Centrum obce – náves tvoří kostel narození Panny Marie a fara, rybník „Návesák“, prodejna potravin a požární zbrojnice. Vlastní obec Zachotín tvoří liniový tvar. Do katastrálního území Zachotín spadá osada Petrkov, dále Vopálenský a Vlčkův mlýn (na povodí Jankovského potoka) a chatové lokality kolem Kladinských rybníků. Součástí obce Zachotín je místní část Častonín (s vlastním katastrálním územím).
Dnešní katastrální území obce Zachotín a místní část Častonín leží na povodí Jankovského a Kladinského potoka. Geomorfologická poloha obce je na Českomoravské vrchovině na podřazeném celku Křemešnické vrchoviny, který vyplňuje západní část Českomoravské vysočiny. Území tvoří rozsáhlé plošiny s několika vyvýšeninami, z nichž vyniká v těsném sousedství severně od Zachotína Čihadlo (565 m n. m.) s rozhledem na okolní krajinu. Okolní krajina je zvlněná a tvoří ji převážně orná půda, trvalé travní porosty, lesní a vodní plochy. Okolí obce Zachotín a místní části Častonín patří mezi přírodní útvary nedotčené průmyslovou výrobou s možností každodenní rekreace a to hlavně svým klidným a čistým prostředím. Obec i místní část leží poblíž hlavní silnice Pelhřimov – Jihlava, oběma k.ú. prochází silnice II/347 (napojená na svém konci na silnici I/34) – tudíž dopravní dostupnost je rovněž velmi dobrá.
Farní ves Zachotín je vzdálena 9 kilometrů od města Pelhřimov. Nejstarší písemná zmínka o ní pochází z roku 1379, kdy byla součástí řečického arcibiskupství. Její správou byl pověřen Oneš - vlašimský purkrabí. Zachotínský katastr se tehdy skládal z jedenácti lánů země.
Roku 1420 se Zachotín dostal pod panství Pelhřimovského statku. Jeho tehdejší majitel Janek z Chotěmic ho přijal jako zástavu od Pražského arcibiskupa Konráda z Vechty. O rok pzději se dostal Zachotín pod vliv Tábora. Od roku 1454 byl Zachotín a pelhřimovský statek v rukou synů Mikoláše Trčky z Lípy. V roce 1549 bylo panství prodáno Adamovi z Říčan. V roce 1571 Karel Říčanský z Říčan prodal Zachotín Šebestiánu Leskovcovi z Leskovce.
Ve středu obce se nachází původně gotický kostel narození Panny Marie. Roku 1718 prošel barokní přestavbou. V roce 1858 byla zřízena fara.
V 80. letech spadal Zachotín jako spravní celek pod město Pelhřimov a byl součástí Jihočeského kraje. Od začátku 90. let je opět samostatnou obcí a patří i s Pelhřimovem do kraje Vysočina.
- Kostel Narození Panny Marie na návsi
- Barokní fara
- Smírčí kámen (ukraden)- v roce 2012 nalezen a v nejbližší době bude navrácen na původní místo
- Boží muka
