Přímo v Záhornici se nalézá několik pěkných soch a pomníků. Je zde kostelík svatého Matouše připomínaný už ve 12 století se starým hřbitovem, na kterém je umístěno i několik historicky cenných náhrobků. Ovšem to, za čím k nám v současné době přijíždějí turisté nejvíce, je okolní krajina polí, lesů a rybníků. Velice pěknou procházkou je například trasa, která začíná na polní cestě mezi domy v části obce nazývané "Závodeň." Cesta uprostřed polí kde se téměř jistě setkáte se zajíci, srnci a káněmi vás zavede k hustému listnatému lesu. Za příznivého počasí je odtud při pohledu na sever zpět k obci vidět celé panorama severních hor od Ještědu až po Sněžku a Lysou horu.
Záhornice se rozkládá v dolině po březích Záhornického potoka 5 km severně od Městce Králové.Od její polohy mezi kopci- horami,se pravděpodobně odvozuje její jméno ,neboť pro ostatní okolní obce byla skryta za horami.K Záhornici katastrálně patří ještě osada Poušť vzdálena 2 km západním směrem rozkládající se na břehu Jakubského rybníka obklopena lesy.
První zmínka o obci je z roku 1225 v souvislosti se směnným obchodem krále Přemysla Otakara I.Další dochované zmínky jsou z poloviny 14. století , kdy Záhornici drželi Kartuziáni kteří měli svůj klášter v Poděbradech.
Po husitských válkách náležela Záhornice se statkem Kněžickým Straníkům z Kopidlna ,později přešla ke statku Dymokurskému. V XVI. věku držela dvůr v Záhornici vdova Johanka Haugvicová. Koncem XVI.věku náležela obec s dvorem podlužním a podacím kostelním ke statku Chotěšickému.
Roku 1585 má Jan ml. z Valdštejna spor o dvůr záhornický s Janem Charbusickým z Poděbrad a donucen 105. kopami Charbusického spokojiti.Od něho přešla r. 1617 Záhornice na Mikuláše Gerštofa a po konfiskaci r. 1621 celá na vrchnost dymokurskou. Bývalo v obci 10 celolánů,7 chalup a několik baráků. V odhadu r. 1673 jmenuje se Záhornice s 20. osedlými a 7. pustými grunty,farním kostelem před tím,i se dvory Záhornickým a Sibilovským. Dvůr Sibilov stával v místě dnešních domů čísel 55 a 56.Při něm byla panská vinopalna. V XVIII . věku bývali v Záhornici daleko široko pověstné trhy na len o Hromnicích a o Martině.lnáři,koudelníci i pláteníci sjížděli se s daleka.Tržiště bývalo při čísle 2.Kolem roku1848 trhy zanikly.
Roku 1836 před vánocemi oheň zachvátil osadu a téměř celá lehla popelem.Při ohni 17 . června 1899 vyhořelo 28 stavení.
Dějiny školy
Dle ústního podání byl prvním učitelem v Záhornici Martin Bartoš,punčochář a vojenský vysloužilec,spolu hudebník,okolo roku 1750.Vyučoval v obecním bytu.V roce 1803 byla postavena školní budova kterou navštěvovali děti též z Vinice a Pouště.
Roku 1864. postavena byla nynější školní budova nákladem hraběnky z Cavriani a přiškolených obcí.Roku 1871 odškolila se Vinice.Po roce nastoupil první řídící učitel Ant. Sucharda,za něhož tato škola utěšeně zkvétala. Současně najata místnost pro třídu II.v čp.68.Teprve r.1879. upravena z obecní kovárny druhá budova školní a v ní třída i byt učiteli zřízen. Poněvadž r.1874 vzrostl počet dětí na 210,otevřela se třída III.R.1887.počalo se vyučovati ženským ručním pracem. V roce 1926 byla provedena největší přestavba do dnešní podoby.
- Kostel Svatého Matouše
