Zadní Chodov

Zadní Chodov je rozsáhlá, původně chodská ves založená při silnici z Chodové Plané do falckého Mähringu. Prvně zmiňována r. 1365, kdy byla připojena k  chodovoplánskému panství. Roku 1555 je již uváděna v urbáři tachovského panství. Obyvatelé si nemuseli platit daňové odvody, zato však byli odpradávna povinni obcházet a chránit hraniční les, a když bylo potřeba do lesa se ve stanoveném počtu dostavit. Chodovští museli také kopat v lesích jámy a chycenou zvěř odvádět na tachovský zámek. Jako součást této "chodské činže” museli obyvatelé chodských vsí na zámek ročně dodat 6 jestřábů, 40 veverek atd. V roce 1555  obývalo ves 50 rodin, již tehdy náležela mezi velké obce. Roku 1930 uvádějí statistiky v Zadním Chodově 129 usedlostí, obydlených 710 obyvateli.
Část statků soustředěných kolem rozměrné obdélné návsi byla sice zničena po roce 1945, přesto dnes obec náleží mezi nejlépe dochované urbanistické celky na Tachovsku. Zajímavé jsou i stavby jednotlivých statků, např. kamenný špýchar u č.p. 43, datovaný do období po roce 1500. Uprostřed návsi stojí kostelík Nejsvětější Trojice. Vznikl v letech 1781-83 rozšířením barokní kaple, vystavěné již roku 1724. Podle neověřených zpráv stál v těchto místech gotický kostel ze 14. stol. Hřbitov na okraji vsi je zbaven starých náhrobků. V roce 1606 jsou v okolí připomínány staré doly – patrně na dolování stříbrné rudy. Uranová ruda se zde těžila do převratu v roce 1989. O dva roky později v roce 1991 otevřen blízký hraniční přechod Broumov – Mähring. Provoz na broumovské silnici přinesl do vesnice opět život. Ve vsi je pohostinství a  obchody.
U silnice k Chodskému Újezdu v údolí Hamerského potoka stojí památný strom – Chodovská lípa.

• památný strom – Chodovská lípa
• kamenný špýchar u č.p. 43
• kostelík Nejsvětější Trojice