zemanský dvorec. Velkou zásluhu na stavebním rozvoji zdejšího šlechtického sídla měli pánové Loubští z Loub, kteří je po většinu 16. století vlastnili. Někdy v letech 1650–1660, kdy tvrz vlastnili páni ze Šternberka, byl zbořen východní čelní trakt s bránou a padacím mostem a zasypán obranný příkop. V severním křídle byl pivovar, takže obyvatelný byl jen jižní trakt. Na východ od zámku byl vybudován hospodářský dvůr. Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Kotzů z Dobrše, došlo k zásadní přestavbě původně středověké tvrze na renesanční zámek. Z té doby se datuje i přístavba zámecké kaple. V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenberkové. Roku 1924 se stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali. V roce 1974 převzalo zámek do správy Okresní kulturní středisko v Příbrami a v prvním poschodí byla zřízena expozice "Muzeum středního Povltaví". Po vynucené přestávce ve vlastnictví byly provedeny nutné opravy a od roku 1997 do roku 2005 byl zámek pronajat rodině Carla Albrechta Waldsteina jako rodinné sídlo. Zámek, k jehož poslední významné rekonstrukci došlo v letech 1920–1924, je včetně pozemku zapsán v seznamu kulturních památek.
  • Kostel - V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského.[2] V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny před vchodem.
  • Hřbitov - Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882.
  • Židovský hřbitov - V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov, jenž také patří ke kulturním památkám, nachází se však v neutěšeném stavu.

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz